V nejvíce ateistické zemi Evropy se rozhořel spor mezi katolíky a protestanty. Na první pohled protimluv, ale v Česku holá realita. Plánované znovuvztyčení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí budí v náboženských i politických kruzích nevídané emoce.
Něco o tom vědí v Českém rozhlase. Před pár dny si k debatě o sloupu pozvali předsedu Kostnické jednoty Pavla Černého a hlavu české katolické církve, kardinála Dominika Duku. Když Černý prohlásil, že jinak něžná Panna Marie je na sloupu vyobrazena příliš bojovně „jako ta, co zabíjí, vraždí, která se zlobí (stojí drakovi na krku)“, skočil mu Duka do řeči a se slovy o naprostém pošlapání všeho ekumenického znechuceně opustil rivala i studio. Člověk by řekl, že něco takového se může stát jen v Polsku. Omyl, děje se to teď a tady.
To vše kvůli sloupu, který byl vlastně stržen trochu omylem. Zhruba stovka žižkovských anarchistů pod vedením tamního spisovatele, bohéma a potížisty Franty Sauera se 3. listopadu 1918 vydala do Prahy skoncovat se symboly nenáviděné habsburské monarchie. Sloup ze 17. století byl v jejich očích jasným dokladem pobělohorského útlaku a pošlapání našeho češství. Šestimetrový dřík tedy rozhoupali a po chvíli ho i s Pannou Marií poslali na dlažbu.
Nikdo neřešil, že ve skutečnosti bourají sloup, který byl v roce 1650 postaven coby připomínka vcelku pozitivní události, kdy Pražané uhájili svoje město před švédskými nájezdníky. Koneckonců i sám Sauer se prý za zbrklý vandalský čin na sklonku života omlouval. I tak se o navrácení sloupu na náměstí přeme už přes sto let.
Až teď to však vypadá, že se zastánci znovuvztyčení skutečně dočkají. Ve čtvrtek večer pražští zastupitelé revokovali rozhodnutí svých předchůdců a stavbě sloupu dali de facto zelenou. Návrh předložili logicky lidovci, konkrétně bývalý radní Jan Wolf. Pro byly i TOP 09, ODS a ANO. Proti naopak Piráti, kteří ve sloupu vidí dominanci katolické církve, a nikoli náboženské smíření. Opírají se přitom ještě o posudek historiků umění a architektury, který stavbu sloupu před časem odmítl. „Skutečně z mého pohledu jde do určité míry o symbol porážky tolerance,“ řekl primátor Zdeněk Hřib. Zastánci sloupu naopak namítají, že jedině s ním bude náměstí nábožensky vyváženo. Jako symbol smíření mezi církvemi byl ostatně v roce 2018 vrácen zlatý kalich do průčelí Týnského chrámu. Po 395 letech! Týn byl totiž od roku 1419 do pobělohorské rekatolizace předním kostelem strany podobojí.
„Zastupitele přesvědčilo hlavně tohle, že to mohli reálně vidět,“ říká sochař Petr Váňa a ukazuje na kamenné kvádry složené na nákladní lodi kotvící od léta poblíž Karlova mostu.
„Celkem je to 100 tun kamene, tady na lodi šedesát. Pískovcové kvádry z Božanova na Broumovsku opracovávalo pět kameníků celkem 23 let. Každý rok jsme tomu věnovali tak měsíc, dva, každý ve své dílně, a výsledek jsme poté sváželi do skladiště v Josefově u Jaroměře,“ povídá Váňa. Největší kus kamene na šestimetrový dřík si přivezli kontejnerem dokonce z Indie, protože takto velký kus vhodného pískovce nikde jinde nenašli.
„Vezli jsme to lodí půl roku, zničili kontejner a nakonec jsem to opracoval v mělnickém přístavu,“ povídá sochař. Celé dílo, které hodlají darovat Praze, jim znalec ocenil na 58 milionů, přičemž ve sbírce na obnovu sloupu se vybraly zhruba dva miliony korun. Zbytek obstaraly další dary mimo oficiální sbírku a také dobrovolnická práce.
Celý sloup už je nyní v Praze. Zmíněný dřík stojí v zahradě Nemocnice Pod Petřínem. Replika sochy Panny Marie vyčkává za Týnským chrámem. A zbylé kameny setrvávají na lodi u Karlova mostu. Z přístaviště ve Staré Boleslavi je sem dopravil majitel firmy Pražské Benátky Zdeněk Bergman.
„Následující postup je takový, že se všechny kusy nejprve dopraví do Černošic, kde to v mém ateliéru vyskládáme a roztřídíme, a pak to odtamtud budeme postupně vozit na Staroměstské náměstí, jak bude stavba pokračovat,“ povídá Váňa. Po kladném stanovisku města se už totiž čeká jen na zábor pozemku a povolení ke stavbě. Když všechno půjde podle plánu, sloup se na náměstí vrátí už v létě. Po 102 letech.