Open space může být podobně stresující prostředí jako letiště a soustředit se v něm na práci je čím dál tím těžší. Naše smysly neustále rozptylují desítky podnětů – notifikace na sociálních sítích, historky kolegů, nové maily, staré nesplněné úkoly. Pomůže vám v koncentraci hudba? Může se to povést. Záleží ale, jestli si pustíte Mozarta, nebo se svěříte do péče kurátorovaných playlistů na Spotify.
„Nabízelo se to jako jednoduchá, a hlavně rychlá možnost, jak si pustit něco, co mě nebude rušit a zároveň nebude ticho,“ říká čtyřiadvacetiletá studentka chemie Nikola. „Párkrát jsem to zkusila, ale po druhé skladbě jsem vždycky začala usínat. Zpětně jsem si přišla jako v hudebce, když jsme dělali poslechy hudby,“ doplňuje Nikola.
Podle Music Business Association lidé už od roku 2015 poslouchají víc kurátorovaných playlistů než hudebních alb. K předem připravenému playlistu skladeb se uchýlila i Nikola – dobře umíchaná směs klavírních melodií přichystaná na streamovací službě Spotify jí měla pomoct k lepšímu soustředění. Nepovedlo se.
Dvacetiletý brněnský student informatiky Adam má ale jinou zkušenost. „Na mě to fungovalo,“ přiznává Adam, který poslouchal playlist Music for Concentration. Ten má na Spotify mezi svými oblíbenými playlisty uloženo víc než milion uživatelů. „Neodvádí od práce, na druhou stranu zaměstná mozek, který pak neodbíhá k jiným myšlenkám,“ vysvětluje Adam.
Není to žádná novinka, o vlivu hudby na soustředění se ve vědeckých kruzích mluví už od 50. let a některé teorie, jako například Mozartův efekt, jsou notoricky známé. Podle průzkumu Kalifornské univerzity stačí i krátký poslech Mozartovy hudby k tomu, aby člověk lépe a efektivněji řešil abstraktní problémy. Ze tří skupin, z nichž jedna poslouchala Mozarta, druhá relaxační hudbu a třetí neposlouchala nic, vyřešila právě mozartovská skupinka následný IQ test nejlépe.
Playlisty připravené kurátory na streamovacích serverech ale spadají spíš do kategorie relaxační hudby. Zmíněný playlist Music for Concentration nabízí téměř čtyři hodiny nenáročných klavírních melodií, které by se stejně jako v balíčku relaxačních skladeb uplatnily v reklamě na životní pojištění. Právě tahle nenápadnost a unylost je ale jejich největší devízou. Připomínají muzak, přísně funkcionalistickou hudbu komponovanou přímo pro výtahy a letiště, která má cestující zbavit stresu. A stres je dnes s prací neoddělitelně spjatý.
Podobným stresem jako na letištích totiž trpí lidé i v otevřených pracovních prostorech, ve kterých podle BBC pracuje víc než 70 procent lidí. Podle webu Psych Central, zaměřeného na duševní zdraví, mají navíc playlisty ještě jednu výhodu: zbaví člověka povinnosti vybírat si.
„Vystresovaný člověk nepovažuje aktivní výběr a poslech hudby za produktivní činnost a nechce s ní ztrácet čas,“ píše Jane Collingwood v článku The Power of Music to Reduce Stress. „Potlačení stresu ale samozřejmě zvyšuje produktivitu,“ dodává. I z tohoto hlediska jsou tak kurátorované playlisty nejlepší volbou pro člověka, který si nechce dlouze vybírat, netouží poslechnout si něco nového, ale potřebuje se zkrátka jenom uklidnit a lépe soustředit.
Kurátorované playlisty jsou ale dnes naprosto zásadní i pro hudebníky. Spotify za jedno přehrání písně vyplácí držitelům práv na skladbu (tedy nejenom autorovi, ale i nahrávacímu labelu) průměrně 0.004891 dolaru. Za milion přehrání tak kapela dostane necelých pět tisíc dolarů. Jedinou šancí, jak si přes streamovací služby, jako je Spotify, trochu vydělat, je tak dostat se do oblíbených plaliystů, jako je třeba právě Music for Concentration.
Povedlo se to i českému producentovi Ondřeji Holému se skladbou Asos Model Crush, kterou vydal pod svou uměleckou přezdívkou dné. „Hodně mi to pomohlo,“ říká Ondřej. „Asos Model Crush byla zařazena do playlistů The Most Beautiful Songs in the World a Music for Concentration. I díky tomu má teď přes sedm milionů poslechů. Peníze mi už teď budou chodit pořád,“ dodává Ondřej Holý. I jeho track tak spoustě lidí ulevil od stresu a pomohl v práci s deadlinem.
Na hudební scéně se už teď začíná mluvit o tom, že někteří hudebníci schválně komponují hudbu s cílem proniknout do playlistů. Holého se to netýká, ten podle vlastních slov o kurátorovaných playlistech vůbec nevěděl, v době natáčení oceňované desky These Semi Feelings, They Are Everywhere službu Spotify nepoužíval a náladové playlisty neposlouchá ani dnes. „Jsou to opravdu spíš přeslazené klavírní melodie,“ komentuje Holý.
Podobné kurátorované playlisty tak možná brzo změní nejen to, jak hudbu posloucháme, ale i co vlastně posloucháme.
P. S. Při psaní tohoto článku jsem si pouštěl právě populární playlist Music for Concentration na Spotify. A spíš mě rušil – jako by ze mě nasládlé klavírní melodie dělaly ústřední objekt hollywoodského filmu o člověku, který za doprovodu melancholické hudby zaníceně sepisuje velký román. Příště asi radši zvolím jiný oblíbený zvuk podporující soustředění – bílý šum.