Být venku je nové hygge. Respektive nové by mohlo být pro nás, ve Skandinávii, odkud tahle inspirace přichází, ji žijí odnepaměti. Kdykoli mohou, tráví čas venku. Říkají tomu friluftsliv a právě teď je ideální čas, jak se to můžeme naučit i my.
Důvodů, proč zůstávat venku bez ohledu na počasí nebo roční období, je mnoho. Čerstvý vzduch je pro zdravé tělo nezbytný, stejně jako sluneční paprsky, které zajišťují zásobu vitaminu D.
Během pobytu venku je menší pravděpodobnost, že člověk onemocní. Lidé, kteří tráví více času venku, méně trpí sezonními chřipkami a nachlazeními.
Zlepšuje se tak i nálada. Určitě znáte ten rozdíl, jak se liší vaše pocity po dni stráveném na gauči u seriálů, anebo poté, co jste celý den byli aktivní, chodili po horách, byli si zaběhat a podobně.
A protože venku býváme většinou aktivnější než doma, zlepšuje se i fyzická kondice a cítíme více energie.
Teploty klesají pod nulu a před námi je díky svátkům spousta volného času. Je tedy ideální čas vyrazit ven a chvíli tam zůstat. Jak ale překonat počáteční odpor? Pocit, že zmrzneme? A hlavně to odvěké přesvědčení, že v zimě je potřeba být uvnitř v teple?
Léto je stav mysli
Jak upozorňuje Jen Rose Smith v National Geographic, ani friluftsliv není nic nového, už dávno to děláme úplně všichni. Ale většina světa bohužel jen v letních měsících.
„Když je venku hezky teplo, všichni se automaticky přesouváme ven a trávíme své životy na čerstvém vzduchu. Američané jsou posedlí kempováním, ulice a náměstí evropských velkoměst se zaplní zahrádkami kaváren a restaurací, učitelé v Kašmíru přesunou své hodiny ven a vyučují pod širým nebem,“ popisuje.
Jenže ve Skandinávii v tom pokračují, i když se začne blížit zima. Podle britského deníku Guardian dokonce Norové během pandemie ještě zintenzivnili množství času, které i v zimě tráví venku.
V průměru se prý vydávají do přírody minimálně třikrát týdně. Pro začátek si tedy můžete zkusit přepnout nastavení mysli a uvědomit si, že být venku je možné i jindy než jen v létě.
Nepodceňte přípravu
Samozřejmě platí, že v zimě je třeba nad delším pobytem venku trochu více přemýšlet a lépe se připravit. Zásadní je oblečení. I tady mají Skandinávci výhodu, protože se už jako děti ve školách učí porozumět přírodě, umět rozdělat oheň i oblékat se do zimy.
Jsou mistry funkčního oblékání, umějí dokonale vrstvit. S funkčními spodními vrstvami se pak navíc nemusíte vzdávat ani stylového oblečení navrchu.
Vyplatí se mít také v termosce horký čaj, a když si půjdete ven na sluníčko například číst, zabalte se do vlněné deky. Přizpůsobit se mohou i podniky. Venkovní zahrádky v Oslu, Stockholmu či Kodani fungují celoročně, jen se rozdělá oheň nebo zapnou hořáky a sezení se pokryje kožešinou. A člověk má hned další motivaci, proč vyrazit ven.
To samé však může platit i pro další venkovní zábavu, jako jsou zoo, botanické zahrady i obyčejné městské parky.
Najděte si zábavu
Aby vás to ven více táhlo, je třeba si tam najít zábavu. Můžete vyrazit na dlouhou procházku nebo horskou túru. Začněte chodit na ryby, pouštět draka, sáňkovat nebo třeba bruslit.
Choďte do přírody pozorovat ptáky a učit se jejich jména podle atlasu nebo jděte třeba do už zmíněné zoologické zahrady.
Zůstaňte v pohybu
V každém případě je zásadní zůstat v pohybu, protože paprsky už tolik nehřejí. Jakmile vám začne být trochu chladno, zahřejte se pohybem.
Přidejte do kroku, oběhněte rybník, dejte si pár dřepů nebo kliků. To vás kdykoli zaručeně rozproudí.
Součást běžného života
Abyste netrávili čas venku jen o víkendech či svátcích, je nejlepší jej zařadit do svého běžného každodenního programu.
Můžete ven přesunout svůj fitness trénink, začít běhat nebo chodit pěšky do práce. Případně ven přesunout některé schůzky, zavést porady za chůze nebo si ven chodit třeba alespoň vyřídit telefonáty.
„Krevní tlak i náladu nastartuje pouhých 15 minut, které denně strávíte na čerstvém vzduchu,“ říká Florence Williams, autorka knihy The Nature Fix, která popisuje veškeré benefity pobytu venku.
Znamená to, že stačí i malý návyk, jako je třeba vypít si ranní kávu venku na terase.
