Princezna z Walesu ve velmi osobním poselství a veřejnou návštěvou onkologické nemocnice Royal Marsden, kde se loni sama léčila, naznačila, jakou cestou se chce dále ubírat.
Od chvíle, kdy loni o Velikonocích oznámila svou vlastní onkologickou diagnózu, která zaskočila celý svět, to bylo zřejmé. Její královská Výsost Catherine, princezna z Walesu, se rozhodla být vzorem a oporou pro všechny, kteří bojují se stejnou či podobnou diagnózou.
„Je to úleva, být v remisi, nicméně stále se soustřeďuji na své zotavení. Každý, kdo si jednou vyslechl diagnózu rakoviny, ví, že chce čas zvyknout si na to, co je nově běžné. Já se přesto těším na tento rok, který mě bude naplňovat. Je na co se těšit. Děkuji všem za vaši neutuchající podporu,“ napsala Catherine v úterý večer na svůj účet na Instagramu.
Mimořádně osobním poselstvím poděkovala všem svým ošetřujícím lékařům a také pacientům, které v úterý dopoledne potkala v Royal Marsden Hospital v Londýně při své oficiální návštěvě, první po více než roce a úspěšně ukončené léčbě.
Na tomto špičkovém onkologickém pracovišti se princezna z Walesu v uplynulém roce léčila (byť to tehdy nebyla veřejná informace) a nyní s ním chce navázat dlouhodobou spolupráci a převzít nad ním oficiální patronát.
A jako bývalá pacientka dobře znalá zdejších poměrů být blízkým společníkem těch, kteří nepříjemnou a těžkou léčbu absolvují právě nyní. „Přijít sem hlavním vchodem přes recepci poté, co jste absolvovali tolik tichých a soukromých návštěv, je docela fajn,“ prohlásila manželka prince Williama na uvítanou.
Předchozí léčbu totiž na tomto pracovišti absolvovala tajně a na terapie přicházela vždy jen bočním vchodem pro personál, aby ji nezachytili fotografové ani běžní návštěvníci.
V aktuálním příspěvku na Instagramu je ovšem princezna Catherine nezvykle otevřená a osobní. Doslova uvedla, že se nachází ve stadiu remise, což znamená návrat k původnímu fungování pacienta před vypuknutím samotné nemoci, jedná se vlastně o dosažení bezpříznakového období.
Fakt, že se nyní princezna Catherine rozhodla pro tento krok a také veřejně navštívila nemocnici, v níž absolvovala léčbu, naznačuje, že se manželka příštího britského krále otevřeně hlásí k tomu, být jakousi ambasadorkou a patronkou nejen nemocnice, ale též všech, kteří bojují se stejnou diagnózou. A hodlá v tom podniknout i další kroky.
Ostatně už způsob, jakým o své nemoci mluvila v časech, kdy probíhala její léčba včetně náročných chemoterapií, toto naznačoval. Byla totiž ve svých příspěvcích velmi empatická a osobní. Mluvila o dnech „dobrých i zlých“. O tom, že „nakonec vždycky vyjde světlo“.
A konečně i tom, jak o vážné nemoci a nutnosti takřka neustálého odpočinku mluvit se svými malými dětmi, dosud zvyklými na velmi aktivní, přítomnou, fyzicky mimořádně zdatnou a mimořádně sportovně založenou maminku (připomeňme, že potomkům Catherine a Williama je jedenáct, devět a šest let).
Zatímco svět obdivoval statečný přístup princezny Catherine k léčbě i k transparentnímu informování o ní, pacienti najednou „své nemocné Kate“ rozuměli ještě úplně jinak. Jako člověku, který i ve svém privilegovaném postavení prožívá úplně to stejné jako oni sami.
Foto Buckingham Palace
Foto Buckingham Palace
Foto Buckingham Palace
Foto Buckingham Palace
Stejné bolesti, úzkosti, nepříjemné stavy, nevolnosti a další nepříjemné důsledky léčby rakoviny. Třeba chlad, který prý často provázel dny, jež patřily dalším a dalším cyklům chemoterapie. Zatímco některá léčiva způsobují spíš horečnaté stavy, při typu chemoterapie, který lékaři navrhli princezně, je pacientům prakticky neustále zima.
