Lepší přístup ke kapitálu, větší trh, snazší hledání expertů do firmy a omezená byrokracie. Rozjezd startupu ve Spojených státech je v mnoha ohledech jednodušší než podnikání v Česku. Na obzoru se však rýsuje šance na změnu.
Když brněnská technologická společnost Safetica hledala šéfa globálního prodeje, narazila na obrovský problém. V Česku, respektive v Evropě se jí nedařilo celé měsíce najít kandidáta s odpovídajícími zkušenostmi. Pak se firma přestěhovala do Spojených států a tam na ideálního člověka narazila téměř okamžitě.
Přesun z Brna do San José se tedy Safetice vyplatil. Jednak může lépe růst na americkém trhu, který nabízí nové příležitosti, jednak působí v zemi, která je v mnoha ohledech rájem pro rozvoj startupů.
„Americký trh je tvrdý, ale když jím projdete, tak nabízí nesčetně výhod. Od flexibilnější pracovní síly přes přístup k financování po mnohem dravějšího zákazníka lačnícího po efektivitě, a tudíž připraveného k investicím do všeho, co ho přesvědčí, že je to pro něho výhodné,“ pochvaluje si investor Ondřej Tomek, který do Safetici opakovaně vložil peníze a je většinovým vlastníkem.
A podobně to vidí i další zakladatelé firem se zkušenostmi z USA. „Jelikož je americký trh obrovský, mnohem lépe tam najdete konkrétního člověka s potřebnou zkušeností, který už má za sebou růst startupu,“ říká Jan Bednář, miliardář a majitel společnosti ShipMonk, který dlouhodobě podniká ve Spojených státech.
Naproti tomu v Česku člověk podle Bednáře většinou nastupuje na svou „startup journey“ poprvé a zkušenosti teprve sbírá.
„Ve Spojených státech je jednoduché lidi nabrat a také vyhodit,“ upozorňuje Bednář s tím, že díky tomu lze snadno reagovat na špatnou ekonomickou situaci nebo na slabý výkon zaměstnanců. Navíc Američané rádi tvrdě pracují. „Od malička slyší, že tvrdá práce rovná se úspěch,“ popisuje odlišnou mentalitu Bednář s tím, že v Česku často vítězí spíše přístup sázející na work-life balance.
Ve Spojených státech je podle Bednáře také mnohem lepší přístup ke kapitálu, i když o něj firmy musejí v zámoří mezi sebou více soupeřit. V USA nechybí rozvinutá síť finančních institucí, poskytovatelů rizikového kapitálu a vládních podpůrných programů.
„Pokud má Česko (ale i celá Evropa) zůstat v oblasti startupů konkurenceschopné vůči Spojeným státům a Číně, je nezbytné, aby zde byl dostupnější venture kapitál,“ říká Jaroslav Beck, který má zkušenosti s byznysem v zámoří i v Česku.
V Los Angeles zkomponoval upoutávky k filmovým hitům Terminátor či Hvězdné války, spoluzaložil firmu Beat Games, která stojí za úspěšnou hrou pro virtuální realitu Beat Saber. Nyní se věnuje své značce neslazeného pití Cans a investuje do startupů.
Také zakladatel společnosti Angelcam Petr Ocásek své podnikání, využívající umělou inteligenci při analýze videí, před časem přesunul do Spojených států.
Byznysmen, který v Česku stál u zrodu akcelerátoru StartupYard a inkubátoru Node5, dobře zná zdejší startupovou komunitu a dnes už si nedokáže představit, že by podnikal bez americké právní úpravy akcií pro zaměstnance nebo třeba bez online účetnictví s online podporou, které je v USA dobře dostupné.
I další startupy oceňují americkou právní úpravu zaměstnaneckých opčních programů. Navíc Česko v tomto ohledu zaostává i v rámci Evropy. „Dělali jsme průzkum v deseti evropských zemích. Průměrná míra zdanění v opčních programech považovaných za investice se pohybuje mezi 15 a 25 procenty,“ říká Martin Jiránek, předseda České startupové asociace reprezentující firmy jako Keboola, Liftago nebo Credo Ventures.
V Česku se však opční programy považují za příjem ze závislé činnosti, a hradí se tedy i sociální a zdravotní pojištění. „Zaměstnanec a zaměstnavatel odvádí v součtu i více než dvakrát tolik,“ srovnává Jiránek. Tím pádem jsou české opční programy v mezinárodním srovnání při náboru lidí nekonkurenceschopné.
Jak nakopnout české startupy
Alespoň částečná úprava podmínek pro začínající podnikatele v Česku se už chystá. „Prostředí pro startupy musíme zlepšit a zatraktivnit,“ říká Jan Kavalírek, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který jednal se zástupci startupových asociací.
V plánu je podle jeho slov úprava podmínek pro poskytování zaměstnaneckých akcií, digitalizace přijímání kvalifikovaných zaměstnanců nebo zajištění dlouhodobého financování výzkumu a inovací v oblasti nových technologií. Resort chce také začít sbírat o startupech detailnější data.
Samotní podnikatelé by sáhli ještě k dalším opatřením. Chtěli by mít třeba možnost snadno využít pracovní sílu z ciziny.
„Je potřeba připravit zdejším startupům takové podmínky, aby mohly rychle expandovat,“ myslí si Beck. Konkrétně by podle něj pomohlo třeba, aby talentovaní lidé z celého světa měli možnost zrychleně dostat víza. Obecně jakýkoli krok snižující množství administrativy spojené se založením firmy bude znamenat velké plus.
Ke zlepšení situace v Česku může pomoci také změna celkového přístupu. „O úspěších zdejších startupů by se mělo více veřejně mluvit a brát je jednoznačně jako budoucnost české ekonomiky, a to třeba i včetně herního průmyslu,“ domnívá se Beck. Otevření nového výrobního závodu se politici účastní běžně, ale málokterý navštívil nové herní studio.
A platí také, že pro určité typy startupů může Česko i přes své nedostatky představovat zajímavou příležitost pro rozjezd. „Ve Spojených státech je zvykem měnit práci po dvou až pěti letech, ale čeští zaměstnanci jsou loajální, takže o ně nemusíte neustále soupeřit s dalšími firmami,“ říká Jan Bednář.
Češi si podle něj umějí většinou lépe poradit, pokud narazí na nečekaný problém. „Američany by to asi trochu urazilo, ale Češi častěji používají selský rozum,“ podotýká Bednář. Také cena práce a další náklady jsou zatím v Česku nižší než v zámoří.
