Diskutovat, analyzovat, dát si fair trade kávu ve školním bufetu a přemýšlet v moderní učebně, kterou hypotézu potvrdit v diplomové práci. Takto vypadá život řady slovenských studentů v Brně, kam míří ze své rodné země.
Které studentské město je na Slovensku nejoblíbenější? Brno! Počet slovenských studentů a studentek v největším městě na Moravě, kde se nachází pět veřejných vysokých škol, je dlouhodobě nejvyšší ze všech měst v Česku. Už v roce 2012 studovalo na Masarykově univerzitě (MUNI) celkem 8112 Slováků a Slovenek.
Počet slovenských studentů na „Masaryčce“ se v průběhu dalších let sice mírně snížil, přesto zůstává na vysoké úrovni. Potvrzují to i slova tiskového mluvčího univerzity Radima Sajbota.
„Zájem o studium na Masarykově univerzitě ze strany slovenských studentů je dlouhodobě vysoký. Výjimkou byly z pochopitelných důvodů pouze takzvané covidové roky. Například pro aktuálně probíhající akademický rok 2024/2025 představoval podíl přijatých a uhrazených přihlášek ze Slovenska něco málo přes šestnáct procent.“
Podle údajů univerzity studuje na MUNI aktuálně skoro šest tisíc Slováků. Vzhledem k celkovému počtu slovenských studentů na všech vysokých školách v České republice, který podle ministerstva školství činí 21 798, jde o významné číslo.
Slyšet slovenštinu v ulicích mezi náměstím Svobody a Žerotínovým náměstím proto není nic neobvyklého. Naopak neodmyslitelně patří k charakteru tohoto univerzitního města. Mnoho Slováků totiž vede k odchodu do zahraničí především kvalita vzdělání.
„Česko bylo jasnou volbou i díky nižším životním nákladům a bezplatnému studiu. Nemohla jsem si dovolit platit školné na vysoké škole například ve Velké Británii,“ svěřila se Forbesu Mária, jedna ze slovenských absolventek MUNI.
Brnu prý dala přednost před Prahou ze dvou důvodů. „Více mi vyhovovala náplň studijního programu genderových studií a zároveň tam šel studovat můj starší bratr, který si Masarykovu univerzitu i město velmi chválil. Na Slovensku jsem studovat nechtěla, protože jsem věděla, že kvalita výuky v mém oboru je ve srovnání s Českem opravdu nízká,“ vysvětluje Mária.
V Brně žije dlouhodobě a kromě toho, že pracuje v oboru, který vystudovala, také vyučuje na místní Mendelově univerzitě.
Podle prestižního světového žebříčku vysokých škol Shanghai Ranking 2024 se Masarykova univerzita v Brně umístila v páté stovce. Pro srovnání, Univerzita Komenského v Bratislavě skončila až v desáté.
V žebříčku The Times Higher Education World University Rankings 2024, který hodnotil více než 1900 univerzit ze 108 zemí světa, se MUNI dostala do skupiny mezi sedmou a osmou stovku, zatímco UK v Bratislavě obsadila příčky 1001–1200.
A do třetice, QS World University Rankings ve svém 21. vydání zařadil Masarykovu univerzitu na 408. příčku, zatímco Univerzita Komenského se umístila mezi 661. a 670. místem.
Foto Unsplash
Ale teď zpět do auly Masaryčky. Podobný studentský příběh jako Mária má i Peter, který na „Masárně“ – jak se Masarykově univerzitě lidově říká – vystudoval informatiku. Stejně jako další respondenti i on kromě kvality českého školství vyzdvihuje samotné město.
„Brno mi dalo nejkrásnější roky života, naučil jsem se samostatnosti, vytvořil si širokou síť kamarádů a známých, otevřelo mi to oči ve vztahu ke světu a odlišnostem – ať už národnostním, etnickým, nebo sexuálním. Poznal jsem mnoho velmi inspirativních a talentovaných lidí, špiček ve svých oborech. Ale také mi to vzalo iluze o Slovensku,“ prozrazuje Peter.
Lidé jsou podle něj tím, co odlišuje Brno a Česko od Slovenska. „Na Fakultě informatiky byla svého času až polovina studentů ze Slovenska. A právě tito studenti pak zvyšují konkurenci a kvalitu na školách i na pracovním trhu, protože většina z nich zůstává v Česku,“ říká Peter.
„Nejsou to průměrní studenti. Dostat se na školu v Česku je náročnější než na Slovensku,“ dodává.
