Žijeme v konzumním světě, kde touha po novinkách a trendech neutichá. V reakci na to se silným hlasem ozývá módní návrhářka a inovátorka Nataliya Grimberg. „Nechci přeučovat behaviorální vzorce konzumní společnosti, chci hledat cesty, jak stále můžeme konzumovat, avšak s minimálním dopadem na přírodu,“ říká. Cestu k udržitelnosti nevidí v přímém boji proti konzumu, ale v hledání inovativních způsobů propojování reality s moderními technologiemi – od AI po virtuální a rozšířenou realitu.
Nataliya Grimberg prohlašuje, že žije v roce 3024 a sebe sama označuje jako módní futuristku: už při studiu módní tvorby na UMPRUM pod vedením Pavla Ivančice do tradičního řemesla zapojovala AI a rozšířenou realitu. Její první kolekce vznikla před sedmi lety ve spolupráci s Alexou a Siri.
„Co byste si oblékli, pokud byste měli lidské tělo?“ ptala se rodačka z Kazachstánu v té době nejmodernější umělé inteligence, která však měla k dnešním možnostem ještě hodně daleko. Už tehdy ale spatřila ve spojení tradičního řemesla a technologií příležitost, a tak se začala sama učit programování, tvořit vlastní AI modely a objevovat neznámé.
„Ve většině případů prostě nešlo vygooglit, jak na to, nikdo to přede mnou ještě nezkoušel,“ směje se Grimberg a vzpomíná na učení se metodou pokus omyl.
Dnes má za sebou organizaci vlastního a historicky prvního Metaverse Fashion Weeku v roce 2022, jako trend forecasterka spolupracuje například s českou značkou křišťálu Preciosa nebo londýnskou agenturou Unique Style Platform. Je také aktivní členkou iniciativy Holky v Metaverse.
„To je pro mě obzvlášť důležitý projekt. Myslím, že je zásadní, aby si ženy vydobyly svou pozici v průmyslu, kterému dominují muži. Navíc cítíme potřebu, aby se do metaverza dostávaly ženy už v průběhu jeho utváření, zvlášť když právě ženy jsou dle statistik jeho primárními uživatelkami,“ říká Grimberg.
V dubnu letošního roku se také spojila s italskou módní značkou Dolce & Gabbana, s nimiž vytvořila NFT kolekci digitálních návrhů, které byly představeny v rámci Metaverse fashion weeku v Decentralandu.
„Bylo skvělé přenést tuto ikonickou značku do web 3.0 prostoru a navrhnout digitální wearables, které zaujaly jak tradiční fanoušky, tak nové publikum v metaverzu. Domenico Dolce a Stefano Gabbana byli přímo součástí výběrového procesu, což bylo inspirativní a celý proces to posunulo do nové roviny,“ vzpomíná Grimberg.
Již čtyři roky se Grimberg podílí na organizaci módní události We’re Next a na rok 2025 plánuje založení vlastní agentury Haute Future, která se zaměří na spojení módy a inovací.
„Haute Future bude laboratoří budoucnosti, kde se budou potkávat nejnovější technologické trendy s vizí módního průmyslu a vznikat nové přístupy k udržitelnosti a digitálním řešením,“ láká Grimberg.
Klíčovým bodem její vize je napojení módního průmyslu na technologická řešení, která mohou přinést zásadní změnu ve výrobě.
„Kromě nadprodukce je problémem i to, že používáme materiály, které se nerozloží ani za stovky let,“ říká Grimberg, která vkládá naděje do vývoje recyklovaných a recyklovatelných materiálů, jako jsou například látky z odpadů ovocného průmyslu.
Globálně se totiž znovu využívá nebo recykluje pouze dvanáct procent textilního odpadu: „Věřím, že nebude sci-fi mít doma 3D tiskárnu s AI tool, která se mě zeptá, co si na sebe chci zítra vzít, oskenuje mě a navrhne mi model přímo na míru, jež vytiskne z filamentu, který se bude dát téměř okamžitě zrecyklovat do nového filamentu,“ vysvětluje.
A demonstruje tím svůj závazek k podpoře technologického vývoje udržitelných materiálů, stejně jako pochopení, že boj proti konzumu jde vést i jiným stylem než naučit společnost odříkání.
Dalším krokem je podle Grimberg vizualizovat a testovat produkt ještě před jeho fyzickým vyrobením, což by umožnilo odhadnout přesné množství potřebných materiálů a tím předejít nadprodukci i nadbytečnému odpadu.
Tento princip by mohl oslovit i fast fashion značky, které by mohly efektivněji plánovat a zároveň eliminovat potřebu vytvářet zbytečné a nadbytečné vzorky, kterých končí na skládkách ročně přes 92 milionů tun. Toto množství navíc neustále roste a odhaduje se, že do roku 2030 může dosáhnout až 134 milionů tun ročně.
