Škoda Octavia na silnici vás asi nepřekvapí. Ovšem pokud nežijete v San Franciscu a nezahlédnete tenhle model přihlášený na amerických značkách. Škodovky se v USA neprodávají, a tak to znamená, že jste právě viděli opravdovou raritu.

Nedávno se přesně tohle stalo a jednou skupinou na Facebooku, určenou pro české občany žijící v San Franciscu, proběhla fotka, na které byla americká „octavka“. Následně se rozjela diskuse o tom, proč nejsou škodovky prodávané v USA, kolik by stálo nějakou sem dovézt a jak to vůbec může celé být administrativně náročné. Začněme tedy od začátku – proč se nové škodovky neprodávají v USA? Dříve to tak přece bylo.

skodovka done

Octavia v San Franciscu.

V 50. a 60. letech minulého století se do USA podívaly modely Felicia a 440/Octavia. Velký trhák z toho ale nebyl a po pár letech se značka z tamního trhu zase stáhla. Není ani moc divu, v tehdejší době letěly na amerických silnicích velké osmiválcové koráby, na trh přišla Corvette a v rychlém sledu další „muscle cars“.

Benzin byl za pakatel a neznámá značka odněkud z východní Evropy neměla šanci. Nabízela maximálně o něco nižší cenu, anemické motory a malé rozměry spolu s kolísající kvalitou výroby ale nepřesvědčily dostatek zájemců. O něco lepší to bylo v Kanadě, tam byla v nabídce ještě Škoda 120, a to dokonce v „luxusní“ exportní verzi. I tu ale trápil celkový nedostatek kupců a problémy byly ty samé jako u ostatních škodovek té doby – mizerná kvalita, špatná pověst a nedostatečná nabídka modelů. A tak se značka stáhla z celého amerického kontinentu a vyhlídky na návrat nevypadaly dobře.

Jenže pak přišel rok 1989 a revoluce a Škoda Auto se dostala do rukou koncernu Volkswagen. A od té doby se jí náramně daří. Produkci zvýšila za hranici milionu vyrobených aut ročně, operuje na velkých světových trzích, a výrobu má dokonce až v daleké Číně. Nastal tak čas na druhý útok na americké trhy? Z úst představitelů koncernu VW i vedení samotné Škodovky neustále slyšíme to samé: „v dohledné době určitě ne…“ I přes to ale auta s okřídleným šípem v USA vídáme.

Ať už jde o testovací muly určené k prověření vyvíjených aut v extrémních podmínkách nebo o rychlostní speciály závodící na solných pláních v Bonneville. Logicky by tak krok směrem k expanzi na západ měl dávat smysl. Zvlášť po tom, co se mateřskému Volkswagenu v USA příliš nedaří.

Oproti evropskému trhu tu totiž nabízí značně ořezané portfolio a některé modely upravené přímo pro americký trh jsou spíše propadákem, za všechny vzpomeňme například upravený Passat. Velké problémy má i s vnímáním kvality, průměrnému Američanovi se dnes při vyslovení slova Volkswagen nebo Audi vybaví hlavně nespolehlivá technika a značné servisní náklady. Zachránit reputaci by tak mohla právě Škoda. Není to ale tak jednoduché.

Nabídka české značky je totiž poněkud specifická. Míří hlavně na rodinné potřeby a praktičnost. Nejprodávanější modely, tedy Octavia a Fabia, patří do kategorií, které v USA skomírají. Kdysi populární kombíky jsou dnes nahrazovány módními SUV a crossovery a díky nízkým cenám benzinu v poslední době se na výsluní vracejí i tradiční obrovské pickupy.

A Škodovka nic z toho nenabízí, jediný crossover v nabídce je malý Yeti a ten to sám nevytrhne. Do úvahy musíme brát i náklady spojené se vstupem na nový trh. USA jsou obrovská země a každý stát má své trochu jiné zákony a předpisy. Legendární je v tomto ohledu Kalifornie a její přísné emisní limity. Nově uváděná auta na americký trh jsou v podstatě testována pro tento velký stát na západním pobřeží, a pokud projdou, nemají už ve zbytku unie problém.

Započítejte do toho též nutné úpravy, jako jsou oranžová obrysová světla, větší airbagy nebo kompletně nové crashtesty, a najednou vám náklady naskáčou do extrémních výšin. Zdánlivě se tak může zdát, že česká značka za mořem nemá šanci. To jste se ale ještě nesetkali se skupinou lidí, kteří ji milují.

