Narodila se v Belgii, ve Spojených státech se stala slavnou módní návrhářkou, její zavinovací šaty ji proslavily po celém světě. Forbes řadí Diane von Fürstenberg mezi stovku nejvlivnějších žen světa. Tady je neobyčejný příběh jejího života. Sepsala ho v knize The Woman I Wanted To Be, která právě vychází.
Její memoáry jsou oslavou New Yorku, ódou na lásku a na rodinu. Ale hlavně je to příběh o tom, jak se stát tou ženou, kterou celý život chcete být. Pro Diane to znamená být nezávislou, nezdolnou a možná trošku tvrdohlavou ženou, která se vždycky dívá do budoucnosti, přizpůsobuje se změnám a vítá lásku a vášeň. „Láska je život je láska,“ tak zní její motto.
Její život je příběhem mnoha milostných románků – s jejím prvním manželem, princem Edwardem Egonem von und zu Fürstenberg, jejím milencem a současným manželem Barrym Dillerem, a dokonce Richardem Gerem (což trvalo jen krátce).
Její život ale nejvíc ovlivnil jiný člověk. „Bůh zachránil můj život, abych mohla já dát život tobě,“ cituje matku Lily, která přežila holokaust. „Cítím, že je mojí povinností vynahradit všechno utrpení, kterým musela projít, a to tak, že si budu vážit svobody a žít život naplno. Moje narození bylo jejím triumfem. Neměla přežít, já jsem se neměla narodit. Ten den, kdy jsem se narodila, jsme zvítězily obě,“ říká k tomu návrhářka.
Diane a její matka čekají na Orient Express, 1952
A od té doby Diane von Fürstenberg vítězit nepřestala. Pochází z dobře situované belgické rodiny a své dětství popisuje jako plné exotických dovolených a studií na nejlepších internátních školách po celé Evropě. Na jednom z úžasných večírků, na které chodila s přáteli ze školy, potkala Egona. Dva teenageři se do sebe rychle zamilovali, ačkoliv jako se všemi jejími životními příběhy to bylo ve skutečnosti trochu složitější.
V roce 1969 se s Egonem přestěhovali do New Yorku. Tou dobou už byli svoji – Diane měla dvě děti – ale nesnesla jen tak sedět v jejich luxusním bytě na Páté avenue. A tak začala navrhovat šaty a ukazovat první vzorky editorům a výrobcům po celém New Yorku.
S manželem se krátce nato rozešli, ale její kariéra začala vzkvétat. Nad jedním z jejích raných návrhů se rozplývala i tehdejší nechvalně proslulá šéfredaktorka Vogue Diana Vreeland. Proto Diane zkontaktovala italského textilního výrobce Angela Ferrettiho, aby pro ni začal návrhy vyrábět. V roce 1974 pak vytvořila slavné zavinovací šaty a zbytek je… komplikovaný.
Zavinovací šaty ji proslavily, stala se multimilionářkou. Žila vzrušujícím životem, létala po celém světě, užívala si tehdy slavného newyorského klubu Studio 54, v roce 1976 se objevila na titulce Newsweeku a pořídila si dům svých snů – sídlo Cloudwalk v západním Connecticutu. Ve 28 letech na party ve svém bytě potkala Barryho Dillera, tehdejšího výkonného šéfa a předsedu představenstva studií Paramount Pictures.
Diane s Barrym Dillerem v newyorském klubu Studio 54 v sedmdesátých letech. „Láska je život je láska je Barry,“ píše ve své knize.
„Hodně jsem o Barrym slyšela, ale v nejmenším jsem nečekala tu vášeň, která nás oba pohltila,“ píše. Po víkendu stráveném v jeho sídle v Los Angeles, který následoval po jejich setkání, měla jasno: „Barry byl od té doby navždy v mém životě. Miloval mě bezpodmínečně, dokázal odhalit mé touhy a potřeby a vždy mě ohromil nezlomnou důvěrou.“
Špatná obchodní rozhodnutí a její následný odchod ze světa módy na několik let utlumily slávu jejího impéria (ve své knize několikrát opakuje, že nikdy nebyla dobrá v plánování, ale že se raději do všeho vrhá po hlavě a následky řeší až pak). Diane opustila Barryho, opustila Ameriku a opustila svoji vášeň.
