Když na začátku letošního roku japonská úklidová guru Marie Kondo doporučila všem svým příznivcům, aby se v rámci úklidu svého bytu zbavili i starých knížek, které je už nedělají šťastnými, rozpoutala kontroverzní debatu.
Reakce milovníků knih na sebe nenechala dlouho čekat. Bouřili se a odmítli se nechat jinak opěvovanou profesionální organizátorkou přesvědčit. A udělali dobře.
Nová studie australských sociologů totiž přišla se zajímavým zjištěním: pouhá přítomnost knih – starých, nových, přečtených i nikdy neotevřených – má svá pozitiva.
Socioložka Joanna Sikora z Australské národní univerzity se konkrétně zaměřila na to, jaký efekt mají plné knihovny na dospívající děti, a zjistila, že pokud děti vyrůstají v prostředí plném knih, vedou si lépe než děti z podobných rodin, kde knih není tolik.
Zajímavé je, že není důležité, zda děti knihy reálně čtou, či nikoli. Pouhá demonstrace toho, že jsou důležitou součástí života (a domova), vede k tomu, že mají děti lepší studijní výsledky.
„Pokud vyrůstáte v prostředí, kde rodiče čtou knihy nebo kde se knihy dávají k narozeninám, stane se to součástí vaší identity a směruje vás to k tomu, abyste se knih drželi,“ řekla Sikora v pořadu 60 Second Science. A to podle ní vysvětluje, proč si děti z rodin, kde knihy hrají důležitou roli, vedly lépe.
Starých knih se tedy nezbavujte a naopak se jimi obklopujte. A to i kdybyste se k nim třeba neměli nikdy dostat. Dá se totiž předpokládat, že pozitivní efekt budou mít nejen na vaše děti.
