Legendární londýnský klub Printworks v únoru otevřel svůj line-up vůbec první české produkci. Interpreti pod hlavičkou drum’n’bassového festivalu Let It Roll budou zároveň i posledními z Čechů, kteří si ve vyhlášeném svatostánku elektronické hudby zahrají.
V květnu se klub vzniklý rekonstrukcí staré tiskárny definitivně uzavře. Od roku 1989 se tu čtyřiadvacet let tiskly britské deníky jako The Evening Standard, The Daily Mail nebo Metro. A minulost kdysi největší tiskárny v západní Evropě je zde znát dodnes.
Na svých místech stojí nadále původní stroje, jen už neslouží tisku, ale jako industriální rekvizita dokreslující atmosféru ikonického kulturního prostoru. Klub přitom své brány otevřel až v roce 2017. Produkční tým Broadwick Live, který za Printworks stojí, zároveň s koncem loňského roku potvrdil, že aktuální sezona bude poslední a závěrečná party proběhne o posledním dubnovém víkendu.
Za tu dobu se v průmyslovém svatostánku současné hudby, který se umisťuje na špičce světových klubů, představili nejlepší interpreti různých žánrů od Gorillaz před Deadmau5e až po Londýnský symfonický orchestr. Na poslední chvíli si atmosféru jedinečného místa užili konečně i Češi: 10. února v Printworks zahrála parta DJs kolem tuzemského festivalu Let It Roll, který je vůbec největším drum’n’bassovým festivalem světa.
Jejich angažmá zde je symbolické i v té rovině, že Velká Británie je kolébkou tohoto hudebního žánru, v němž jsou Češi i díky festivalu světovou velmocí.
Místo nabízí bezmála třináct tisíc metrů čtverečních členitých prostor rozdělených do několika pater. V sekci nazvané Press Halls běžně fungují dvě klubové stage: jedna zpravidla určena večírkům zaměřeným na elektronickou hudbu a druhá živým koncertům. Set českých DJs probíhal kromě této části i v podzemních prostorách Inkwells.
Průmyslové interiéry Printworks si oblíbili i filmaři. V říjnu 2021 se proměnily v dekadentní noční klub a sídlo Tučňáka, jednoho z nepřátel hrdinného Batmana. Režisér Matt Reeves tu natáčel nejnovější díl z komiksové série o temném bojovníkovi se zločinem, který měl premiéru loni v březnu.
Vysoké stropy někdejších továrních hal se třemi patry balkonů na jedné straně a neomítnutou cihlovou zdí na straně druhé tvoří unikátní atmosféru, přiznávající zároveň dočasnost prostoru – a o to více je třeba si v něm užít přítomný okamžik tady a teď.
V létě katedrála zasvěcená divokým večírkům ustoupí novému developerskému projektu, který má proměnit celou oblast Canada Water, v níž se klub nachází. Do té doby se tu ale odehraje ještě několik akcí, na kterých ale zahrají převážně domácí interpreti. Do 1. května tu vystoupí například Jeff Mils, Unkle nebo Bonobo.
Večer s Let It Roll byl jedinou zahraniční akcí, která se v Printworks letos konala. Vedle českých interpretů, jako jsou Rido, Magenta, Fallen Gemini a N:Force, tam v jeho rámci zahráli i rakouští Camo & Krooked, holandské trio Black Sun Empire nebo britské producentky Mandidextrous. O každého umělce bylo přitom individuálně postaráno od příjezdu na akci až po odchod.
„Všechny backstage jsou skvěle vybaveny, součástí je například kulečníkový stůl,“ popisuje Forbesu ředitel festivalu Ondřej Vrba. „Hrát v tak ikonickém prostoru je pro DJe zážitek na celý život. Naše vystoupení jsme si užili po všech stránkách, od skvělé odezvy návštěvníků přes kvalitní zvuk po profesionální péči ze strany personálu,“ potvrzuje český producent N:Force.
Vyprodáno bylo dlouho předem. Naplnit šestitisícovou kapacitu klubu přitom nebylo pro Let It Roll nic těžkého – na letní edici festivalu, která se posledních několik let koná první srpnový víkend na letišti v Milovicích u Prahy, jezdí každoročně desetitisíce návštěvníků z celého světa.
Pravidla jsou v Printworks vcelku striktní. Ne sice jako v berlínském Berghainu, kde síto návštěvníků tvoří již před vchodem všemocní vyhazovači, ale do Printworks se s platnou vstupenkou dostanete pouze do půl jedenácté večer. Jakmile akce začne, máte smůlu, a stejně striktní je to i s odchodem z klubu: když prostor během akce opustíte, už nemáte šanci se do něj vrátit.
Zavírací doba je obvykle ve tři ráno, ale pro Let It Roll, pověstný headlinery začínajícími nejdříve hodinu po půlnoci a koncem v ranních hodinách, udělali organizátoři výjimku a otevírací dobu o hodinu prodloužili. Ve čtyři ráno se ale rozvášněný dav jako na povel zklidnil a pokojně odešel domů, o čemž by si vyhazovači z českých klubů a festivalů mohli nechat jen zdát.
„Je to skvěle zorganizovaný systém, který návštěvníkům a umělcům nabízí bezpečný a funkční prostor, posouvající party zážitek na novou úroveň,“ pochvaluje si Ondřej Vrba, který ocenil také unikátní světelný design.
„Překvapilo nás, jak je celý prostor využit do maxima. V původním zázemí haly jsou kanceláře, šatny, media roomy a sklady,“ popisuje. Návštěvníci pak ocení rozvržení barů tak, aby se u nich netvořily dlouhé fronty. „I když je plno, čekáte na drink maximálně několik minut,“ potvrzuje jedna z účastnic akce. Součástí areálu je také velký venkovní prostor s dostatkem sezení a stánků s jídlem.
Londýnský klub Printworks nebyl pro Let It Roll první zahraniční štací – se svým formátem akcí „On Tour“ vyjíždí parta pod Vrbovým vedením pravidelně na Slovensko nebo do Polska. Ani v Londýně však nehráli interpreti sdružení pod hlavičkou Let It Roll poprvé – v roce 2019 naplnili proslulou O2 Academy v Brixtonu.
Festival je pověstný nejen lákáním předních světových interpretů žánrů, ale také každoroční originální dramaturgií navázanou na příběh o robotech. Návrh jeho pódií a světelná show jsou unikátní a nejinak tomu bylo i v Londýně.
„Pro Printworks jsme připravili kromě klasické vizuální show také zahajovací ceremoniál, který je pro naše eventy signifikantní. Každý má za cíl vtáhnout fanoušky do našeho festivalového příběhu,“ přibližuje Vrba.
Jak se jim to daří si můžete ověřit už v pátek 24. a sobotu 25. února v pražských Letňanech, kde proběhne zimní halová verze festivalu pod názvem Let It Roll Winter. Představí se devatenáct zahraničních a devět domácích interpretů, mezi největší taháky patří britští hitmakeři Wilkinson & Dimension.
Letošní stage bude zároveň největší, kterou festival pro vnitřní zimní edici akce použil. „Je složena z panelů ve tvaru hexagonu, které je možné různě přestavovat. Na šířku měří přes pětatřicet metrů a výškou se dotýká střechy haly,“ popisuje Ondřej Vrba a mluví o stage jako o „terraformovací stanici“.
„To znamená stanici, která je schopna proměnit podmínky neobyvatelné planety nebo ekosystému v prostřední vhodné pro živý organismus,“ vysvětluje ideu, která se propíše i do dramaturgie zahajovací show.
