Je to jako napít se svého oblíbeného čaje. Rozhlédnout se po svém nejmilejším kousku zahrady. Nadechnout se čerstvého vzduchu před vaším domem na venkově, kam jste jezdili už jako děti. Je to zkrátka návrat k něčemu, co člověku zaručeně udělá radost a okamžitě vzbudí příjemný pocit něčeho důvěrně známého.
Panství Downton a jeho nejnovější celovečerní příběh s podtitulem Nová éra právě vstupuje do českých kin – po půl roce postupných odkladů a ukázek, které vybudily pozornost celé jeho skalní fanouškovské základny.
Je tu totiž vše, co fanoušci této licence milují. Známé kulisy, brilantní humor, sarkasmus, místy až komické skeče i nezbytná míra romantického melodramatu… Jsou tu ony zábavné špílce mezi služebnictvem a panstvem, náhlé dějové zvraty a samozřejmá dokonalá výprava, kombinující nostalgické reálie z časů Hercula Poirota s elegantním, byť trochu staromódním světem britské šlechty.
A je tu taky solidní nová zápletka s působivou pointou. Nechybí prakticky celé původní seriálové obsazení v čele s brilantní Maggie Smith v roli sarkastické, skvostně jízlivé Lady Violet, hraběnky z Granthamu. Považte: herečka Maggie Smith sama letos oslaví 88. narozeniny a v roli hlavy hraběcí rodiny září už třináctým rokem.
V novém příběhu dostává stařičká, nicméně stále velice vznosná a aktivní hraběnka ústřední úlohu, a tedy i hlavní dějovou linku. Tentokrát jde o příběh záhadného dědictví na francouzské riviéře a s ním spojené tajemství z minulosti, které naznačuje, že její syn Robert Crawley, hrabě z Granthamu, možná není tím, kým se celou dobu zdá být.
A pak je tu ještě
celá koláž dalších barvitých epizod vycházejících ze střetů
mezi starým a novým světem, světem aristokracie a světem stále
emancipovanějšího služebnictva, střetem tradic a moderní doby.
Přichází přeci „nová éra“, s níž příběh hrabat z
Granthamu pozvolna vstupuje do třicátých let.
Ano, tvůrci Panství Downton sází na jistotu. Ale jistota v tomhle případě funguje naprosto perfektně. Stačí úvodní známá melodie, první panoramatický pohled na Highclere Castle, jak se v reálu jmenuje seriálový Downton, a jste takříkajíc doma.
Impozantní palác na čtvercovém půdorysu v hrabství Hampshire, usazený uprostřed panství o výměře 2000 hektarů a přestavěný v devatenáctém století slavným architektem Charlesem Barrym, se stal během uplynulé dekády doslova ikonickou budovou, která slavný seriál jednoznačně a bezpečně identifikuje.
Barry – mimochodem tentýž architekt, který navrhl londýnský Westminsterský palác se sídlem parlamentu ve stejném, takzvaném jakobínském historizujícím stylu kombinujícím prvky tudorovské architektury s italskou renesancí – tak zažívá v aktuálním století novou vlnu obliby. Stejně jako jeho zámek, který slavný seriál nakonec možná zachránil před zkázou.
Proč to architektonické intermezzo, když jde o film, který ve čtvrtek vstupuje do kin, a slavný seriál, který si získal desítky milionů příznivců po celém světě? Ještě v roce 2009 byl Highclere Castle, venkovské sídlo hrabat z Carnarvonu z rodu anglicko-velšských Herbertů, ve stavu vyžadujícím rozsáhlou rekonstrukci.
Tehdy bylo možné užívat pouze přízemí a první patro. Dobové zdivo bylo poškozeno zatékající vodou, propadly se stropy a víc než padesát pokojů bylo neobyvatelných. Osmý hrabě z Carnarvonu, který se svou rodinou obýval pouze skromný domek na pozemcích panství, konstatoval, že za stav domu mohou nedostatečné opravy z dob jeho předků.
Náklady na očekávanou rekonstrukci byly v roce 2009 odhadovány na částku okolo dvanácti milionů liber. Jenže pak se něco změnilo. Hrabě a hraběnka z Carnarvonu už v roce 2012 prohlásili, že se jim díky navyšujícímu se počtu platících návštěvníků podařilo rozjet hlavní opravy.
V roce 2010 se tu totiž začalo natáčet Panství Downton. Dnes už klasická seriálová epopej v šesti sezonách a padesáti dvou dílech vysílaných mezi lety 2010 a 2015 rozkreslila barvité osudy fiktivní anglické aristokratické rodiny Crawleyových, hrabat z Granthamu, i jejich služebnictva.
Scenárista Julian Fellowes dokonale popsal reálie života pod schody a nad schody, oněch striktně rozvrstvených světů aristokracie a jejího služebnictva. Série si záhy získala ohromnou popularitu a zařadila se ke špičkovým dílům takzvané quality TV, tedy televizního obsahu s vyššími produkčními hodnotami.
A na Downton, pardon, Highclere Castle, začaly proudit davy. Platící davy. Takovou sílu má divácká popularita.
Úvodní historka s televizní a filmovou produkcí, která zachrání chátrající zámek před zkázou ve chvíli, kdy majitelům na nákladné opravy i přes jejich staletý šlechtický rodokmen prostě nezbývá, nebyla použita zbůhdarma. A přesně tahle zápletka utváří i děj nového Panství Downton.
Zatímco část hraběcí rodiny odjede na riviéru prozkoumat tajemství nečekaného dědictví a s ním spojené pradávné romance, druhá část v čele s cílevědomou Lady Mary Talbot, nejstarší z hraběcích dcer, uvolí k nečekanému projektu. Na Panství Downton dorazí filmaři, aby zdejší interiéry využili pro nový dobový film, samozřejmě za patřičný honorář za pronájem.
