Co začalo před lety jako bakalářský projekt, dnes využívají více než čtyři miliony lidí. Řeč je o aplikaci Záchranka, kterou vymyslel ještě na vysoké škole Filip Maleňák. Příští rok v březnu oslaví jeho nápad deset let fungování. Od startu urazila aplikace velký kus cesty a v mnohém se zdokonalila. Pro záchranný systém je v rámci tísňového volání plnohodnotným doplňkem. „Stále se máme kam posouvat, třeba do cizích zemí,“ říká Filip Maleňák.
Momentálně lze aplikaci kromě Česka využít také v Rakousku, na Slovensku a v Maďarsku. Od začátku roku je pro tísňové volání dostupné i Finsko a do konce roku to bude severní Itálie, hlavně Dolomity, rumunské hory, Moldávie a Bavorsko. Jen za loňský rok si Češi pomocí aplikace přivolali v Alpách pomoc ve dvou stech případech.
Důvody, proč už v roce 2012 Filip Maleňák o vývoji aplikace vůbec přemýšlel, byly praktické, vizionářské i čistě sobecké. Často se pohyboval v horách a přemýšlel, jak by se dovolal pomoci, pokud by se mu něco stalo, ale zároveň by nevěděl, kde se přesně nalézá. Jak by bylo možné přesně lokalizovat lidi volající na tísňovou linku.
Aplikace tehdy vytvořila jakýsi most, který sloužil k vytažení dat z mobilního telefonu a přenesení do systému zdravotnické záchranné služby.
„To se za deset let významně posunulo, na nás je samozřejmě pořád vývoj mobilní aplikace, která ale už nabízí mnohem více funkcí, polohová data jsou jen jednou z nich. Navíc dnes už jsou přenesena z mobilních telefonů i bez naší aplikace. Takto se to děje povinně napříč celou Evropskou unií od roku 2022,“ přibližuje Filip Maleňák.
Oblasti, kterým se aplikace věnuje, jsou prevence i edukace. Můžete si s její pomocí třeba naplánovat túru do hor, v zimě vám ukáže, kde hrozí riziko lavin, najde nejbližší defibrilátor, pohotovost nebo poradnu, kde poskytnou psychosociální pomoc.
„Někteří lidé si naši aplikaci nainstalují, ale už se ji bojí otevřít, protože si myslí, že tím spustí vytáčení tísňové linky. Ale k tomu vede několik kroků, které musí člověk potvrdit, aby se tak stalo. Naším cílem naopak je, aby aplikaci uživatel čas od času otevřel a vybral si funkce, které chce používat. Umí posílat i varovná upozornění, třeba před povodněmi nebo jinými živelnými pohromami,“ upozorňuje.
V aplikaci funguje už i videohovor, operátoři na tísňových linkách jsou totiž často odkázáni jen na to, co na druhém konci telefonu slyší. Možnost rovnou vidět místo nehody jim pomůže člověka poskytujícího první pomoc lépe navigovat. Mají přehled, v jakém stavu se zraněný nachází, jak masivní je třeba krvácení.
Upravená je Záchranka v mobilu i pro nevidomé, kde se využívá možnosti předčítání obrazovky. „Velké téma je rovněž chat v reálném čase s tím, že se přenáší písmeno po písmeni a konverzace je automaticky i překládaná, pokud je dotyčný v cizině,“ vysvětluje Filip Maleňák.
Kdo jako první aplikaci použil? Lze ji použít i na jiném než chytrém telefonu? A co dělat, když aplikace omylem záchranku vytočí? Odpovědi se skrývají v dalším díle podcastu Jak být lepší.
