„Je pozdě holka, rodíš,“ oznámí stoicky gynekoložka ústřední postavě Kláře, která náhodou zjistí, že čeká třetí dítě. Dvě už má a je na ně sama. Rozhodne se situaci vyřešit po svém a pro nenarozené dítě hledá vhodné rodiče. Přes inzerát, na který postupně zareagují čtyři páry. Taková je premisa seriálu Děcko od České televize, který v posledních týdnech vzbudil rozruch.

Scénáře se ujala dvojice Lucie Macháčková a Kateřina Krobová. První z nich surfuje mezi stand-up výstupy, tvůrčím psaním či moderování, druhá se našla v dramaturgii dokumentů. Obě spojuje fakt, že mají děti, ale hlavně podobný smysl pro humor.

V roce 2022 společně vytvořily talkshow Protivný sprostý matky, která nabízí sérii hloubkových rozhovorů na téma raného rodičovství a bere si na paškál i různé podoby rodičovství obecně. O rok později se ze série vyklubala také knížka.

Letos v lednu měl premiéru jejich další počin, a to dokonce na slavnostní projekci v Lucerně, kde se sešli tvůrci, aby symbolicky završili společnou cestu.

„Vidět naši práci na velkém plátně byl zážitek. Doma jsem pak ještě koukala i s mým tříletým děckem, které celou dobu chtělo přepnout na Tlapkovou patrolu, ale ubránila jsem to až do závěrečných titulků. A koukalo se mi krásně,“ vzpomíná Macháčková.

A při premiéře v televizi se Děcko dle tvůrkyň stalo jasným vítězem pátečního večera v rámci hlavního vysílacího času.

Seriál, který režírovalo duo Rozálie Kohoutová a Radim Špaček, láká i na zajímavé herecké obsazení v čele s Judit Pecháček, Vladimírem Polívkou a mnoha dalšími. Samotné natáčení zabralo osmdesát dní, točilo se převážně ve středočeských Hořovicích.

Specifická tematika i pestrost seriálu se promítají také do cílovky. Mimo očekávanou skupinu žen a mužů středního věku má seriál co říct i generaci Z.

Jádro příběhu je o lásce – mateřské, partnerské či sourozenecké, ale také o rozmanitých cestách, jakými může vzniknout rodina. Zkrátka o tom, že některé děti se nerodí v břiše, ale v srdci.

V prvním odvysílaném díle je zachycena hlavní postava Klára v momentě, kdy má den blbec. Na co sáhne, to se sype. Do toho všeho ještě zjistí, že je nečekaně těhotná. V kulisách toho všeho může divák navnímat třeba to, jak je postava osamělá, svým způsobem ztracená, a rozkrývají se důvody, proč si nemůže další dítě nechat.

„Až v průběhu vyprávění se ukáže, zda je pro ni z téhle strašné osamělosti vůbec nějaká cesta ven, kdy jejím nejbližším dospělým člověkem je na začátku příběhu její gynekoložka. A možná ještě majitelka domu, která ji potřebuje vykopnout z bytu, protože neplatí nájem,“ míní autorky.

Dvouletou spolupráci na tvorbě scénáře, který psaly hlavně po nocích a konzultovaly jej od čtyř ráno do doby, než se probudily jejich děti, odstartovala hlavně vlastní zkušenost Macháčkové zahrnující adopci dcerky.

„Kdybych ji neměla, asi by mě ani nenapadlo se do tohoto projektu vůbec pustit. Od té doby, co jsem adoptivní maminkou, jsem se do této problematiky hodně ponořila a dost tím žiju,“ líčí.

„Jsem aktivní v komunitě ado rodičů, přátelím se s lidmi, kteří jsou pěstouni či ado rodiče, vystudovala jsem terapeutické rodičovství, čtu na to téma knihy, spolupracuju s doprovázející organizací. Zkrátka se o toto téma hodně zajímám a to se přirozeně odráží i v mé tvorbě,“ vysvětluje Macháčková.

Lucie Macháčková (vlevo) a Kateřina Krobová na premiéře seriálu Děcko v kině Lucerna
info Foto Mikuláš Křepelka

Při tvorbě scénáře je nejvíce popoháněla potřeba představit divákům určité téma bez příkras a uvést jisté zažité nepravdy na pravou míru. Příběh je tu ve službách problematiky, ne naopak, a přesto je autenticky autorsky nažitý.

Výhodou bylo, že jim Česká televize poskytla při psaní velkou svobodu. Nedostaly tak žádné zadání ani výrazné mantinely, kterých se musely držet.

Celý scénář navíc obě konzultovaly s odborníky, například s Pavlou Kauckou, bývalou sociální pracovnicí z Loun, Táňou Glosovou, gynekoložkou, nebo Ivetou Wollerovou, se kterou řešily samotnou situaci postavy Kláry.

Každá měla i svoje vlastní zdroje, s nimiž se navzájem inspirovaly. U Krobové to bylo Dětské centrum s komplexní péčí a rodinnou podpůrnou terapií při Thomayerově nemocnici či organizace Dejme dětem šanci, Macháčková zase čerpala ze znalostí kurzu terapeutického rodičovství.

Obě autorky připouštějí, že vytvořily poměrně kontroverzní seriálový materiál, který vzbudí spoustu emocí a patrně vyvolá protichůdné reakce. To se ostatně také naplňuje. Přestože jsou zatím venku jen čtyři díly z deseti, už se stihly shluknout tři pomyslné základny diváků.

Jedni námět i zpracování spíše negují, jiní mají neutrální postoj a poslední jsou nadšení. Pak je tady také odborná veřejnost a u ní seriál dle všeho prošel. Podle autorek dokonce v postavách náhradních rodičů někteří poznávali své reálné klienty.

Tvůrkyně ale slibují, že seriál se postupem času ještě bude rozjíždět. Podle Krobové není jejich příběh napínavý jen v tom, „jak to dopadne“, ale i v tom, jak si postupně divák bude své názory a dojmy z postav měnit a dotvářet.

A přejí si, aby seriál rozšířil osvětu o problematice pěstounství a adopce. „Bylo by skvělé, kdyby celá problematika byla více komunikována a kdyby se začalo systémově uvažovat o tom, jak celou věc ošetřit tak, aby přímá adopce nebyla taková divočina, jako je teď,“ míní Krobová.

„Přímá adopce rozhodně není nějakým pohodlnějším řešením pro zúčastněné dospělé, naopak – je tam hodně rizik a vyžaduje od obou stran poměrně velký kus odvahy a vzájemné důvěry,“ doplňuje.

Seriálem, který odvážně rozebírá citlivé téma, jejich tvůrčí jízda nekončí. Zpečetí se románem Děcko, který na přelomu února a března vydá nakladatelství Euromedia Group ve spolupráci s Edicí ČT. Na celý příběh se tak budete moci podívat zase úplně jinýma očima.