Do čela Spojených států se po čtyřech letech vrátil Trump, v Kanadě zase po devíti odchází premiér Trudeau. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech měsíce a poznat je i z jiných perspektiv.

Trump zpět v Bílém domě

Před čtyřmi lety jeho příznivci napadli Kapitol, aby prezidentem zůstal, nyní v něm složil přísahu a znovu se prezidentem stal. Do čela Spojených států nastoupil miliardář Donald Trump a ihned začal úřadovat.

Omilostnil útočníky z 6. ledna 2021, přejmenoval záliv a horu, nařídil uznávání pouze dvou pohlaví a odtajnil dokumenty související s atentáty na Johna a Roberta Kennedyho a Martina Luthera Kinga.

K tomu začal tvrdě postupovat proti nelegálním migrantům a započal masové deportace. Snaží se ztížit vstup do země i legálním migrantům – odstavil aplikaci, přes kterou mohli žádat o azyl, a všem, kteří už přes ni čekali na setkání s imigračními úřady, je zrušil.

Mimo jiné také odstoupil od Pařížské klimatické dohody, zastavil sérii dalších klimatických opatření, odložil zákon o zákazu TikToku v zemi a vládním agenturám nařídil pozastavení všech grantů a půjček do poloviny února.

Do úřadu jmenoval nejbohatšího muže světa Elona Muska, který má zefektivnit státní správu. Ten v den inaugurace poděkoval Trumpovým příznivcům a dvakrát zopakoval gesto, kdy si položil pravou ruku na srdce a pak ji rovně zvedl přímo do vzduchu, což některým připomnělo nacistický pozdrav. O týden později na setkání německé pravicové strany AFD vyzval, aby se Německo posunulo od „viny z minulosti“.

Kam kráčí Amerika? – Scott Galloway

info Nakladatelství Tomáš Krsek

Pomalé zotavování z pandemie, nárůst politického extremismu a hospodářské problémy. Po téměř čtvrt miléniu existence čelí Spojené státy několika krizím najednou a podle podnikatele a profesora marketingu Scotta Gallowaye se kvůli tomu změní.

Na změny, které už Spojené státy zažily při druhé světové válce nebo ekonomické krizi v roce 2008, se zaměřuje i ve své knize. Na stovce grafů v ní vysvětluje minulost světové supervelmoci a zamýšlí se také nad tím, kam směřuje.

Vysvětluje například, jak neustálé zprávy přesvědčují Američany, že jejich největším nepřítelem jsou buď Trumpovi příznivci, nebo „woke“ bojovníci za sociální spravedlnost. To podle něj ale vede k rozkladu společnosti a důvěry v základní instituce, a tak je pro Američany největším nebezpečím hlavně strach z ostatních Američanů.

Požáry v Kalifornii

V průběhu ledna vypuklo v americké Kalifornii přes tři sta požárů, při nichž zahynulo 28 lidí a shořelo více než šestnáct tisíc budov. Ekonomické dopady budou extrémní – podle odhadů banky Goldman Sachs přijdou na více než třicet miliard dolarů, tedy 724 miliard korun.

Ke vzniku a šíření požárů přispěly především vysoké teploty, dlouhotrvající sucho a sedmnáct dní trvající extrémně silný vítr zvaný Santa Ana, který požáry v Kalifornii rozšiřuje pravidelně. Některé z nich započali i žháři, kterých policie podle amerických médií dopadla nejméně devět.

Ani do konce ledna se však hasičům nepodařilo požáry zcela uhasit a stále vznikají další – například 23. ledna požár nazvaný Border 2, který si vynutil evakuaci dalších sedmi tisíc lidí. V době největšího ohrožení pak muselo své domovy opustit téměř dvě stě tisíc lidí.

Sezona požárů – Philip Connors

info Nakladatelství Dokořán

O práci těch, na nichž závisí rychlé odhalení požárů, napsal knihu spisovatel Philip Connors. Popisuje v ní léta strávená u požární hlásky v jednom z nejvíce ohrožených lesů v zemi a izolaci, s níž se setkal jako osamělý pozorovatel přírody žijící ve věži nad korunami stromů.

Dělí se v ní jak o své myšlenky o přírodě, tak o zkušenosti s ohněm a nejlepšími způsoby, jak na něj vyzrát. Ne vždy je totiž nepřítelem, kterého musí člověk za každou cenu uhasit.

