Ostravský startup Nilmore skrze sbírku na Doniu přichází s řešením, jak si může planeta alespoň trochu oddychnout od zátěže, kterou jí způsobuje módní průmysl. Jeho majitel doufá, že se mu podaří spustit celosvětovou změnu v oboru.
Na vývoji ekologického materiálu cPLA získaného z obnovitelných zdrojů pracuje Mikuláš Hurta se svým týmem od roku 2018. „Zjistili jsme, že zajistit cirkularitu standardních materiálů je obtížné, proto jsme se pustili do vývoje textilu na bázi polylaktidu, který se získává zejména z kukuřičného škrobu nebo cukrové třtiny a je jedním z nejlépe molekulárně recyklovatelných textilních materiálů na světě,“ popisuje začátky vývoje.
Nový materiál má díky recyklaci v rámci výrobní a odpadní fáze o 86 procent nižší uhlíkovou stopu než klasické polyesterové oblečení a o 98 procent nižší vodní stopu než bavlněné.
Ve spolupráci s českými vědci se podařilo vytvořit plně cirkulární oblečení, které lze po obnošení plně zrecyklovat a přetvořit na úplně nové. „Chceme přinést alternativu k běžným materiálům. V první části vývoje jsme se zabývali tím, jak z tohoto materiálu vytvořit kvalitní oděvy. Potom došlo na otázku recyklace, která je v případě textilu specifická,“ popisuje šéf firmy.
Základ nového materiálu Nilmore jsou polylaktidová vlákna (PLA). V posledních letech se často používají jako ekologičtější alternativa pro výrobu jednorázových produktů, například sáčků, kelímků nebo příborů. Podle Hurty ale se současným stavem českého odpadního systému nejde o nejlepší řešení.
„Je to sice propagované jako bio produkt vůči konvenčním plastům, ale PLA je rozložitelné výhradně v průmyslových kompostárnách a u nás ještě tak dobře zavedený systém nemáme, takže se sáček z tohoto materiálu do kompostárny většinou ani nedostane. Obrovská ekologická hodnota PLA je proto v recyklovatelnosti a organizovaném zpětném sběru,“ popisuje problematiku.
Vizí značky je přinášet cirkulární materiály do různých textilních segmentů a tím se zasadit o zlepšení dopadů oděvního průmyslu a eliminaci odpadu. Struktura oblečení je tedy různá a lze ji přizpůsobit potřebám. Jednou může připomínat bavlněné tričko, podruhé zase bude velmi blízké lesklému funkčnímu materiálu na sport.
V loňském roce se Nilmore podařilo vytvořit první prototypy, které tým několik měsíců testoval. Začátkem roku 2021 vstoupila společnost na B2B trh a umožnila dalším firmám nechat si vyrobit oblečení na zakázku pod vlastní značkou.
V září potom v rámci pražských SLOU Days představila první kousky vlastní kolekce oblečení pro koncové zákazníky. Kompletně však vstupuje do prodeje až nyní prostřednictvím dárcovské platformy Donio, kde tým před pár dny spustil crowdfundingovou kampaň.
„Současná pandemická situace zpomaluje výrobu a crowdfunding nám tak pomůže uvést produkty na trh před Vánoci, aby lidé mohli obdarovat své blízké,“ vysvětluje zakladatel, který se do oděvního průmyslu dostal teprve před pár lety z postu ředitele lakovny letadel. „Uvědomil jsem si, že v práci trávíme třetinu života, a já jsem ji chtěl využít smysluplně, vytvářet pozitivní dopad.“
Zakladatel Nilmore Mikuláš Hurta
Zakladatel Nilmore Mikuláš Hurta
Jak sám zdůrazňuje, jeho značka chce propagovat především ekologické smýšlení o oděvech, které má zajistit jejich delší životní cyklus. I proto, také ve spolupráci s odběrateli, nabízí majitelům oblečení možnost svůj starý kousek po donošení vrátit na kterémkoliv z tzv. Nilmore Circular pointů a zajistit, že oblečení bude správným způsobem zrecyklováno a vznikne z něho zcela nové.
„Takovou dohodu uzavíráme s každým naším B2B zákazníkem. Zavazuje se tím, že materiál bude pravdivě komunikovat a zajistí jeho zpětný sběr,“ popisuje, jak vrácení funguje.
U vybraných oděvů zákazník získá v rámci věrnostního programu za vrácení slevu na další nákup. „Pohráváme si i s myšlenkou zálohového systému například u dětského oblečení, které je rychloobrátkové a záloha zde tudíž dává smysl.
Obecně ale zodpovědnost musí vycházet z lidí samotných. Věřím tomu, že za pět let bude běžné přemýšlet o tom, kde vrátit cokoliv starého, co už mi neslouží, a vyrobit z toho další produkt s užitkem,“ věří Hurta.
I proto, že vizí firmy je dostat materiál do povědomí co největšího počtu lidí, si Hurta dlouho pohrával s nastavením cenové politiky. „Můžeme zavést vyšší ceny, aby se nám to více vyplatilo a nemuseli jsme vyrábět tolik kusů, ale to by nešlo ruku v ruce s tím, čeho chceme docílit,“ vysvětluje.
„Pokud chceme zajistit udržitelnější oděvní průmysl, musíme se dostat k co největšímu počtu lidí.“ Tričko Nilmore lze tedy sehnat už za cenu kolem 800 korun, svetr nebo kardigan potom kolem 1600 korun.
Vývoj materiálu, který na světě prozatím podle dostupných informací nemá obdoby, samozřejmě stál Mikuláše Hurtu nemálo finančních prostředků. Kromě peněz, které do svého startupu sám vložil, se mu na jaře letošního roku podařilo získat na svůj rozvoj 153 tisíc eur od soukromého investora.
Jde zároveň o nejvyšší pre-seedovou investici v historii české udržitelné módy. Další část vývoje pokryly potom finance putující z dotačních programů Evropské unie a v neposlední řadě například také finanční odměny z výher v akcelerátoru Green Light, soutěži S Brand 2021, Vodafone Nápad roku 2021 či nejnověji Udržitelný startup roku 2021.