USA je zemí postavenou na automobilech. Kdo jej nemá, je ve velké části země odepsaný. Hromadná doprava, jak ji známe z Česka, tu totiž funguje jenom v několika málo městech. Zkrátka je to země automobilových nadšenců, možná větších než kdekoli jinde. A můžu vám říct hned, že ti modely Škoda často zbožňují.

Snem amerického „gearheda“ je kombík s manuální převodovkou a naftovým motorem. Ano, čtete správně, ta nejnudnější kombinace vídaná na českých silnicích dokáže v těle amerického nadšence pořádně rozpumpovat krev. Proč? Protože nejsou. Něco takového má v nabídce jenom VW. Golf Sportsvan s dvoulitrovým nafťákem vás vyjde na více než půl milionu bez daně v základní výbavě. A to je všechno, nikdo další něco takového nenabízí.

Tady má Škoda Auto rozhodně šanci, zvláště poté, co byla označena za nejlepší značku celého koncernu. Dokud se ale vedení koncernu nerozhodne dát Škodovce zelenou a nezačne ji do USA vozit, můžeme o jejím úspěchu za mořem jenom spekulovat. Jak (pozitivně) reagují lidé na Škodu Superb kombi, můžete zjistit třeba na tomto videu.

Jak tedy tuto prekérní situaci řešit? Na jednu stranu pro americký trh nepříliš lákavé portfolio pro masy, na tu druhou početná skupina nadšenců toužících po něčem neobvyklém. Vokswagen by to mohl zkusit cestou aliance Renault-Dacia-Nissan. Zkusit nabídnout některé modely Škody, ale pod znakem VW a prodávat je normálně u svých dealerů.

Technika je v podstatě totožná, mechanici by tak neměli problém. Zároveň by ale nebylo potřeba budovat povědomí o nové značce a stavět nákladnou dealerskou a servisní síť. Na začátek vybrat jeden nebo dva modely a zkusit tak oživit upadající prodeje a pověst značky. Jinak než oficiálně přes VW to totiž nejde, individuálním importům tato země moc nepřeje.

Spojené státy jsou ale přece svobodná země, pokud něco chci, tak si to prostě dovezu, ne? Koneckonců v ČR se tohle děje naprosto normálně, od loňského roku dokonce můžete legálně přihlásit i auto s pravostranným řízením. Když to tedy jde u nás, USA musí být notně napřed, tak jako ve spoustě jiných věcí. Tady však narážíme na zádrhel, americký Kongres a sílu lobbingu. Svobodný import aut totiž v USA existuje jenom pro auta starší 25 let. A může za to Mercedes-Benz.

V 80. letech totiž trpěly hlavně luxusní značky velkým poměrem šedého importu vozů s evropskými specifikacemi. Tato auta měla trochu jiný design, výkonnější motory a další drobnosti, kvůli kterým stálo za to dovézt si je individuálně.

Mercedes-Benz a další automobilky tedy vzaly Kongres útokem a v roce 1988 se jim podařilo protlačit Vehicle Safety Compliance Act, který zakazuje import aut mladších 25 let, jež zde nikdy nebyla prodávaná. Oficiálně z důvodu horších emisí a nižší bezpečnosti, což je však už na první pohled pitomost. I tak ale zákon zůstává v platnosti i nadále a komplikuje život všem individuálním importérům.

Jak se tedy do USA dostala na začátku zmiňovaná octavie viděná v San Franciscu? Podle informací z oné facebookové skupiny si ji pořídil bývalý voják, který si ji koupil při službě na americké základně v Německu a po skončení služby si ji jednoduše vzal domů. A to je také jeden ze dvou možných způsobů, jak takto nové auto do Ameriky dostat. Ten druhý je také zmiňovaný výše – musíte být diplomat a škodovku si zvolit jako služební vůz. Pak není problém ani pravostranné řízení.

Autor: Roman Turna, bývalý automobilový novinář


Vyjádření Víta Pelce, mluvčího Škoda Auto k možnosti expanze na americký trh:

„V současné době ani blízké budoucnosti neuvažujeme o vstupu na americký trh, prioritou pro nás nadále zůstávají trhy jako jsou: Čína, Indie a Rusko. Stejně tak naše tradiční evropská odbytiště, kde má značka Škoda své kořeny.“