Kniha získala ocenění na festivalu Banff Mountain a prestižních soutěžích National Outdoor Book Award nebo Reading the West Book Awards.

Příměří mezi Izraelem a Hamásem

Po dlouhých jednáních a více než roku války se zástupci Izraele a militantního hnutí Hamás dohodli na příměří. Od 19. ledna přestala nejen střelba, ale obě strany si začaly ve vlnách vracet zajatce. Izraeli se tak podařilo zařídit návrat některých rukojmích, které Hamás při útoku ze 7. října 2023 unesl do Pásma Gazy.

Přetrvávají však obavy z možného obnovení bojů. V den zastavení střetů proběhlo několik útoků ze strany islamistů i izraelských občanů a krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir rezignoval. Ten už několikrát dohodu zmařil vyhrožováním o odchodu jeho strany z vlády v případě jejího přijetí.

Krvavý rok 5784: 12 měsíců války v Izraeli – David Borek

info Nakladatelství Nastole

Teroristický útok a poté válka. Válečný zpravodaj České televize David Borek se musel ze svého hotelu v ukrajinském Kyjevě rychle přesunout do Izraele, aby zde informoval o dalším konfliktu. Prvních dvanáct měsíců jako novinář na místě pak shrnul v knize Krvavý rok 5784.

Název odkazuje na židovský kalendář, podle něhož rok 5784 nastal v září 2023, měsíc před teroristickým útokem, který si vyžádal 1200 obětí. Na stránkách pak představuje příběhy těch, kteří boje mezi národy přežili, i těch, kteří ne, ale především zákulisí novinářské práce a celého konfliktu.

Publikace navazuje na Borkovu první knihu o tomto desetiletí trvajícím konfliktu s názvem Moje roky v Izraeli. Tu vydal v roce 2023 a zkoumá v ní například mentalitu Izraelců i Palestinců.

Kyberútoky, protesty a diplomatické problémy na Slovensku

Proti slovenskému premiérovi Robertu Ficovi protestovalo v Bratislavě na šedesát tisíc lidí. Reagovali tak na jeho prosincovou cestu do Ruska i oznámení, že za kyberútokem na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu měla stát Ukrajina. Politik následně obvinil protestující z pokusu o státní převrat a prohlásil, že protesty organizují „zahraniční aktéři“, které během několika dní vyhostí.

Fico se v lednu také několikrát vyjádřil proti Česku i Západu obecně. Řekl, že čeští politici se vměšují do slovenských záležitostí, a na Facebooku uvedl, že svoboda přišla na Slovensko z Východu, zatímco zvrácenosti progresivismu ze Západu. Podobně jako Donald Trump ve Spojených státech také oznámil, že chce do ústavy zavést existenci pouze dvou pohlaví.

Stejně jako Česko pak má do vnitřních záležitostí Slovenska zasahovat i Ukrajina, a to nejen kyberútokem, ale i zastavením tranzitu ruského plynu. Ministerstvo zahraničí si proto předvolalo ukrajinského velvyslance. Již na začátku ledna někteří slovenští politici označili Ukrajinu za možného viníka kybernetického útoku na katastr nemovitostí.

Slovenské století – Pavel Kosatík

info Nakladatelství Torst

Jak Slováci volili své vůdce i jak usilovali o získání nezávislosti a co s ní udělali, když jí nakonec dosáhli, rozebírá v knize Slovenské století publicista a spisovatel Pavel Kosatík. Slovensko podle něj začínalo z horší pozice než Česko, protože nikdy dříve svůj stát nemělo, svůj čas ale nepromarnilo.

Autor se proto zabývá vývojem slovenské společnosti a tím, co pro ni spojení s Českem znamenalo. To pro ně podle něj bylo lepší než případné spojení s Maďary. A Češi, ačkoli „udělali spoustu chyb“, jim nezabránili v jejich „prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji“.

„Fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž,“ píše Kosatík v předmluvě knihy.

Konec závislosti Česka na ruské ropě

Vzhledem k rozšíření italského ropovodu TAL vedoucího z Terstu až do Česka se přiblížilo datum, kdy už se tuzemsko kompletně oprostí od ropy z Ruska. Po úpravách má do Česka Transalpinským ropovodem proudit dalších pět milionů tun ropy ročně, což by mělo vyvážit konec zásobování ruským ropovodem Družba.