Díky virtuální a rozšířené realitě by si zákazníci mohli produkty prohlédnout z pohodlí domova a dokonce je „vyzkoušet“ skrze XR aplikace nebo „magic mirrors“, na jejichž rozvoji se Grimberg také ve spolupráci s Xbros aktivně podílí.
Aby tohle ale bylo nejen možné, ale i normální, bude se muset virtuální a rozšířená realita stát součástí našich běžných životů.
„Dospělí dnes nemohou trávit tolik času ve VR headsetu nebo haptickém Tesla Suit. Virtuální realita pro nás ještě není běžnou součástí života jako iPhone nebo Instagram,“ vysvětluje Grimberg, a vykresluje tak nejběžnější uživatele metaverse, kterými jsou takzvaní digital natives, tedy děti a teenageři od devíti do patnácti let.
Jako specifika digital natives uvádí Nataliya například nezřetelnou, ne-li neexistující hranici mezi metaverzem a realitou.
„Přes šedesát procent teenagerů, kteří používají Roblox – jeden z nejpopulárnějších metaverse – si nejdříve nový outfit nebo sestřih vyzkouší právě ve virtuální realitě. Když se jim líbí, promítnou jej i do své fyzické persony,“ ilustruje Grimberg.
A jak se tedy do éry web 3.0 můžeme dostat? „Teď je to pro nás stejně nepředstavitelné, jako bylo nepředstavitelné před pár desítkami let to, že budeme mít každý v kapse iPhone s WhatsAppem. Věřím ale, že nemluvím o daleké budoucnosti,“ prohlašuje.
„V éře web 3.0 budou sociální sítě imerzivní a 3D, budeme moci vést chaty ne na 2D platformě, ale v místnosti v rámci WhatsAppu či Messengeru, které budou odrážet naši osobnost. To prostředí již nebude unifikované, a to díky AI tools, které takové prostředí zvládnou na základě našich požadavků samy vygenerovat do několika minut.“
Přes šedesát procent teenagerů, kteří používají Roblox, si nejdříve nový outfit nebo sestřih vyzkouší právě ve virtuální realitě.
Takové web 3.0 pomocníky ale už můžeme vídat i v našem aktuálním světě – příkladem mohou být brýle Spectacles od Snapchatu nebo připravované AR brýle Meta Orion, které přenesou digitální obsah přímo do reality. „Navigace, notifikace a dokonce i virtuální outfity tak budeme mít přímo před očima,“ vysvětluje inovátorka.
Zmiňuje ale i další důležitý aspekt éry web 3.0 – vlastnictví. Taková éra bude, a vlastně už je, úzce spjata s blockchainem, decentralizovanou veřejnou databází.
„Na našem Metaverse Fashion Weeku byl každý kousek a avatar nahrán na blockchain, kde se dá dohledat jeho vlastník a jakékoli transakce. Web 3.0 tak naše práva a majetek v decentralandu ošetřuje mnohem lépe než web 2.0, kde jsme v podstatě produkty my sami. To my tvoříme data a obsah, kterými disponuje a se kterými obchoduje někdo jiný,“ vysvětluje Grimberg a uvádí giganty jako například Meta nebo X.
I přes všechny výše zmiňované výhody, není taková vidina budoucnosti spíše pesimistická až dystopická? „Já jsem technooptimista,“ směje se Grimberg.
„Věřím, že dokážeme díky virtuální a rozšířené realitě například zpřístupnit vzdělání: místo nudného sezení ve třídě budou děti moct proplout oceánem, seznámit se s mořskými živočichy ‚na vlastní kůži‘. Budou moci zblízka prozkoumat jednotlivé planety, zjistit, jak funguje kosmická loď na reálném příkladu.“
Změnu podle Grimberg ucítí i zdravotnictví nebo sport: „Mezi používané wearables patří třeba trička na sport měřící náš tep, Oura rings nebo boty vytisklé na 3D tiskárně podle skenu nohy, aby dokonale seděly.“
Grimberg zmiňuje i potenciální výhody pro cestování: „Představte si, že se vám při procházce Římem přímo v brýlích promítá dávná podoba města, zobrazují se zajímavosti či geografické údaje o všech turistických místech a památkách. Není to jen o tom sedět doma s headsetem, ale využít technologie k ještě intenzivnějšímu zážitku z reality,“ říká.
A nenápadně se tak vymezuje vizi budoucnosti vyportrétované například v populárním snímku Ready Player One: Hra začíná režiséra Stevena Spielberga.
