Byl čtvrtek večer, devět hodin, když jsem usoudil, že je konečně čas na večeři. Z nějakého důvodu jsem měl chuť na burrito, ale restaurace, ve které je dělali, byla necelé tři kilometry daleko. To mi tehdy přišlo jako nepřekonatelná vzdálenost. Byl jsem prostě hrozně líný a ani manželka nevypadala, že by mi vytouženou večeři hodlala obstarat. Naštěstí jsem si vzpomněl na Postmates – službu, která vám donese to, co zrovna chcete, až do domu.
Na stránkách Postmates – která funguje zatím jen je vybraných amerických státech – se dočtete, že to je platforma, která propojuje zákazníky s místními kurýry. Ti nakoupí a doručí jídlo z jakékoliv restaurace či obchodu ve městě. A takových služeb vzniká v současnosti víc a víc.
Co je snazšího než objednat si přes telefon? Takhle vypadá nabídka Postmates
Tenhle hladový večer byl mojí první zkušeností s Postmates a ta dopadla velice dobře. Byl jsem najedený, šťastný a ani jsem nemusel opustit pohodlí svého domova. A to je právě ono. Když jsem totiž pak polehával na gauči a sledoval svůj oblíbený seriál, začaly mě napadat nepříjemné myšlenky. Co se stane, až budu mít hlad příště? Mezi komfortem a leností je totiž velice úzká hranice a já začínal mít pocit, že se vydávám na špatnou stranu…
Aplikace jako Postmates mohou být velice pohodlné v případě, že máme nedostatek času si jídlo nebo něco jiného obstarat, když nemáme kde zaparkovat a podobně. Měli by ale zákazníci tyhle služby používat i v případě, že se jim prostě nechce vyvíjet příliš úsilí? Protože pokud jednou podlehneme pokušení, příště si zavoláme službu na praní prádla, úklid domova nebo odvoz dětí do školy nebo na kroužek… Jmenujte úkol, který se vám nechce udělat, a já vám poradím službu, která ho splní za vás.
Fenomén postupující lenosti pozoruji i díky tomu, že si přivydělávám jako řidič Uberu. Díky nízkému jízdnému si mě lidé objednávají klidně i ve chvíli, kdy se potřebují dostat o dva bloky dál.
Při poslední jízdě mi moje GPS sdělila, že místo, kam si klientka přála jet, je vzdálené jen minutu jízdy. Pasažérka mi potvrdila, že se nejedná o chybu a řekla: “Mám vlastní auto, ale někdy mi zabere i několik minut, než najdu místo k zaparkování… Takže jaký to má smysl, když mě jízda s vámi stojí jen 4 dolary?” Nesetkávám se s tímhle přístupem pokaždé, ale určitě čím dál častěji.
Lidé to přitom nedělají ani tak kvůli nízké ceně, jako kvůli pohodlí. Služby na vyžádání (tzv. on-demand services) jsou návykové. Když jsem měl dřív na něco neodkladnou chuť, tak jsem prostě musel nasednout do auta, jet do obchodu a nakoupit si sám. Teď můžu zaplatit někomu, kdo to udělá za mě a celý proces je celkem bezbolestný.
Rád bych řekl, že veškeré objednávky přes Postmates byly pouze výzkumem trhu, ale v hloubi duše vím, že je to lež. Pravdou je, že jsem příliš líný zvednout se z gauče.
Autor: Harry Campbell