Projekt TAL-PLUS schválila vláda v roce 2022 po napadení Ukrajiny a podle ministra financí Zbyňka Stanjury náklady nepřesáhnou 1,6 miliardy korun. Ty podle něj navíc nemají mít vliv na státní rozpočet, protože je hradí ze svých výnosů společnost Mero ČR, výhradní přepravce ropy do Česka.

Zcela přestat nakupovat ropu z Ruska plánuje vláda v polovině roku. Česko se od ní odpojí po šedesáti letech.

Punishing Putin: Inside the Global Economic War to Bring Down Russia – Stephanie Baker

info Nakladatelství Mudlark

Česko však není jedinou zemí, která se snaží od ruské ropy odstřihnout a nefinancovat tak jeho agresi na Ukrajině. Na konci loňského roku vydala novinářka Stephanie Baker knihu analyzující kroky, které po invazi učinily Spojené státy i Evropská unie ve snaze ekonomicky potrestat Rusko.

Od zabavování jachet oligarchům po manipulaci s globální cenou ropy, Baker odhaluje zákulisí vedení ekonomické války a páky, za které Západ zatáhl, aby Rusku zamezil financování bojů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba i ty s ropou.

Konec kanadského premiéra

Justin Trudeau, premiér Kanady a lídr Liberální strany, oznámil, že odstoupí z obou funkcí. Rozhodl se tak prý proto, že si země v příštích volbách zaslouží „skutečnou volbu“ a on by kvůli svým „interním bojům“ nebyl nejlepší možností. Naposledy hodlá do práce zavítat týden před koncem března.

Trudeau čelil stále hlasitější kritice ze strany občanů i vlastní strany poté, co v prosinci rezignovala jeho místopředsedkyně vlády, ministryně financí a dlouholetá spojenkyně Chrystia Freeland.

K rozkolu mezi politiky přispěl i nástup Donalda Trumpa, který pohrozil 25procentními cly na zboží z Kanady. Nelíbil se jí ani premiérův návrh na zaslání příspěvku zaměstnancům, kteří vydělávají méně než 150 tisíc kanadských dolarů ročně.

V souvislosti s odchodem ministryně financí vyzvali členové Liberální strany i opozice premiéra k odchodu s tím, že ztratil kontrolu nad vlastním kabinetem.

Trudeau: The Education of a Prime Minister – John Ivison

info Nakladatelství Signal

Kanadský politický novinář John Ivison se ve své knize rozhodl zaměřit na osobnost premiéra, který vyrostl v bohatství, stal se politikem po vzoru svého slavného otce a své nepřátele štve tím, že se prezentuje jako morálnější než oni.

Ivison se v knize věnuje také chybám jeho vlády a faux pas, kterých se premiér dopustil. Rozebírá „neuvážené“ utrácení jeho vlády nebo cestu do Indie, během níž měl Trudeau na sobě tradiční indický oděv. Kritici politika to považovali za „falešné“ a vadilo jim také to, že se během své týdenní cesty nesetkal téměř s žádným indickým představitelem.

Vlny bez Oscara

Navzdory velkým očekáváním se film Vlny, snímek inspirovaný skutečným příběhem redaktorů Československého rozhlasu na konci šedesátých let, nedostal do užšího výběru pěti oscarových kandidátů.

Místo něj uspěl třeba norský animák Kočičí odysea. V klání o nejslavnější filmové ocenění zůstává i německo-francouzsko-íránské politické drama Semínko posvátného fíkovníku.

Přesto český režisér ve Spojených státech zanechal stopu a získal ocenění Satellite Award za nejlepší cizojazyčný snímek. A bezpochyby zabodoval i v Česku, kde se loni Vlny staly nejnavštěvovanějším filmem v kinech. Přišlo se tam na ně podívat téměř devět set tisíc Čechů.

Biják: Jak se dělá velkofilm – Tom Hanks

info Nakladatelství Motto

O tom, jak natočit takový celosvětově úspěšný film, napsal román herec, režisér a scenárista Tom Hanks. Celebrita známá z filmů Forrest Gump a Philadelphia v knize vypráví o tvorbě fiktivního filmu o superhrdinech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od vzniku komiksové předlohy až po složitý, problémy naplněný průběh natáčení.

Především však zkušený herec zahrnul spoustu informací a zajímavostí o tom, jak filmový průmysl funguje za tou stranou kamer, kterou většinou nevidíme. Odhaluje například, že první den natáčení je obvykle ve středu, aby filmaři mohli před víkendem vyhodit najaté pracovníky, kteří se za tři dny neosvědčí.