Čaje, který v životě ochutnal, je opravdu moře. Doslova, bez přehánění: William Manning se v branži pohybuje rovné půlstoletí. Tento týden hlavní tea taster globální značky Ahmad Tea poprvé navštívil Česko.
Vůně je opravdu mocná čarodějka. Se silou měnit osudy lidí – i firem.
„Jsem nejmladší z pěti sourozenců, chodíval jsem domů první a měl jsem od maminky několik úkolů. Jedním z nich bylo připravit čaj pro sestry, až se vrátí. Dodnes si vzpomínám na tu vůni, když jste otevírali balení,“ zasní se William Manning.
Muž ryze britského vzezření, k němuž tento nápoj dokonale sedí.
„Vůně jsou tak živé… Miloval jsem vůni kůže na chráničích na kriket. Vůni čerstvě posekané trávy. A čaje. Mě osobně vůně v životě skutečně hodně ovlivnily,“ říkal Manning.
Jeho oficiální profese i proto zní: senior tea taster. Šéf těch, kteří se starají o chuť čajů firmy Ahmad Tea, slovutné mezinárodní značky působící v osmi desítkách zemí světa, do nichž prodává v přepočtu na objem třicet milionů šálků čaje za den.
Ahmad Tea právě oslavil třicet let působení v Česku a pozorný čtenář Forbesu si vzpomene, že to má souvislost s jednou z velkých tuzemských rodinných firem. A opět v tom hraje roli vůně – a vzpomínky na ni.
Výhradním distributorem Ahmad Tea je totiž od porevolučních čajů firma bratří Namurových, kteří se proslavili především svým energetickým nápojem Big Shock. Čaj byl u jejich byznysových začátků a drží se ho dodnes. Story za ním je půvabná.
„Když mi bylo patnáct, to jsme bydleli ještě v Palestině, přišla k nám domů jedna známá a přinesla jako dárek plechovku Earl Greye z Anglie. Tu chuť jsem do té doby neznal a ten čaj mi hrozně zachutnal, i když jsem ho pil jenom jednou,“ vzpomínal Raid Namura v rozhovoru pro Forbes.
Bratři Ratib (vlevo) a Raid Namurovi, kteří do Česka už třicet let dovážejí čaje Ahmad Tea. | foto Michael Tomeš
Roky letěly kolem, ale tu vůni z hlavy ne a ne dostat: „A pak jsem v roce 1991 byl na návštěvě jednoho palestinského spolužáka, co žil v Německu, a on mi udělal Earl Grey, já se napil a vykřikl: To chci! Tu chuť jsem si pamatoval úplně přesně. A on vytáhl vizitku na manažera Ahmad Tea z Anglie.“
Úplná náhoda. Snad ještě jako větší náhoda vypadá to, že pak odjel přímo do Anglie a tam se domluvili. Z původních třinácti palet je padesát kontejnerů čaje ročně.
O tom, jak dlouhá jejich vzájemná spolupráce je, svědčí ostatně i fakt, že i čajový matador Manning přišel do Ahmad Tea „až“ v roce 1999, tedy po Namurových.
„Miluju čaj a užívám si ho natolik, že považuju jednoduše za štěstí, že si tím můžu i vydělávat,“ zasmál se dobrosrdečně a britský suchý smysl pro humor prokázal třeba ve chvíli, kdy jako by nic pronesl: „Pokud v restauraci nemají na lístku Ahmad Tea, ani tam nevkročím!“
Samozřejmě, že tak radikální není. Důsledně dbá na něco jiného: na pečlivost. Součástí jeho práce totiž je ochutnat někdy až pět set šálků denně. Ideálně za zvuku hlasitého srkání, díky němuž chuťové buňky lépe pracují. Pak vyplivnout, neboť taková dávka kofeinu by nebyla v lidských silách – a vzhůru na další čaj.
A na další. Den co den, měsíc co měsíc.
