I přes veškeré turbulentní společenské změny stále platí za nejmocnější postavu světa módy. Přezdívá se jí různě, ale pokud je americký Vogue v určitém ohledu stále biblí stylu, je jeho šéfredaktorka Anna Wintour papežem.
Ještě před pár týdny se ale země zatřásla i pod jejím stolcem. Nejenže koronavirus přinesl značné ztráty vydavatelům lesklých časopisů, působících v jistém ohledu mezi všemi těmi Instagramy a TikToky jako dinosauři, kterým věnujeme přízeň z pouhé nostalgie, ale dalším mocným obratem byly americké protesty proti policejní brutalitě s rasovým podtextem.
Demonstrace, které donutily rezignovat také několik šéfů mediálních projektů, protože neustáli obvinění, že nedostatečně podporovali diverzitu na svém pracovišti, se ale Anny Wintour zatím nedotkly.
Ano, stejně jako ostatní zaměstnanci vydavatelství Condé Nast má snížený plat o 20 %, který činí zhruba dva miliony dolarů ročně. Ale i když se hovořilo v souvislosti s protesty o tom, že redakce amerického Vogue není inkluzivní, ale naopak elitářská, nikdo se zatím neodvážil tuto Železnou lady vyměnit.
Pozice Wintour je natolik silná, že ustála i nařčení, že má „kolonialistické manýry“, i paměti svého bývalého kolegy, Afroameričana André Leona Talleyho. Ten ve svých pamětech Chiffon Trenches vzpomíná na to, jaké to bylo, působit v americkém Vogue jako Annina pravá ruka, a doslova zde píše, že mu Wintour způsobila „emocionální a psychickou újmu“.
Pravda je, že momentálně jsou trendy jiné prototypy lídrů, než jaké symbolizuje absolutistická moc Anny Wintour. Přesto je ale její kariéra dechberoucí, stejně jako schopnost být na vrcholu už tolik desítek let. V roce 2017 Annu Wintour označil americký Forbes za nejmocnější ženu mediálního i zábavního průmyslu, předhonila dokonce i Beyoncé.
Čím se od Anny Wintour inspirovat?
Buďte někdy bestie
Chápejte ten výraz v kontextu. Tedy neznamená to, že budete na kolegy házet kyselé obličeje nebo budete „prudit“ bez příčiny. Ale řada z nás má mnohdy problém opačný. Nedokážeme odmítnout či se zeptat na něco, čemu nerozumíme. Příliš toužíme po tom, aby nás okolí přijalo, bez ohledu na to, že takovým postojem můžeme škodit sobě či projektu, na kterém pracujeme.
Jak jste mohli vidět v dokumentu The September Issue o vzniku nejtlustšího čísla amerického Vogue, Anna Wintour nemá problém vracet články nebo nechávat přefocovat módní editorialy, pokud není přesvědčená o jejich kvalitě. Tyto kroky ale musí být motivovány snahou o nejlepší výsledek, nikoliv hladovým nedospělým egem.
Mluvte o svých cílech
Pokud k proklamacím, že chcete být novým CEO Applu, přidáte systematickou práci, tak mají smysl. Stanovujete totiž své vize a tím, že o nich mluvíte před ostatními, se k nim podvědomě zavazujete. Tímto způsobem funguje jev, kterému se v psychologii říká sebenaplňující se proroctví. Wintour už prý v 21 letech, coby asistentka v tehdejším britském časopise Harper’s & Queens, tvrdila, že jednou bude šéfredaktorka Vogue.
Styl mluví za vás
Proč se zabývat tím, co máte na sobě? Podle Anny Wintour proto, že tím dáváme okolí jasnou zprávu, aniž bychom stačili otevřít ústa. Určitě znáte příběhy o superschopných podnikatelích či programátorských esech, kteří chodí v mikině a teniskách. Nebo takových mistrech svého oboru, kteří na svou vizuální sebeprezentaci zvysoka kašlou. To jsou ovšem výjimky, které potvrzují pravidlo. A to zní: Když jste upravení, působíte kompetentně.
Hledejte netradiční řešení a stůjte si za nimi
Těžko by mohla být Anna Wintour ve vedení nejvlivnějšího módního časopisu 32 let, kdyby neustále nepřinášela nějaké inovace. Ty vyžadují notnou dávku odvahy a urputnosti. Pokud jste přesvědčeni, že váš nápad posune firmu, kde pracujete, žádoucím směrem, snažte se získat co nejvíc kolegů na svou stranu. Někdy nežádejte o svolení, zariskujte a buďte připraveni nést následky.