Na fakultu podle něj přijímali jen třetinu až čtvrtinu uchazečů a i z nich se během prvního náročného ročníku výrazná část s univerzitou rozloučila. Peter, stejně jako Mária, po ukončení studia zůstal v Brně a dál působí na Moravě.
Scenáristka Jana se na Moravu přestěhovala až na doktorské studium, které absolvovala na brněnské Janáčkově akademii múzických umění (JAMU).
„Uvažovala jsem o uměleckém doktorátu. V Bratislavě jsem předtím studovala na VŠMU, ale tamní doktorandský program mě nijak zvlášť nelákal. To, co nabízela brněnská JAMU, mi vyhovovalo mnohem více. Navíc se mi Brno líbilo jako město a bylo dost blízko k Bratislavě, kde jsem měla práci i své blízké. Rok po dokončení vysoké školy jsem zároveň cítila, že potřebuji změnu,“ popisuje.
Během doktorského studia si Jana udržovala práci i vazby v Bratislavě, a proto po ukončení studií v Brně nezůstala. Do Brna ale nemíří jen slovenští studenti veřejných vysokých škol.
Příkladem je Tomáš, který nejprve studoval na soukromé vysoké škole BISLA v Bratislavě. „Na BISLA probíhalo studium v malých skupinách, což studentům dávalo větší prostor pro seberealizaci a zapojení do diskusí během přednášek,“ vypráví.
„V Brně jsem naopak zažil klasické velké přednášky s desítkami studentů, kde nebyl prostor pro diskuse či polemiky. Výuka měla spíše ‚old school‘ styl. Na druhou stranu oceňuji propojení studia s praxí – kromě přednášek jsme měli možnost získávat znalosti i z běžného života, například návštěvami různých institucí a organizací,“ vysvětluje novinář s diplomem z MUNI v oboru mezinárodní vztahy.
Brno vede před Prahou, a to výrazně
Pokud se podíváme na Brno v celkovém kontextu českých veřejných vysokých škol, co se počtu slovenských studentů týče, překonává i Prahu. Dokládají to mimo jiné data z diplomové práce na Masarykově univerzitě, která se zabývala Slováky v Brně.
Podle údajů Ondřeje Myšáka dosahoval počet slovenských studentů v Brně například v roce 2019 až 9199 (z celkového počtu šedesáti tisíc studentů). Pro srovnání, v Praze studovalo 5662 Slováků. Třetím městem s významnou slovenskou komunitou byla Olomouc s 1299 studenty.
Za posledních deset let získalo na brněnské Masarykově univerzitě diplom více než třináct tisíc slovenských absolventů. Jedním z nejoblíbenějších studijních oborů je mezi Slováky všeobecné lékařství a příbuzné lékařské obory.
To potvrzuje i mluvčí MUNI Radim Sajbot: „Lékařská fakulta, Fakulta informatiky a Filozofická fakulta jsou dlouhodobě nejoblíbenějšími fakultami mezi slovenskými studenty, respektive uchazeči o studium, což potvrzují i poslední údaje o počtu přijatých přihlášek, které máme k dispozici.“
Konkrétně měli podle oficiálních údajů uchazeči ze Slovenska největší zájem o studium na Lékařské fakultě (2036 přijatých a zaplacených přihlášek), následovala Filozofická fakulta (1069), Fakulta informatiky (813), Přírodovědecká fakulta (716) a Fakulta sociálních studií (714).
Vrátit se, nebo zůstat?
„V Brně jsem vystudoval magistra. Na rozdíl od jiných jsem se chtěl vrátit na Slovensko. Asi měsíc a půl jsem si neúspěšně hledal práci v okolí Banské Bystrice. Bylo to pro mě frustrující,“ říká Peter a ilustruje tak různé cesty slovenských absolventů v Česku.
„Nakonec jsem se vrátil zpět do Brna a po dvou týdnech jsem si mohl vybírat z řady pracovních nabídek,“ dodává.
Podle Ľubici Melcerové z Alma Career Slovakia (dříve Profesia) je v české pracovní databázi celkem 13 670 aktivních absolventů slovenských vysokých škol.
„Tento rok reagovali na pracovní nabídky v Česku prostřednictvím Profesia.sk a Profesia.cz 844krát. To představuje pouze jedno procento z celkového počtu jejich reakcí na pracovní inzeráty,“ uvádí.