„Mojí rolí je vybírat vzorky pro ty nejkvalitnější čaje. Věřím, že je to umění,“ říká. „Zároveň je to nekončící série pokusů a omylů. Někdy si vyberete dva skvěle chutnající čaje, ale dohromady to vůbec nepasuje… Ale když se vám to pak povede, je to čirá euforie.“
Globálně existuje mnoho větších (a komerčnějších) značek, ovšem Ahmad Tea se odlišuje důrazem na kvalitu. Manning je pro to ideální dohlížitelem. Čaj je vážně jeho život.
„Když mi bylo pět nebo šest let, dostával jsem čaj s mlékem. Čaj byl v Anglii mého dětství součástí snídaně, oběda i večeře – a ještě tu byly čaje o páté. Dokonce i v práci existovaly tea breaks. Nejen že se tak jmenovaly, lidé při nich opravdu čaj pili,“ usmívá se Manning.
Časy se mění, globálně na dominantní pozici čaje zaútočila káva, a jak sám Manning připomíná, lidé dnes pijí i mnohem víc obyčejné vody než kdykoli předtím. Zároveň tento tisíce let starý nápoj, tak oblíbený třeba v Číně či v Japonsku, nehodlá opouštět pozice.
„A co se týká oné vášně, je vážně společná všem lidem z branže,“ říká přesvědčeně. „V čajovém průmyslu to není o jedné firmě. Vášeň a lásku k čaji sdílejí všichni: od majitelů čajových plantáží přes jejich manažery a brokery až po sběračky čaje. Vždycky tam najdete upřímnost, čestnost, milé lidi. Jsem na svoji práci hrdý, je to férové prostředí,“ dodává.
Během své půlstoleté praxe ostatně sám navštívil všechny zásadní čajové destinace. Indie, Šrí Lanka, Keňa… I když výběr té oblíbené pro něj není snadný, nakonec jednu zvolí. „Nejvíc jsem se nacestoval do Indie, jezdím tam každý rok, znám tam stále víc lidí, víc čajových zahrad, děláme tam víc byznysu. Je to krásná země,“ říká Manning.
Ale nevyráží tam na výlet. Manning dokáže dlouze vyprávět o tom, jak vybírat ty nejlepší čaje, jak o ně správně pečovat, jak krátká a přitom zásadní jsou období, kdy jsou pro indické, ceylonské a další čaje zrovna ty nejlepší podmínky ke sklizni.
Když už musí jeden vybrat, je jeho oblíbeným čajem English Breakfast. Avšak zdaleka nejen on.
„Máme velké štěstí v tom, že jsme součástí čajového průmyslu a tím pádem dostáváme opravdu spoustu vzorků. Máme skříňku, kam dáváme všechny nejlepší čaje z Assamu po Darjeeling a mnohé další poté, co je ochutnáme. A pak je můžeme pít. To je jedna z věcí, které jsou na mé práci krásné,“ říká muž, který čaji z velké části zasvětil svůj život.
Proto je povolanou osobou i na vyhodnocení často zmiňované gastronomické pře. Mnozí milovníci čaje z principu nepijí jiný čaj než sypaný. V sáčcích? Nikdy.
Manning pochopitelně rozdíly vidí, chápe, že vycházejí z rozdílné technologie zpracování. Ovšem jakožto ambasador Ahmad Tea nabízí širší pohled na věc.
„Jednak je to velký a oblíbený trh,“ začíná byznysovou optikou. „A abych byl upřímný, my se snažíme o jedinou věc: vybíráme i pro sáčky ten nejkvalitnější čaj. Existují čaje čistší, chutnější, sezonnější. Známe producenty, zajímáme se o jejich renomé, sbíráme si informace o tom, kdo je opravdu dobrý, které oblasti jsou o něco lepší než ostatní.“
Žádná věda. Nerozhoduje nic jiného než kvalita používané suroviny.
„V oblasti čajů v sáčcích můžete jít hodně dolů a určitě najdete na trhu takové, které jsou skoro jen z vláken a ne z lístků, což je lehce… Degradující,“ zachová po britsku dekorum. „Nepomáhá to celkové kvalitě trhu. My si zakládáme na kvalitním čaji i pro ten sáčkový. Chceme vždycky to nejlepší, což je často náročné, ale zároveň je to na naší branži i krásné. Užívám si každou minutu.“
