Tři góly do sítě oblíbeného soupeře z Montrealu vrátily Davida Pastrňáka do čela tabulky střelců NHL. Útočník Boston Bruins má teď na kontě 41 zásahů, o jeden víc, než dosud zaznamenali Auston Matthews a Alexandr Ovečkin. Boj o titul krále střelců ale bude dlouhý – do konce základní části NHL ještě zbývá sedm týdnů.
Třiadvacetiletý Pastrňák však zažívá životní sezonu, už teď má stejně bodů (81) jako za tu loňskou a před sebou ještě 24 zápasů – pokud mu vydrží zdraví. Když jsme s ním v lednu v Bostonu dělali cover rozhovor pro aktuální vydání Forbesu, zaklepal to na dřevěný stůl bistra Amalfi, které je jen pár kroků od apartmánového domu, kde bydlí.
V obsáhlém příběhu nejlepší český hokejista například popisuje, co ho na jeho zaměstnání nejvíce baví.
„Ta každodenní rutina. Vážně! Když se s klukama sejdeme v kabině nebo potom zajdeme do restaurace, na pivo a vyprávíme si historky. To je radost, kterou mi hokej přináší. Na druhou stranu k němu patří i tvrdá práce, ale přijde mi, že čím jsem starší, tím méně mi ta dřina vadí,“ říká Pastrňák.
Aktuálně to je nejlepší střelec v nejlepší lajně v nejlepším týmu v nejlepší lize světa. „Poslouchá se to nádherně. Samozřejmě bych to nezvládl bez spoluhráčů. Je to jako puzzle, a kdyby chyběl jeden dílek, tak to nefunguje. Chci být co nejlepší hráč a jsem pořád ještě ve věku, kdy se zlepšuju, ale je mi jasné, že někdy narazím na strop. Říká se, že vrchol přichází v 27 letech. Takže mám ještě čtyři roky, tak se snažím růst, abych ze sebe vymáčkl co nejvíce.“
V rozhovoru se Pastrňák zamýšlel na tím, kde je jeho výkonnostní strop. „Snad ještě hodně daleko. Člověk ze sebe dokáže dostat víc, než si umí představit,“ vyprávěl.
Velký prostor ke zlepšení prý má i mimo led. „Můžu zlepšit stravu, regeneraci a spánek. Teď chodím spát dost pozdě, a když mi na Vánoce přijela rodina z Česka, najednou byla k jídlu kačenka s červeným zelím a knedlíkem, k tomu bramborový salát… Sladké moc nemusím, ale jedou mi sýry a klobásy, rád si zajdu i do McDonald’s… Ale je mi jasné, že čím starší budu, tím větší pozor si na to budu muset dávat,“ říká.
Foto David Turecký
David Pastrňák
Pastrňák pochází z velmi skromných poměrů. „Finanční stránka pro nás nebyla úplně příjemná. Bydleli jsme v Havířově v 2+1 s mámou a bráchou a protloukali se, jak se dalo,“ vzpomíná hokejista, kterému nyní v Bostonu běží smlouva na 40 milionů dolarů.
Přitom když si v dětství přál lepší hokejové vybavení, musel si na něj dlouho počkat. „Třeba žlutou hokejku Easton Synergy jsem si přál pod stromeček tři roky za sebou. Stála asi dva a půl tisíce a prostě na ni nebylo. Máma měla tři zaměstnání najednou, makala celý den, často i v noci, a musela na tyhle věci hodně dlouho šetřit. Jsem jí za to strašně vděčný.“
Celý příběh, jak nám ho odvyprávěl Pastrňák i jeho maminka Marcela, najdete v únorovém Forbesu. V prodeji v každé dobré trafice nebo na našem e-shopu zde.