„Vezměte si nejteplejší oblečení, které máte,“ poradili jí tehdy prý ošetřující lékaři už předem před prvním aplikovaným cyklem. „Byla jsem za to vděčná, že mě takhle předem upozornili, co mě čeká,“ sdělila nyní princezna dalším pacientům při návštěvě v Royal Marsden Hospital.
Kate pacientům sdělila, že ačkoli je léčba někdy těžká a existují u ní vedlejší účinky, na konci tunelu je světlo a jsou v těch nejlepších rukou.
Kate nyní přišla osobně poděkovat všem zaměstnancům doslova za „jejich výjimečnou péči, podporu a soucit“. Čas si našla i na samotné pacienty, s nimiž si promluvila, vyslechla je a poskytla jim nejen vřelá slova a útěchu, ale především naději na opětovné uzdravení, tak jak se to podařilo jí.
Takový autentický přístup může být pro pacienty s vážným onemocněním skutečně nápomocný – mluvit s populárním, veřejně velmi dobře známým člověkem, jehož si nadto dlouhodobě váží a který zároveň prošel stejnou trnitou cestou k vyléčení, jakou procházejí i oni sami, může nepochybně velmi pozitivně ovlivnit i psychiku pacientů.
Princezna Catherine se o to minimálně snažila. Přisedla si například k jedné ženě, která podstupovala léčbu a na sobě měla chladicí čepici zabraňující vypadávání vlasů. Stejnou zřejmě nosila i princezna, jak vyplývalo z její reakce.
„Kdy jste poprvé zahájila léčbu? Aha, dnes? Jak to šlo?“ zajímala se princezna o pacientku a dlouze s ní dále rozprávěla. Několikrát se spolu i rozesmály, jak vyplývá z videa, které bylo palácem zveřejněno.
Princezna z Walesu pak mluvila i s dalším pacientem Peterem Burtonem, setkala se i s terapeutickým psem jménem Scout. Došlo dokonce i na objetí, nezvyklé pro členy královské rodiny, s pacientkou Rebeccou Mendelhson, kterou princeznina vřelost dojala.
Kate také pacientům sdělila, že ačkoli je léčba někdy těžká a existují u ní vedlejší účinky, na konci tunelu je světlo a jsou v těch nejlepších rukou.
Podle mluvčího Kensingtonského paláce jde o jednu z mála veřejných návštěv, které letos princezna absolvuje. Návrat k jejím pracovním povinnostem bude probíhat pomalu a postupně, jak informovali její tiskoví zástupci.
Cestu do nemocnice si teď ale princezna sama přála podniknout, aby mohla projevit vděčnost všem, kteří se starají nejen o ni, ale i o ostatní pacienty, již si procházejí zákeřnou nemocí a náročným životním obdobím.
V britské královské rodině dříve nebylo vůbec zvykem informovat veřejnost o zhoršeném zdravotním stavu jejích jednotlivých členů. Když například v únoru 1952 zemřel král Jiří VI. ve věku pouhých 56 let, veřejnost měla za to, že šlo o zcela náhlou, nečekanou smrt.
Král se přitom dlouho předtím léčil s rakovinou plic, kterou prodělal jako těžký kuřák opakovaně. Rok před smrtí mu byl dokonce odebrán jeden plicní lalok. A byť smrt milovaného otce zaskočila v tu dobu i novou mladou královnu Alžbětu II., která byla v té době na oficiální návštěvě Afriky, že je králův stav vážný, se v rodině vědělo – jen se o tom neinformovalo navenek.
Velký rozdíl v přístupu nyní zvolili jak princezna z Walesu, tak její tchán, král Karel III. Ti oba o svém onkologickém onemocnění i léčbě mluví od začátku léčby naopak velmi otevřeně.