Silnou motivací k přesunu do Česka bývá pro Slováky nejen vysokoškolské studium, ale také následné pracovní uplatnění. To potvrzuje i zpráva Českého statistického úřadu o zaměstnanosti cizinců za roky 2023 a 2022. Podle ní jsou Slováci druhou nejpočetnější cizineckou skupinou v Česku, hned po Ukrajincích.
„Slovenští zaměstnanci patří mezi cizince s nejvyšším dosaženým vzděláním. To může souviset s tím, že právě ze Slovenska míří mnoho lidí na vysoké školy do Česka a po absolvování zde zůstávají a vstupují na pracovní trh,“ vysvětluje analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský z Alma Career Česko.
Podle statistik má přes 31 procent Slováků zaměstnaných v Česku vysokoškolské vzdělání, což je nadprůměrné číslo mezi cizineckými komunitami v naší zemi.
„I když ve srovnání s jinými cizineckými skupinami nedokážeme přesně zohlednit skupinu Slováků, kteří již v Česku získali státní občanství a dlouhodobě zde žijí a pracují, je poměrně jasné, že u mladých Slováků přicházejících studovat do Česka je následné dlouhodobé usazení a odpovídající pracovní uplatnění poměrně běžné – a obvykle za lepších podmínek, než jaké by měli na srovnatelných pozicích na Slovensku,“ říká Dombrovský.
„To se tak může stát jednou z nejsilnějších motivací pro volbu studia na českých univerzitách, nejčastěji v Praze a Brně,“ dodává expert.
Naopak to neplatí
Jak se k odlivu slovenských studentů do zahraničí staví slovenské ministerstvo školství?
„Odchod studentů do zahraničí je fenomén, se kterým se setkáváme již několik let. Uvědomujeme si, že studenti často odcházejí za vidinou lepší kvality studia či modernější infrastruktury. Proto se snažíme dělat maximum pro to, abychom jim ukázali, že se vyplatí studovat i doma na Slovensku,“ uvádí tiskový odbor ministerstva.
Pokud jde konkrétně o Českou republiku, ministerstvo letos poprvé zajistilo slovenským vysokým školám možnost prezentace na mezinárodním veletrhu Gaudeamus v Brně, kde se už třicet let představují především české vysoké školy a univerzity.
„Řada slovenských vysokých škol tak měla poprvé v historii možnost prezentovat své úspěchy nejen před českými a dalšími zahraničními studenty, ale také před Slováky, kteří často přicházejí na tento veletrh hledat českou vysokou školu. Naší účastí jsme chtěli studentům přímo v Česku ukázat, že studium na Slovensku má smysl,“ doplňuje slovenské ministerstvo.
Slovenské ministerstvo školství má však v tomto ohledu před sebou ještě dlouhou cestu. Podle mluvčí Univerzity Komenského v Bratislavě Evy Kopecké studovalo k 9. 12. 2024 na této univerzitě pouze 87 Čechů a dalších šestnáct bylo součástí akademické mobility.
„Počet českých studentů na Univerzitě Komenského se v letech 2015 až 2019 pohyboval mezi 135 a 178. Od akademického roku 2019/2020 však jejich počet klesl pod stovku a od té doby osciluje mezi 81 a 97,“ dodala Kopecká.
Zásadnější úlohou pro slovenské ministerstvo než přitáhnout české studenty na Slovensko však zůstává zastavení odlivu těch slovenských.
Exodus slovenských mozků do Česka se pravděpodobně odráží i na nelichotivých výsledcích čtenářské gramotnosti u našich východních sousedů, které v prosinci zveřejnila OECD.
Podle těchto dat je téměř čtvrtina dospělých na Slovensku v oblasti čtenářské gramotnosti na úrovni desetiletého dítěte.
„Jedním z faktorů je bezpochyby také odchod mladých lidí na zahraniční univerzity, především do Česka,“ říká analytik Robert Chovanculiak z institutu INESS.
Vysvětluje, že podle dostupných dat Slovensko opouštějí zejména lidé s vyšším lidským kapitálem – tedy ti, kteří mají potenciál podporovat vzdělanostní úroveň a inovace v zemi.
Nepřímo podle něj tuto hypotézu potvrzuje i poměrně vysoký podíl dospělých, kteří v Česku dosáhli čtvrtého a pátého stupně gramotnosti, tedy téměř deset procent populace.
„Tento odliv talentů ze Slovenska probíhá už celé dekády, ale v posledních deseti letech ještě zintenzivněl. V současnosti odchází přibližně každý pátý maturant,“ uzavírá Chovanculiak.
