František Jungvirt patří k nepřehlédnutelným nadějím českého skla. Na své vázy a skleněné objekty maluje s realistickou přesností drobné živočichy a květiny, svůj talent pro modernu a minimalismus zase piluje u značky Klimchi, kterou od roku 2020 vede jako kreativní ředitel.
Bakalářskou práci ale zasvětil opět přírodě a tři skleněné objekty nazval Frangible Scenery. Křehkou scenérii bylo možné nedávno vidět na vlastní oči v Technologickém centrum Mikulandská v Praze během výstavy Postup jako výstup.
„V expozici šlo o proces hledání a ve své práci jsem se zabýval pátráním po strukturách i hodnotách šumavské přírody. Když totiž vcházíme do lesů, tak si často ani nevšimneme tak důležitých detailů jako je hmyz,“ upozorňuje rodák ze Šumavy.
Jungvirt omámen přírodní tematikou postavil svou práci na třech druzích hmyzu – opylovačích, parazitech a trilobitech.
„Každý druh svým způsobem pomáhá přírodě. Chtěl jsem se zabývat těmi nejdrobnějšími živočichy, kteří jsou nám často neviditelní, přesto jsou pro les důležití. Proto jsou v díle zastoupeni mravenci nebo včely. No a protože české lesy dnes trápí i přemnožené druhy brouků jako je kůrovec nebo různí motýli, tak jsem chtěl vytáhnout na odiv to, co bývá schované pod kůrou,“ vysvětluje student ateliéru skla na pražské UMPRUM.
Své myšlenky o šumavské přírodě přetavil ve tři skleněné objekty – včelí roj na větvi, ploštice s houbami a kmen obalený mravenci, z něhož roste křehká větev s borůvkami. Při tvorbě navíc František navázal na tradici rodiny Blachkových, kteří v polovině 19. století vyráběli modely rostlin a živočichů.
Jejich skleněné makety v měřítku jedna ku jedné tehdy sloužily jako edukační pomůcky pro střední a vysoké školy u nás, ale také pro Harvardskou univerzitu. Dnes jsou tyto vážené objekty vystaveny v muzeích.
Rodina ale své řemeslo ani znalost technologie nikomu nepředala. Jejich touha přiblížit se co nejdokonaleji realitě ale Jungvirta fascinovala a snažil se ztracené technologii přijít na kloub. V jeho snažení mu pomáhal sklářský mistr Martin Štefánek, který má v Desné u Jablonce nad Nisou rodinou sklářskou pec. Spolu pak více než rok diskutovali a realizovali struktury přírodnin a hmyzu ze skla.
U pece se nakonec kvůli Jungvirtovým objektům sešel celý sklářský tým. „Vymodelovat třeba takovou větev je složité a nejde to dělat ve dvou lidech. Každý objekt prošel rukama až sedmi lidí,“ vypočítává designér, který ze svých skleněných objektů nakonec vytvořil audiovizuální instalaci, jejíž součástí jsou mobilní telefony se zvuky lesa a popiskami o hmyzí říši.
Diváka se tak snaží edukovat – v jakém počtu přemnožení už hmyz lesu škodí, v jakém stavu je dnešní příroda a co můžeme udělat pro to, abychom ji udrželi v dobré formě.
„Moc mě to bavilo. Mám rád, když se mohu vedle běžné designérské tvorby uvolnit. Je to pro mě hrozně obohacující, zabývat se podobným tématem do hloubky,“ libuje si Jungvirt po více než roční práci na Křehké scenérii, která je nyní na prodej.
Její cena kvůli dlouhému technologickému vývoji a složitému výrobnímu procesu na huti činí až 300 tisíc korun. Tvůrce by byl navíc rád, aby dílo zůstalo jako série tří kusů a bylo zachováno i jeho spojení se zvukovou a informační stopou.
Autorka je redaktorkou magazínu Esprit Lidových novin