A ten je vítán. Do střechy totiž zatéká a hvězdy němého filmu přece všichni milují… Aniž bychom prozradili mnoho, v jednom má fanoušek staromilské ságy z Downtonu jistotu: trpělivost růže přinesla. Producentská skupina okolo Focus Features byla kvůli pandemii nucena premiéru nového filmu opakovaně odložit, původní termín byl směřován už na dobu před Vánoci.
První film, tehdy vlastně jen pokusný celovečerní projekt navazující na veleúspěšnou sérii, vynesl v roce 2019 přes 237 milionu dolarů – a to při veleúsporném rozpočtu třináct milionů dolarů, což je na hollywoodské poměry a historické kulisy částka více než skromná. U pokračování ale hrozilo, že narazí na prázdná kina – a to by byla škoda.
Zajímavým příběhem tu přitom není jen ten kolem rodiny hraběte z Granthamu. Za celým projektem stojí snad ještě zajímavější osud muže z nejvyšších pater britské aristokracie, který si prostě splnil sen. Muže, který Panství Downton napsal nejprve pro televizi, a teď podruhé ho posílá i do kinosálů.
Julian Fellowes je jediný anglický šlechtic, který vlastní filmového Oscara. Celým titulem Julian Alexander Kitchener, baron Fellowes z West Staffordu, člen britské Sněmovny lordů, konzervativec a dědičný anglický aristokrat, zná prostředí „nad schody“ i „pod schody“ lépe než kdokoli jiný. A už desítky let o něm bravurně píše.
Během let se z Panství Downton stal mezinárodní fenomén, a to na obou březích Atlantiku. Zpočátku cílilo na poměrně úzce zaměřenou diváckou základnu: na milovníky britských aristokratických kruhů, anglických zahrad a čaje o páté, což v době před úspěšným konkurenčním seriálem The Crown o životě Alžběty II. rozhodně neznamenalo globální zásah.
Postupně si však
seriál hustě zalidněný dobře napsanými postavami z fiktivního
panství v Yorkshiru našel více než sto milionů diváků
v 220 zemích světa a získal řadu prestižních ocenění,
včetně cen Emmy, BAFTA i Zlatého glóbu pro nejlepší
televizní seriál či minisérii.
A když mluvíme o divácích, bylo by chybou myslet si, že jde o nenáročné divačky limonádových soap oper. Panství Downton rozhodně není slaboduchou romancí, naopak jde o jeden z mála světově známých seriálů, které si během šesti sezon od počátku až do konce udržely solidní dramatický oblouk a nezpronevěřily se své předloze.
Panství Downton na časové ploše patnácti let – původní děj se odehrává mezi roky 1912 a 1927 – perfektně rozpracovalo proces emancipace nejen anglické aristokracie, ale především jejího služebnictva. Urození i méně urození hrdinové i společensko-politické ovzduší té doby projdou za pouhých patnáct let nevídaným vývojem.
Vývojem přesně kopírujícím náhradu všudypřítomných koní, bryček, kočárů a dostavníků za nástup parní lokomotivy, elektrického osvětlení, teplé vody ve vodovodním potrubí a automobilu do každé rodiny. Děj začíná v dubnu 1912 smrtí jednoho z dědiců panské rodiny na Titanicu a provede hrdiny nejen nástupem moderních vymožeností.
Dojde na první světovou válku, epidemii španělské chřipky, irský boj za nezávislost nebo příchod ženské emancipace, volebního práva pro ženy i proměny ve striktně rozdělené třídní společnosti. Laicky řečeno, posuneme se od potomků královny Viktorie (za vlády Jiřího V. se seriál také odehrává) až k časům Hercula Poirota. A je to mimořádný divácký zážitek.
Scenárista Julian Fellowes nebyl v době, kdy se do psaní Downton Abbey pustil, žádný začátečník v oboru – už v roce obdržel 2002 Oscara za nejlepší scénář. Zvítězilo jeho detektivní drama Gosford Park, kam spolu s režisérem Robertem Altmanem do světa „nad schody“ a „pod schody“ obsadil hvězdný ansámbl v čele s Helen Mirren, Clivem Owenem, Emily Watson, Kristin Scott Thomas a – svou oblíbenkyní Maggie Smith.
Je také autorem scénáře snímku Královna Viktorie s Emily Blunt v hlavní roli a podílel se i na úspěšné adaptaci Jarmarku marnosti s Reese Witherspoon. A hvězdy se vrací i na Downton. V případě Nové éry se do svých rolí vrátilo kompletní původní obsazení seriálu.
Božské Maggie Smith, trousící i v novém filmu další fantastické bonmoty, sekundují Hugh Bonneville coby hrdý otec rodiny, Elizabeth McGovern v roli jeho ženy Cory, Michelle Dockery jako jejich dcera lady Mary a Laura Carmichael coby její sestra lady Edith. V plné sestavě je i služebnictvo a nové hosty na Downtonu, filmový štáb v čele s režisérem a jeho hlavními herci, ztělesnily populární tváře Hugh Dancy, Dominic West nebo Laura Haddock.
Podle scenáristy nečekají fanoušky slavné ságy žádné revoluční změny, přesto je film trochu jiný. „Crawleyovi z Downtonu stojí na prahu třicátých let, na začátku moderní éry. To jsme ve filmu chtěli zdůraznit,“ vysvětluje Julian Fellowes. Další pokračování tedy zjevně není vyloučeno.
Dá si někdo šálek čaje?
