V únorovém Forbes Art Latte se ohlédneme za uměleckými i architektonickými ztrátami, které v Kalifornii způsobil ničivý požár. V popel se proměnily rodinné vily, zapsané historické památky, ateliéry umělců i mnoho uměleckých děl. Pomoci má nově vzniklý nouzový fond. Součástí Forbes Art Latte jsou ale i tipy na výstavy, které byste v únoru neměli minout.
V rubrice Forbes Art Latte vás každý měsíc provází Anna Pulkertová, expertka na umění a zakladatelka Art Part Clubu, nejzajímavějšími novinkami z umělecké scény. Co neminout v měsíci únoru?
Co odnesl požár
Celý svět v lednu s hrůzou sledoval ničivou sílu ohně. Ten s sebou v Kalifornii kromě mnoha životů či míst k životu vzal i několik skutečně cenných architektonických památek. Jakých? Například The Benedict and Nancy Freedman House, který pro mladý pár scenáristů ve čtyřicátých letech minulého století navrhl známý architekt Richard Neutra.
V domě architekt citlivě sladil přechody z interiéru do exteriéru prostřednictvím posuvných skleněných stěn a pergol z červeného dřeva, které vedly až k bazénu. Dům je nyní nenávratně pryč.
Ze čtyřicátých let pocházely také domy navržené architektem Gregorym Ainem, který si v rámci své sociálně orientované praxe umínil nabídnout masám velkorysé a levné bydlení. Vzniklo tak osmadvacet modernistických staveb s označením The Park Planned Homes. Jednadvacet z nich letos podlehlo plamenům.
The Keeler Residence si na začátku devadesátých let nechala postavit jazzová zpěvačka Anne Keeler podle návrhu Raye Kappeho, který se při něm nechal inspirovat principy tvorby Franka Lloyda Wrighta. I Kappe zde pracoval s důrazem na funkčnost a použití lokálních materiálů. Ty se společně s domem v lednu proměnily v popel.
Již ze začátku dvacátého století pocházela rozsáhlá rezidence Zane Grey Estate v Altadeně, kterou nechal v roce 1907 postavit Arthur Woodward podle návrhu architektů Myrona Hunta a Elmera Greye ve středomořském stylu.
V té době se o něm psalo a hovořilo jako o ohnivzdorném domě, protože byl postaven výhradně ze železobetonu. Ve dvacátých letech získal dům spisovatel a zubař Zane Grey a přistavěl k němu ateliér a rozsáhlou knihovnu.
Dům byl zapsaný v Národním registru historických míst, požár se však zasloužil o jeho vymazání. V rámci tohoto registru je zapsaná i Scripps Hall, která byla postavena před více než sto lety na objednávku Williama Armigera Scrippse z vydavatelské dynastie Scrippsů a měla sloužit jako centrum stejnojmenného sídla.
Architekt Charles W. Buchanan navrhl třípodlažní sídlo ve stylu arts and crafts. V osmdesátých letech dvacátého století sídlo získala pasadenská waldorfská škola, která z něj vytvořila svůj kampus Paquita Lick Machris.
Ta po ničivém požáru Eaton nyní zahájila kampaň s cílem získat prostředky na obnovu budovy. Možná o něčem podobném uvažuje i majitel The Rowen House, který si tento dům, navržený holandským architektem Josefem Van der Kar, pořídil na konci roku 2024 za 7,5 milionu dolarů a vzápětí o něj v lednu 2025 přišel.
Mezi těmi, kdo přišli nejen o své domovy, ale o celé živobytí, je i několik desítek umělců, kteří měli v té oblasti svá sídla a ateliéry. Alec Egan, věnující se realistické malbě, se snažil před blížícím se ohněm zachránit alespoň svá díla. Oheň byl ale rychlejší.
„Uvědomil jsem si, že lidé začínají panikařit. Museli byste přiletět vrtulníkem, abyste ty obrazy dostali ven. Všude byla naprostá zácpa,“ řekl Egan v rozhovoru pro Artnet. „Znáte ty scény ze zombie filmů? To se stalo v našem městě. Lidé skutečně nakonec opustili svá auta. Ta se pod vlivem ohně rozpadla na prach a oni utíkali na pláž do bezpečí.“
Egan se svou rodinou přišel o domov i všechna díla, která v posledních dvou letech namaloval. A nebyl zdaleka jediný.
