Výstava Potkali se ve Varech, která 11. července zamíří do londýnské Galerie Vitrínka tamního Českého centra, představí výsledky společné práce čtyř českých uměleckých dvojic z rezidenčního programu Magnus Art Residency J&T Banky. Poprvé tak nabídne britskému publiku tvorbu vzniklou z intenzivní spolupráce, sdílených materiálů a vzájemné inspirace v prostředí Karlových Varů.

Rezidenční projekty bývají často samostatnou záležitostí, umělci pracují na svých dílech v dočasně pronajatých ateliérech, sbírají dojmy, ale výsledky obvykle vystavují každý za sebe.

Magnus Art Residency se rozhodl tenhle model vědomě narušit, kdy každý z pozvaných tvůrců byl spojen s partnerem z jiného výtvarného média. Cílem nebyla jen inspirace, ale i konfrontace, sdílení nápadů i materiálů, vzájemné reakce na téma i formu.

„Jde o formát, který umělce vytrhne z jejich každodenních životů a přiměje je k intenzivnímu dialogu,“ říká Valérie Horváth, art specialistka J&T Banky a kurátorka výstavy. „Najednou se ocitnou mimo svůj běžný prostor, kde jsou zvyklí na svou rutinu a jistoty. Rezidence jim umožní tvořit v klidu, otevřít se novým úhlům pohledu, experimentovat. V našem případě navíc šlo o zkušenost jak po tvůrčí, tak po osobní stránce.“

Valérie Horváth také připomíná, že v Česku zůstává tradice institucionálních uměleckých rezidencí zatím spíš okrajovou záležitostí. „V J&T Bance pracujeme s uměním v duchu myšlenky ‚noblesse oblige‘, tedy že umění zavazuje. Vnímáme ho jako zásadní součást obohacení nejen jednotlivce, ale celé společnosti,“ tvrdí.

Výstava, která v Londýně startuje 11. července, už má za sebou zastávky v Karlových Varech a v Praze. Výběr děl pro britskou premiéru se soustředí na propojující motiv vody a termálních pramenů, nikoli jako turistickou atrakci, ale jako symbol živého, často skrytého zdroje energie.

Jakub Tytykalo, který vystavuje společně s Néphéli Barbas, popisuje, jak se nechal inspirovat samotnou představou podzemního tepla, které živí karlovarské prameny. Jeho série Prameny pracuje se symbolikou vnitřního žáru, který je nejen fyzickým fenoménem, ale i metaforou lidských emocí a energie, kterou vědomě i nevědomě investujeme do vztahů a práce.

Néphéli Barbas a Jakub Tytykalo
info Foto Anna Pleslová

„Jsou to díla site-specific nejen motivem, ale i formátem,“ říká Tytykalo. „Nepracoval jsem běžně se sérií, ale tady to dávalo smysl – jako rozvinutí jednoho tématu do víc vrstev.“ Podle něj je velkým smyslem výstavy ukázat, jak různí autoři reagují na společné téma, aniž by ho museli vykládat jednotlivě. „Je to kolektivní projekt, ale nenechal si vzít individuální hlas každého z nás,“ upozorňuje.

Néphéli Barbas doplnila Jakuba Tytykala instalací z hliníkových pásů. Materiály jsou to zcela odlišné, ale koncepčně navazující na jeho malby. Záměrně ponechala hliník chladný a lesklý, aby připomněl industriální odraz podzemního žáru, který jinak zůstává lidskému oku skrytý.

Potkali se ve Varech (They All Met in Karlsbad)

11. července – 31. srpna 2025
Galerie Vitrínka, České centrum Londýn, 30 Kensington Palace Gardens, W8 4QY
Vystavující dvojice: Anežka Hošková & Jakub Hošek, Anna Jožová & Lucie Rosická, Karíma Al-Mukhtarová & TEA, Néphéli Barbas & Jakub Tytykalo.
Výstavu pořádá České centrum Londýn ve spolupráci s Galerií Magnus Art a J&T Bankou.

Právě podobný dialog surovin je jedním z klíčových principů celé výstavy. Dvojice Karíma Al-Mukhtarová a TEA jej dovedly do doslovné roviny: zbytkový materiál z Karíminy tapisérie, inspirované lázeňskou kulturou Karlových Varů, využila TEA při tvorbě své sochy Písař. Vznikl tak objekt, který nese přímý otisk práce druhé umělkyně.

„Chtěli jsme, aby spolupráce nebyla jen o tom, že se sejdeme a popovídáme si, ale aby se doslova zhmotnila ve výsledku,“ uvedla Al-Mukhtarová během přípravy pražské části výstavy.

Podobně spolupracovaly i Anna Jožová a Lucie Rosická, členka letošního výběru Forbes 30 pod 30. Rosická se rozhodla pro odvážnou, až provokativní linku: její obraz Vřídlo má na čelní straně odhalený vatelín, který vznikl náhodou, ale zůstal jako reliéfní prvek.

Centrálním motivem je žena koupající se a masturbující v proudu vody, narážka na lázeňství jako kulturu péče o tělo i na mnohem intimnější, někdy tabuizovanou rovinu ženské sexuality.

„Trochu se bojím, že britské publikum může zarazit ta přímočará erotika a nahota,“ říká Rosická upřímně. „Ale doufám, že to bude spíš impulz k tomu, aby se snažili číst, co je za tím. Nechci nikomu vnucovat jednoznačný výklad,“ tvrdí.

Přemysl Pela, ředitel Českého centra Londýn, zdůrazňuje, že výstava přináší víc než jen export českého umění.

„Karlovy Vary nejsou známy jen jako vyhledávané lázeňské a filmové město, ale také jako místo inspirativního a tvůrčího uměleckého prostředí. Jsem velmi rád, že můžeme v zahraniční premiéře představit britské veřejnosti výtvarná díla uměleckých rezidencí Magnus Art na prestižních adresách londýnského Notting Hill,“ říká Pela.

Jeho slova potvrzuje i Tytykalo: „Londýn je jedna z metropolí uměleckého světa. Mít možnost vystavovat právě tady je pro středoevropského umělce cenné. Každá taková zkušenost dílo i autora nějakým způsobem zhodnocuje.“

Výstava zároveň představuje vzorek mladší generace české výtvarné scény, generace, která není formálně ani tematicky jednotná, ale sdílí odvahu experimentovat, hledat nové formy a otevřeně komunikovat i nejednoznačná nebo znepokojivá témata.