Dánská vědkyně Lotte Bjerre Knudsen je považována za objevitelku injekcí na léčbu cukrovky, které jsou ve světě známé také jako „léky na hubnutí“. Díky ní se dánská firma Novo Nordisk stala jednou z nejhodnotnějších evropských společností.
Její výzkum, který začala ještě začátkem devadesátých let, byl revoluční. Položila totiž základy pro to, aby mohly později vzniknout léky Ozempic a Wegovy, které změnily svět. A to nejen pro lidi, kteří se léčí na cukrovku.
Díky dlouhému výzkumu může v současnosti společnost Novo Nordisk vyrábět léky na předpis Ozempic a Wegovy, které se používají na léčbu cukrovky druhého typu a obezity. Oba se staly ve světě velmi populární.
Dánská firma je v současnosti lídrem v oblasti takzvaných léků pod označením GLP-1, které napodobují střevní hormon GLP-1 ke snížení hladiny cukru v krvi a potlačení chuti k jídlu.
Zatímco Ozempic je indikován na léčbu cukrovky 2. typu pro diabetiky, lék Wegovy je určen na hubnutí. Přitom účinnou látkou v obou lécích je semaglutid.
Paní Ozempic na scéně
Vedení dánské společnosti bylo na začátku devadesátých let skeptické vůči vývoji léků na léčbu obezity. V té době byl hlavním zdrojem příjmů Novo Nordisku inzulin.
Ne všichni se na to však dívali stejně. Vedoucí výzkumu dánského Novo Nordisku Mads Krogsgaard přesvědčil vedení společnosti, aby se pustili i do výzkumu léků na obezitu. A byla to právě vědkyně Lotte Knudsen, která ve výzkumu udělala průlom.
Knudsen tehdy narazila na studii o GLP-1, přirozeně se vyskytujícím střevním hormonu, který snižuje hladinu cukru v krvi a potlačuje chuť k jídlu. Napadlo ji, že pokud by se GLP-1 dalo využít i jako lék, mohlo by to způsobit revoluci v léčbě cukrovky a obezity.
„Byla první, která vpadla do mé kanceláře. Celá nadšená mi ukázala publikaci,“ řekl pro portál CBS News Krogsgaard. „Mluvila o tom velmi vzrušeně, rychle nadchla i mě,“ popisuje počátky výzkumu.
Následujících dvacet let farmaceutická firma Novo Nordisk pracovala na výzkumu receptoru GLP-1. Až v roce 2017, když se Ozempic dostal na trh jako lék na cukrovku 2. typu, bylo dosaženo úspěchu. Trvalo další čtyři roky, než byl příbuzný lék na hubnutí Wegovy schválen.
I díky práci Knudsen se stala dánská společnost Novo Nordisk jednou z nejhodnotnějších evropských společností. Tržní kapitalizace se v současnosti pohybuje na úrovni zhruba 380 miliard dolarů.
Jak však v rozhovoru pro Der Spiegel vysvětluje, finanční prospěch z toho sama nemá. „O peníze se až tak nestarám, jsem socialistka,“ krčí rameny.
Vysvětluje, že ve Skandinávii učí děti týmové práci už od útlého věku a úspěch není o jednotlivci. Taková je podle jejích slov i ona sama. „Nikdy jsem nepožádala o zvýšení platu, ani jednou za celých 34 let,“ prozrazuje vědkyně.
Nejvíce se snažila o to, aby se jejímu týmu podařilo získat dostatek peněz na vědecký výzkum. Dobře rozběhnutá mašinerie s léky na cukrovku (a obezitu) si však brzy začala vydělávat sama na sebe.
Revoluce ve světě
Jak dále v rozhovoru pro Der Spiegel líčí, vždy doufala, že vytvoří účinnou látku, která způsobí revoluci ve světě, jak tomu bylo v případě vůbec první injekce na hubnutí.
V rozhovorech s obézními lidmi opakovaně poslouchala, jaké to je být neustále hladový. Léčba obezity je podle ní důležitá i z toho důvodu, že výrazně napomáhá snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění. Celkově tak přispívá k nižší míře odvratitelných úmrtí.
Na začátku bylo pro vědkyni těžké přesvědčit kolegy či ředitele společnosti, že se vyplatí ve výzkumu léčby obezity pokračovat. „Dokonce i náš bývalý generální ředitel dnes žertuje, že nevěřil v úspěšný lék proti obezitě,“ vzpomíná na začátky výzkumu.
Jak dále tvrdí, vždy velmi pozorně poslouchala kritiku a snažila se na ni odpovědět klinickými údaji. Na mnohé otázky jí pomohli zodpovědět kolegové z vědecké komunity.
„V té době jsem byla v kontaktu snad s každým na světě, kdo zkoumal GLP-1,“ dodává s tím, že ani Řím nebyl postaven za den.
Výzkum běží dál
Předpokládá se, že účinná látka semaglutid by mohla kromě léčby cukrovky druhého typu a obezity pomoci i v boji proti Alzheimerově chorobě či infarktu. K novému výzkumu Knudsen říká, že účinnost proti Alzheimerově chorobě ještě nebyla prokázána, ale je to hypotéza, kterou intenzivně zkoumají.
„Pokud jde o použití léku proti srdečnímu selhání, údaje jsou skutečně fenomenální. Je to proto, že léky GLP-1 také potlačují zánětlivé procesy v těle,“ objasňuje další potenciální využití účinné látky.
Na sociálních sítích se v posledních letech objevily mnohé celebrity, které přiznaly, že lék Ozempic používají, i když je výslovně na předpis.
V reakci na boom užívání léku celebritami říká, že vždy zdůrazňuje lidem, že se musejí poradit se svým lékařem. Každý lék má podle ní vedlejší účinky, proto by měli lidé svůj zdravotní stav konzultovat a neshánět si léčiva samostatně.
Objevily se také zprávy o tom, že by tyto léky mohly mít některé závažné vedlejší účinky. Diskutovalo se o zvýšeném riziku pankreatitidy či například o podezření na zvýšené sebevražedné sklony.
Knudsen vysvětluje, že bylo provedeno mnoho studií, aby prokázaly bezpečnost Ozempicu. Přiznává však, že všechny léky mají vedlejší účinky. U léků GLP-1 je to podle vědkyně nejčastěji nevolnost a malátnost.
„Přesto věříme, že s naším produktem neexistuje žádné vědecky podložené relevantní riziko,“ uzavírá téma vedlejších účinků.