Nad ztrátami v ohni truchlí majitelé ztracených budov i celá místní umělecká komunita. Pomoci jim má nouzový fond ve výši dvanáct milionů dolarů, který vytvořila Koalice místních a mezinárodních kulturních institucí v čele s fondem J. Paul Getty Trust.
Do fondu přispělo i mnoho uměleckých nadací. Mezi další partnery se zařadily i galerie Gagosian a Hauser and Wirth, veletrhy Frieze, katarská muzea či East West Bank, která sídlí v Pasadeně. Stranou nezůstala ani velká jména filmového světa jako Steven Spielberg či George Lucas.
Znáte ty scény ze zombie filmů? To se stalo v našem městě.
Sbírky samotného Getty Musea naštěstí oheň nezasáhl. I když například v případě slavné Gettyho vily nezbývalo k její ztrátě a zničení pokladů uvnitř mnoho. Budova byla postavena v roce 1974 podle římské originální předlohy Villa dei Papiri na skále nad oceánem. A právě tato poloha byla jedním z faktorů, které ji zachránily.
Muzejní komplex Getty Center momentálně chrání většinu nevyčíslitelně hodnotné sbírky od italské renesance po francouzský impresionismus. Areál disponuje těmi nejmodernějšími protipožárními opatřeními, vedení Getty tedy věří, že jsou zde cenná díla v bezpečí.
Za únorovými výstavami
Co byste v únoru neměli z umění minout? V Galerii Rudolfinum je od 12. února nová skupinová výstava s názvem Poetics of Encryption, která svým názvem i tematikou vychází z nedávno vydané knihy Nadima Sammana Poetika kódování: umění v technocénu.
Skupinová výstava si klade za cíl mapovat imaginativní krajinu digitálních nástrojů, v níž se nacházejí černé díry – pro nás nepochopitelná černá místa kódu, kterým nerozumíme.
Foto Galerie Rudolfinum
V Pragovce rovněž můžete během února navštívit skupinovou výstavu. Ta nese název (S)měna a skrze díla umělců a umělkyň, jako jsou Petr Dub, Daniel Vlček, Alena Kotzmannová či Dušan Zahoranský, zaměřuje pozornost na pomyslné hybatele lidských kroků, na rutinní úkoly i osobní či kolektivně sdílené tužby.
Na výstavě v Galerii Václava Špály s názvem Nejdřív nám došel benzín a pak jsme nabourali Jakub Matuška aka Masker svým osobitým způsobem od 7. února odkazuje na situace, které nejdou tak úplně podle plánu, které by raději člověk nezažil, ale musí jim během svého života čelit.
Koncem února vyrazte také na výstavu mezinárodně známé maďarské umělkyně Zsófie Keresztes do galerie Lázně Liberec. Tématem sochařské výstavy Trembling Empire budou vztahy především z ženské perspektivy a se zaměřením na role ženy v rodině.
Foto Lázně Liberec
V Gočárově galerii v Automatických mlýnech v Pardubicích se s koncem února zase otevře výstava Žitý sen Andyho Warhola, která představí pohled do zákulisí života a díla jednoho z nejikoničtějších umělců dvacátého století a navazuje na Warholův citát „Sny jsou vždy krásnější než realita… Mé sny se v podstatě naplnily, ale neudělaly mě šťastným“.
Úspěch české umělkyně
Hamburger Bahnhof – Nationalgalerie der Gegenwart v Berlíně se v rámci tříletého partnerství spojila s kulturním fondem Chanel a každý rok společně pověří jednoho vybraného umělce či umělkyni, aby pro ústřední halu někdejšího nádraží a dnešní galerie vytvořil či vytvořila site specific instalaci.
Jako první byla vybrána česká umělkyně žijící v Berlíně Klára Hosnedlová, pro kterou bude tento počin zároveň dosud největší institucionální výstavou. Ambiciózní projekt s názvem Embrace se v hale o rozloze 2500 metrů čtverečních otevře na začátku května během Berlínského galerijního víkendu.
Foto se svolením Kláry Hosnedlové
A věřím, že se rozhodně stane jednou z výstav, za kterými se vyplatí vycestovat. Klára Hosnedlová často pracuje s výšivkou, kterou zasazuje do velkých imerzních prostředí, jež konstruuje z nejrůznějších přírodních materiálů, ale také z epoxidové pryskyřice, skla, cementu či pískovce, ty často doplňuje i o performance.
Loni bylo její dílo k vidění v Kunsthalle v Basileji, letos se posune ještě do větších prostor. A já už se nemůžu dočkat, až uvidím výsledek.
