Pamatujete si ještě na toho kluka z Milionáře z chatrče? Teď okusuje protivníkům v bitce v nočním klubu tvář. Aspoň ve filmu Opičí muž, který nyní kritika vynáší do nebes. Herec a režisér Dev Patel se v něm vydává na zuřivou cestu pomsty. Bohužel má ale i jiné ambice než seřezat všechny, kdo se mu postaví.
Třiatřicetiletý Brit si prý před deseti lety řekl dost. Nenabízeli mu totiž role, které by byly jakkoli cool nebo by se v nich mohl vrhat do šarvátek, jak sdělil deníku The New York Times. Byl spíš jakýmsi poskokem, komickým prvkem nebo milovníkem s psíma očima. Do přestřelky byste se s ním pustili. Ale maximálně slovní.
Herec Dev Patel má ve svém režijním debutu pořád psí oči, zároveň už však hraje postavu, která roztomilé štěňátko využije k tomu, aby mu propašovalo zbraň do VIP klubu. Kluk, který byl jako dítě posedlý Brucem Lee, zkrátka devět měsíců tvrdě trénoval a pak si v Indonésii natočil vysněný akční trhák. Potud mu chcete fandit.
Pokud Patelova nejslavnější role v oscarovém milionářském hitu stála na představě chudého Inda brodícího se v exkrementech, který nakonec naplní svůj osud a získá srdce své milé, v Opičím muži už jednu takovou milou mstí. Totiž matku.
Ve fiktivním indickém velkoměstě se lstí nechá zaměstnat v nočním klubu, kam chodí i její vrazi. Nosí jim sice šampaňské, jeden večer ale rozpoutá peklo.
Patelova akční tužba se tak poprvé naplno zhmotní asi ve čtyřicáté minutě, kdy se serve hned s několika protivníky na toaletách, kam se vylije plné akvárium, aby pak v tuk-tuku prchal městem před policií. Její celou jednotku poté zbije v dodávce, vyskočí z ní a snaží se ztratit v upoceném nevěstinci. Pořád se ještě chytáte?
Herec se každopádně této polohy chytl velmi srdnatě, kdy ho kamera přilepená k jeho zátylku mění až v jakési zuřivé zvíře, které díky kulometnému střihu vypadá, že běsní ještě o řád víc.
Jistě, po všech dílech Johna Wicka, Panu Nikdo s Bobem Odenkirkem nebo i Atomic Blond Charlize Theron už vás ani toto intenzivní bušení úplně nesejme, přesto vzbudí respekt. Jenže film chce i uznání za jiné věci. A tady začínají problémy.
Už na začátku vám zatrne, když film poměrně křečovitě do příběhu osobní vendety přidává i postavu náboženského nacionalistického vůdce, jako kdyby si spočítal, že akční jízdu může prodat i jako komentář o rozdělené společnosti a korupci, kterou umocní ještě tím, že nechá hrdinu trénovat u takzvaných hidžer, osob třetího pohlaví, které mu prozradí, že se nesmí „vzdát svých kořenů“, aby „nezapomněl, kdo je“.
Byl by film lepší, kdyby stále nesliboval velkou filozofii, která je ve skutečností mělčí než ten nejpitomější vzkaz z koláčku štěstí? Určitě ano. Možná můžete namítnout, že brutální thriller přece nemůže být jinačí než plytký, jenže pak se podíváte na internet, že Patel dává rozhovory o tom, jak má dílo „dát hlas marginalizovaným“, pro něž má být „hymnou“ – a celému žánru dodat „duši“. Tudíž má i tyto ambice.
Chytl se třeba hvězdný producent a režisér filmů jako Uteč, My či Nene Jordan Peele, který Opičího muže údajně zachránil, neboť Patel ho točil původně pro Netflix, který se ho však rozhodl neuvést. Přitom jde přesně o snímek, který patří na stream, kam se takové filmy tradičně odkládají.
Opičího muže totiž možná nejvíc definuje jedna z vedlejších postav, která za diváky udělá i tu nejmenší práci a naplno řekne, že jsme „jako v Johnu Wickovi“. Opičí muž se tak kvůli tomu spíš mění v ono lehce otravné dítko s ohromnou potřebou validace, které chce taky patřit do party, takže vás pořád pronásleduje, tahá za šos, vlastně až otravuje.
Toho búra mu tak nakonec hodíte, jen abyste se ho zbavili a aspoň na chvilku si oddechli. Pokud by se Patel měl touto rolí zařadit třeba i mezi další kandidáty na roli Jamese Bonda, může se klidně postavit mezi žhavé favority. Jako herecký srdcař do toho dává vše. Jenže jako autor se má ještě hodně co učit.
