Jestli vám jde o to, abyste v práci eliminovali nedorozumění, množství chyb i ztraceného času a v soukromí zase měli skutečně kvalitní vztahy s těmi, se kterými je takové mít chcete, není jiná cesta než aktivně naslouchat.

Pozorné poslouchání navíc pomáhá i vašemu osobnostnímu růstu, protože se díky němu můžete snadněji něco naučit, pochopit souvislosti, zkrátka posunout se dál.

Máte problém s udržením pozornosti? Rozhodně nejste sami, v dnešní době je to výzva skoro pro každého. Přesto bychom se o to měli všichni snažit. Pomoct nám může těchto několik tipů:

Vytvořte si správné prostředí. Jestli si s vámi potřebuje někdo promluvit, ať už o důležitých pracovních záležitostech, nebo svých osobních problémech, udělejte si na to čas. Dořešte, co zrovna potřebujete neodkladně vyřídit, a ideálně si najděte nějaké klidné místo. Vypněte zvonění a notifikace na telefonu.

Na druhého se dívejte a nezapomínejte udržovat oční kontakt. Buďte ale přirození, nezírejte, pohodlně se musíte cítit vy i druhý. To důležité je dát najevo, že se na druhého soustředíte.

Snažte se nevnímat okolní zvuky.

Držte svou mysl tady a teď, nenechávejte ji bloumat. Tohle je gros všeho a naše rada zní tak trochu jako návod na meditaci. Aktivní naslouchání ji skutečně připomíná a stejně jako meditování je potřeba ho trénovat. Tady a teď.

Vizualizujte si, co vám druhý říká. Pomůže vám to zůstat na místě a nemyslet na něco jiného.

Vnímejte emoce druhého a snažte se do nich vcítit.

Buďte open minded. Snažte se neodsuzovat, nahlas a ani ve své hlavě, jakmile si u něčeho řeknete například „To je ale hloupé“, začnete být ke sdělení druhého předpojatí a kouzlo otevřenosti zmizí.

Vydání Forbesu ? – Jaroslav Beck

Druhého nepřerušujte. Namístě jsou nejčastěji jen otázky, kterými se ujistíte, že druhého dobře chápete. Snažte se je ale klást ve chvílích, kdy je pro ně vhodný prostor.

Rady a názory si nechte pro sebe. Když vás o ně druhý člověk přímo nepožádá, nedávejte je. Většina z nás se často potřebuje jen vymluvit, podobně jako to funguje na terapeutických sezeních. Jestli přece jen chcete něco poradit, zeptejte se nejdřív, jestli druhý o vaše názory stojí. 

Snažte se řeč svého těla udržet co možná nejneutrálnější.

Přitakávejte. Ve vhodných okamžicích můžete říct něco jako „To muselo být hrozné / skvělé“, ať dáte najevo, že sledujete, o čem je řeč.

Nezaměstnávejte svůj mozek tím, že budete vymýšlet, co řeknete vy, až druhý domluví. O tom aktivní naslouchání není.