Neratov je místo, kde dosáhnete osvícení. To duševní zaručit nemůžeme, ale když návštěvník místního kostela Nanebevzetí Panny Marie vzhlédne k oltáři, zalije ho díky prosklené střeše slunce a uvidí nad sebou nebesa.
Je to pohled pro bohy, tedy pardon, pro Boha, a už jen proto stojí za to horskou vesnici na hranicích s Polskem navštívit.
Říká se o něm, že je to kostel, který dostal druhou šanci. Slavné poutní místo v roce 1945 zasáhla střela Rudé armády a vyhořelo. Komunisté chtěli pak srovnat se zemí i to málo, co z něj zbylo. Nestalo se to jen díky tomu, že na demolici nezbyly peníze.
Podařilo se ho opravit až před 10 lety. To kostel dostal i svou ikonickou skleněnou střechu a od té doby je vesnička ležící nad údolím Divoké Orlice častým cílem návštěvníků.
Obrovskou zásluhu na oživení místa nese místní osobnost, farář Josef Suchár, a s ním i jeho bratranec Antonín Nekvinda. Psali jsme o něm zde:
Mimochodem, některé plody jejich práce můžete dokonce ochutnat, a to jen o pár kroků dál. Sdružení Neratov, které v obci nabízí domov a práci pro lidi s handicapem a za kterým oba muži stojí, totiž nedávno dostavělo moderní budovu pivovaru.
Ta funguje jako sociální podnik a zdejší řemeslné pivo čepují v blízké hospodě. Koneckonců jak lépe se nechat vést k osvícení než s nápojem nesoucím název Prorok.