Lucie Rosická je umělkyní, o které se v poslední době hodně mluví. Vyrůstala obklopená sbírkou erotického umění svých rodičů, proto je pro ni nahota zcela přirozená. Chtěla být původně módní návrhářkou, přesto postavy ve svých uměleckých dílech nezahaluje do oblečení. Říká, že oděv prozrazuje příliš mnoho detailů. Lákala ji i scénografie, ale zjistila, že jí týmová práce nesedí. Umělci jsou podle ní ve své podstatě spíše egoističtí a rádi pracují sami.
Její tvorba rezonuje mezi veřejností, kurátory, sběrateli i v médiích. Vystavuje nejen po České republice, ale i v zahraničí. Letos se také umístila v žebříčku Forbes 30 pod 30. Látka se pod jejíma rukama a jehlou šicího stroje mění v nahé postavy, jejichž obličeje se často schovávají za obrazovkami mobilních telefonů.
V její tvorbě se objevují zejména témata selfies, intimity, toho, co zůstává skryto v albu v telefonu či toho, co naopak putuje do online schránek manželů či milenců, odkrývá také témata osobní hygieny, která se běžně odehrává za zavřenými dveřmi. Lucie Rosická tak odhaluje hranice mezi privátním a veřejným.
Jaký je rozdíl mezi něžnou nahotou a vulgaritou? Na co se v jejím ateliéru ptají muži a na co ženy? Kolik času stráví u šicího stroje? A kolik na Instagramu? Proč neměla ráda, když byla spojována s aktivitami svých rodičů a co se změnilo? Jak její tvorbu ovlivnilo mateřství? A vnímá ve světě umění soupeřivost a závist? To vše se dozvíte v nejnovějším díle podcastu Forbes Life!
