Jestli vás zajímá, zda koncern Toyota obhájil v loňském roce pozici největšího producenta automobilů na světě, nebo jestli Volkswagen naplnil svůj sen stát se světovou jedničkou, tady je oficiální odpověď: v roce 2016 byl největším producentem ten, kterého z těch dvou si vyberete. Volkswagen porazil Toyotu. Nebo možná naopak.
Tenhle příběh je dlouhý a plný čísel, takže pokud nechcete číst dál, vězte, že německá značka konečně té z východu poodjela. Tedy pokud věříte oficiálně zveřejněným datům. Jestliže ale chcete nakouknout hlouběji do hospodářských výsledků obou firem, možná bude vaše víra otřesena.
Toyota právě oznámila, že za minulý rok prodala 10 175 000 vozů a její globální produkce dosáhla 10 213 486 aut. Naproti tomu Volkswagen podle svých výkazů do celého světa dodal 10,3 milionu vozů. Takže co se týká výroby, dva hlavní soupeře dělí skoro 100 tisíc vozů. V oblasti prodejů je tato mezera ještě větší.
Titul největší automobilka se však neuděluje na základě prodejů, ale podle kusů, které vyjedou z fabrik. Metodiku i měření velikosti firem má na starosti pařížská společnost OICA – Organisation Internationale des Constructeurs d’Automobiles.
Čtěte také: Umělá inteligence nejlepším přítelem. Novinka Toyoty sází na zážitky z jízdy
Škálování podle vyrobených kusů však přináší problém: Toyota měsíční statistiky produkce zveřejňuje, Volkswagen ne, protože to interní politika automobilky zakazuje. Tak udává jen dodávky, což je drobný rozdíl, protože vůz vyrobený v roce 2016 se může ke svému majiteli dostat až v roce 2017. Takže údaje z Wolfsburgu používejme jen jako přibližné vodítko k počtu vyprodukovaných aut, díky nim by však Volkswagen za loňský rok získal zlato. Jenže ve skutečnosti má Toyota v produkci navrch, jen to nepřipouští.
Problém s nedostatečnými daty (a názvoslovím) totiž pokračuje. U Volkswagenu počet dodaných vozů neznačí ani produkci, ani prodeje, jde o vozy dodané koncovým zákazníkům a dealerům. Jenže v obecném chápání nelze vůz v autosalonu považovat za prodaný. Zato u Toyoty se prodeje definují tak, jak by asi logicky měly, tedy převzetím vozu zákazníkem.
Podle německého týdeníku Automobilwoche v Německu loni 30 procent prodaných vozů koupili jejich dealeři. A jak napsal list Spiegel: „Ohýbání statistik prodejů je posouvá až k hranici věrohodnosti. Výrobci aut a jejich salony nakupují vlastní vozy, aby statistiky vypadaly lépe.“ Takže už je jasnější, proč automobilky preferují udávat svůj úspěch optikou produkce?
Čtěte také: Kašlete na peněženku, zelené a dobré mravy. To s vámi udělá Amarok
Třeba dva roky nazpět Volkswagen hrdě oznamoval, že konečně dosáhl svého dlouholetého cíle a prolomil magickou hranici deseti milionů dodaných vozů (10,14 mil. v roce 2014). Ale o měsíc později, kdy OICA vydala oficiální produkční čísla, Němcům připsala objem 9,9 milionu, tedy o nějakých 240 tisíc vozů méně.
Z dat vychází, že mezi lety 2012 a 2015 Volkswagen vykázal o 670 tisíc dodaných vozů víc, než kolik jich podle oficiálních statistik ve skutečnosti vyprodukoval. Záhada. U Toyoty je tomu naopak – za stejné období přiznala o 590 tisíc méně vozů, než jak je uváděly statistiky OICA. Další záhada.
Taky jste nikdy neslyšeli o značce Perodua? Je to největší malajsijský výrobce vozů, pro kterého Toyota vyrobí 200 tisíc kusů aut. A právě ta ve svých původních statistikách opomenula. K tomu se v jejích továrnách vyrobí pár dalších vozů pod cizími značkami, třeba model Ractis, který pak pod názvem Trezia prodává Subaru.
A protože loni Daihatsu, které taky patří pod Toyotu, vyrobilo skoro 213 tisíc vozů pro Peroduu, produkcí by se koncern dostal na 10,4 milionu vozů. A tedy před Volkswagen. Takže pokud chcete Toyotu vidět coby světovou jedničku, Malajsie bude váš silný argument.
A proč je vlastně tak důležité bojovat o pořadí v tomto žebříčku? Snad aby se naplnily výkonnostní cíle a manažeři si přišli na bonusy. Posledních deset let Volkswagen budoval svou „Strategii 2018“ – hon za každým jednotlivým prodejem –, která skončila v aféře Dieselgate. Toyota naopak neustále opakuje, že závod o objemy ji nezajímá a že chce vyrábět skvělá auta pro lidi.
I proto teď Volkswagen urval vytoužené vítězství a může si vytyčit novou strategii na dalších pár let. Třeba tu, v níž bude zpět dobývat ztracenou pověst u zákazníků.