Své „ztracené období“ nepovažuje za neúspěch. Jak píše, vždycky zůstávala optimistická; neúspěch brala jako odraz k něčemu novému, aby se nakonec stala „ženou, kterou vždycky chtěla být“.
„Nikdo životem neproplouvá beze změny,“ píše. „Jsme složité organismy s různými potřebami a touhami, které se objevují postupně v různých obdobích našich životů.“
Diane ve své kanceláři ve čtvrti Meatpacking District.
Změnila management firmy (dosadila do ní i svého syna) a její společnost znovu vyšla na cestu k úspěchu. Čtyřicet let poté, co vytvořila slavné zavinovací šaty, je Diane von Fürstenberg zpátky na vrcholu.
A tady je několik věcí, na které jsem se zeptala přímo slavné návrhářky.
Co považujete za nejvýraznější odkaz vaší matky, který dodnes ovlivňuje váš život?
Její neutuchající optimismus, její sílu. Moje matka mě naučila, že strach nepřipadá v úvahu, což mi v průběhu mého života dobře posloužilo. Umožnilo mi to dělat riskantní rozhodnutí, což je zásadní věc.
Často zmiňujete, že jste žila mužský život v těle ženy. Změnilo se to nějak v průběhu let, když se ženy staly více nezávislými?
Díkybohu se to změnilo, přestává to být mužský život a je to spíše o tom, být sebevědomou ženou. Odjakživa jsem věděla, že chci být nezávislá, že chci mít vlastní kariéru a sama platit své účty.
V čem se nejvíc změnil módní průmysl od doby, kdy jste v něm začala působit?
Myslím, že se stal více demokratickým. Dnes je mnohem snazší sdílet myšlenky a vést dialog. Když jsem začínala, musela jsem vstát v pět ráno a letět do Texasu, abych se tam setkala se svými zákazníky. Dnes stačí, když něco vyfotím na Instagram nebo napíšu na Twitter, a hned mám zpětnou vazbu. Jako někdo, pro koho byl dialog vždy důležitý, to považuji za něco fantastického.
Co byla ta nejdůležitější věcí, kterou jste se naučila během svého „ztraceného období“?
Zjistila jsem, že móda je pro mě formou vyjadřování, že bez ní se cítím trochu zaseknutá, že se nedokážu vyjádřit. Je součástí toho, kdo jsem. A to, jak pořád mluvím o sebejistotě, neznamená, že občas nepociťuji pochyby nebo zranitelnost. Ale naučila jsem se, že je důležité, jak zareagujete, jak se odrazíte zpět a najdete soulad a cestu být zase vaším pravým já. Vaše neúspěchy jsou pro vás těmi nejlepšími ponaučeními.
V čem tkví odkaz vašich zavinovacích šatů?
Jsou o svobodě a síle a sebejistotě. Jsou o tom, být sexy a vážná. A nenucená. Jejich odkaz je posílení žen – a to je, doufám, i můj odkaz. Pomocí módy, filantropie a výuky jsem se vždy snažila ženy učinit silnějšími, aby mohly být tím, kým být chtějí.
Čemu se od vás naučily vaše děti a vnoučata?
Lásce… tvrdé práci… upřímnosti.
Kdy myslíte, že jste začala být tou „ženou, kterou jste chtěla být“?
S počátečními úspěchy mých šatů jsem se tak začala cítit. Pamatuju, jak se prodávaly po celé zemi, jak jsem byla na obálce Newsweeku a cítila se celkem dobře. Cítila jsem se, jako bych opravdu žila americký sen.
Nějaký čas to pak zas až tak fajn nebylo, ale potom přišla fáze návratu. Znovu jsem rozjížděla firmu a začala se opět cítit skvěle.
Foto: Thomas Whiteside, Getty Images
