Bistro Na Kopci funguje jen od Velikonoc do října a sjíždí se sem hosté nejen z blízkého okolí. Tohle sezonní bistro téměř doslova uprostřed ničeho si zaslouží pozornost.
Veronika Šťastná se z rodné Moravy přestěhovala do Prahy, kde se vypracovala na pozici provozní manažerky FedExu. Její partner zase žil v Londýně, ona pendlovala mezi těmito dvěma městy a už je to unavovalo.
Když se partner rozhodl vrátit do Bojkovic kousek do Luhačovic a převzít po otci zemědělskou usedlost a farmu, Veronika šla s ním.
„Bylo to v roce 2015 a řešili jsme, co tady budeme dělat. Nikoho už jsem tady neznala, připadala jsem si strašně vykořeněná a všichni mi říkali, že uteču zpátky do Prahy, že to tady nedám,“ směje se dneska Veronika a dodává, že byli zvyklí na společenský život, který tehdy ve Zlínském kraji scházel.
„Řekli jsme si, že když už máme prostor usedlosti, tak že s ním něco uděláme. Během šedesátých let tady bylo JZD, po kterém zůstaly polorozpadlé budovy. Čerstvě dostudované kamarádky architektky nám nakreslily velkou dřevěnou terasu, která nás charakterizuje, a začalo vznikat bistro,“ vzpomíná Šťastná.
Budovat ho začali v roce 2018, o rok později otevírali a dnes už fungují šestou sezonu a sjíždí se sem lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí.
Od začátku měli v plánu dělat bistro pro výletníky, ne pro místní. Tušili, že by se v této lokalitě u místních úplně nechytli. Do bistra nevede žádná cyklostezka, musíte sem cíleně a – jak sama Veronika souhlasí – „in the middle of nowhere“ sem opravdu sedí.
Na druhou stranu si tady užijete klid a nádherné prostředí Bílých Karpat, tak se sem vyplatí zabloudit. Potkáte tady opravdu všechny věkové skupiny a typy hostů od rodin, skupin kamarádů, motorkáře nebo páry na rande. Všichni si chtějí užít místní pohodu.
„Od začátku jsme měli úspěch, za což vděčíme velké šuškandě a doporučení. Abych byla upřímná, tak jsem takovému úspěchu ani nevěřila. Byli jsme v černých číslech od prvních chvil, investici kolem dvou milionů máme už zpátky a každý rok o několik procent rosteme, i když fungujeme jen sezonně a ani v hlavní sezoně nejsme otevření celý týden,“ popisuje Šťastná.
Dřevěné bistro se nachází uprostřed sadů s výhledem na pastviny kolem. Veronika s partnerem neměli žádné zkušenosti z gastronomie, udělali si to, co se jim líbilo, co jim chybělo a kam by si sami rádi zašli. A touto filozofií se řídí pořád.
„Když sem lidi přijdou, tak si myslí, že máme obrovské zázemí, ale realita je taková, že operujeme na 33 metrech čtverečních včetně suchého skladu. Pracujeme proto tak, jak nám dovoluje hygiena a abychom měli optimální flow,“ vysvětluje Šťastná koncept.
Nečekejte tady žádné široké menu a velké vaření, ale několik jídel, která mají vyladěná. Signature jídlem je rozhodně burger se šťavnatým trhaným hovězím masem, pastrami sendvič nebo třeba oblíbená verze smažáku v housce.
Kromě toho si tady dáte buchty a koláče, co si sami pečou, a k tomu perfektně připravenou výběrovou kávu. „Nikdy jsem nechtěla mít kavárnu, ale káva se nám strašně rozjela. Někdy se nám tady protočí i pět set lidí za víkend a uděláme tolik káv co v luhačovické Jizbě, a to je vyloženě kavárna,“ srovnává Veronika.
Co můžou, snaží se držet lokálně. Ať už je to hovězí z farmy Rudimov, která má své bio chovy na okolních kopcích, housky pečené podle vlastní receptury ve Slavičíně, pastrami od Kusáků, káva z výběrové pražírny Jizba Luhačovice nebo třeba zelenina, kterou si pěstují sami.
Jednou za rok pořádají i pop-up s kamarády z pražských Big Smokers, které mají pozitivní ohlasy. Do budoucna mají plány na opravu a konverzi celého statku, aby vznikly eventové prostory a větší zázemí. Realizace se bude odvíjet od toho, jak se bude bistru dařit.
Nejdůležitější ale pro Šťastnou zůstává mít vždy otevřeno. „Lidé za námi jezdí i z dálky a nechceme, aby tady našli cedulku, že je svatba a zavřeno. To se nikdy nestane,“ uzavírá s tím, že bistro = ona. I ji v bistru potkáte vždycky.