Hudbu máme kolem sebe skoro pořád. Posloucháme ji v autě i doma, z mobilu, když běháme i z počítače v práci, hraje kolem nás v restauracích i v kavárnách. Málokdo si ale uvědomuje, píše web fastcompany, jak hudba, s níž přijdeme do styku, ovlivňuje naši psychiku a jednání.

Tak schválně, věděli jste, že:

Emoce, které v nás vyvolává smutná/veselá hudba, přičítáme druhým lidem

Hudbu obvykle vnímáme jako smutnou nebo veselou a náš mozek na ni také různě reaguje. Podle studie psychologů z londýnské univerzity a rakouské akademie věd stačí krátký úryvek a lidé mají tendenci vidět neutrální výraz obličeje jiné osoby jako šťastný nebo smutný podle toho, jakou hudbu poslouchali. Platí to i pro další výrazy obličeje, ale u neutrálních byl tento fakt nejvíce zřetelný.

smutna hudba

Další věc je, že ve vztahu k hudbě známe dva druhy emocí – vnímané a pociťované. Někdy jsme schopni vnímat emoce v hudbě, aniž bychom je sami prožívali, což vysvětluje, proč mají někteří lidé rádi smutnou hudbu. Na rozdíl od skutečného života při jejím poslechu necítíme skutečné nebezpečí ani ohrožení a emoce vnímáme, aniž bychom je prožívali.

Šumy z okolí mohou zvýšit naši tvůrčí sílu

Rádi si pustíte své oblíbené songy naplno, když uklízíte, ale pokud jde o tvůrčí práci, není zřejmě hlasitá hudba nejlepší volbou, že? Ukazuje se, že průměrné hladiny hluku působí na lidskou kreativitu nejblahodárněji, dokonce lépe, než když jste v tichu nebo posloucháte cokoli na hranici slyšitelnosti.

V průměrně hlučném prostředí se snažíme maximálně soustředit a pracovat, což zvyšuje naši schopnost abstrakce a podporuje kreativní myšlení. Pokud se ovšem hluk dál zvyšuje, spotřebujeme veškerou energii na soustředění a kreativita jde na vedlejší kolej.

telefon se sluchatky

Hudba může napovědět, jací jsme

Studie z roku 2006 zkoumala vztah mezi hudebním vkusem a osobnostními rysy u skupiny lidí, kterým bylo zhruba dvacet let. Vědci hledali pět osobnostních rysů: otevřenost novým zkušenostem, extroverzi, schopnost vycházet s druhými, svědomitost a emoční stabilitu. Některé z těchto rysů byly na základě oblíbených skladeb jasněji rozpoznatelné než jiné. Nejsnazší bylo určit extroverzi, ochotu získávat zkušenosti a emoční stabilitu. Oproti tomu svědomitost podle hudebního vkusu určit nešla.

Takhle různé žánry korespondují s naší osobností podle studie skotské Heriot-Wattovy univerzity:

  • milovníci blues mají vysokou sebedůvěru, jsou kreativní, společenští, mírní a vyrovnaní
  • milovníci jazzu jsou sebevědomí, kreativní, společenští a vyrovnaní
  • milovníci klasické hudby jsou sebevědomí, kreativní, introvertní a vyrovnaní
  • milovníci rapu mají vysokou sebedůvěru a jsou společenští
  • milovníci opery mají vysokou sebedůvěru, jsou tvůrčí a mírní
  • milovníci country jsou pracovití a společenští
  • milovníci reggae jsou sebevědomí, kreativní, nejsou pracovití, společenští, mírní a vyrovnaní
  • milovníci taneční hudby jsou tvůrčí a společenští, ale nikoliv mírní
  • milovníci alternativní hudby mají nízkou sebedůvěru, jsou kreativní, nejsou pracovití a nejsou mírní
  • milovníci bollywoodu jsou tvůrčí a společenští
  • milovníci rocku/metalu mají nízké sebevědomí, jsou kreativní, nejsou pracovití, nejsou společenští, mírní a vyrovnaní
  • milovníci popových hitů mají vysokou sebedůvěru, jsou pilní, společenští a mírní, ale nejsou tvůrčí ani vyrovnaní
  • milovníci soulu jsou sebevědomí, tvůrčí, společenští, mírní a vyrovnaní

(Ale pozor, jde jen o jednu studii a její výsledky nelze zevšeobecňovat, ovšem místy to sedí, ne?)

Známá hudba nás může výrazně rozptylovat při řízení 

Jiná studie dospívajících a lidí kolem dvacítky zkoumala, jak na ně působí hudba při řízení automobilu.

ruzeni

Vědci zjišťovali, jak lidé řídí, když poslouchají hudbu dle vlastního výběru, jedou v tichu nebo poslouchají hudbu, kterou jim vybrali oni. Zjistili, že poslech oblíbené hudby nejvíc rozptyluje; zkoumané osoby dělaly při řízení nejvíc chyb a jely agresivněji. Překvapivé ale bylo zjištění, že na kvalitu jízdy měla lepší vliv hudba vybraná výzkumníky než úplné ticho. Zdá se tedy, že pustit si neznámou nebo nezajímavou hudbu je to nejlepší, co můžete v autě udělat.

Hraní na hudební nástroj může zlepšit nejen motorické, ale i logické schopnosti

Děti, které se aspoň tři roky učily na něco hrát, měly lepší jemnou motoriku a lépe chápaly mluvené slovo. Měly také rozsáhlejší slovník a lepší neverbální uvažování – líp chápaly podobnosti a rozdíly mezi tvary a vzory.

klasicka hudb a

Hlavně poslední dvě oblasti obvykle se studiem hry na hudební nástroj nespojujeme, takže je zajímavé uvědomit si, jak důležité schopnosti může hraní na hudební nástroj povzbudit.

Klasická hudba může zlepšit vizuální soustředění

Z výuky hudby nemusejí těžit jen děti. Malá studie pacientů po mrtvici ukázala, že poslech klasické hudby zlepšil jejich vizuální soustředění. Studie zkoumala i působení šumu z prostředí a úplného ticha a zjistila, že úplné ticho má nejhorší působení. Pokus byl proveden jen na malém vzorku lidí a jeho výsledky bude třeba ještě ověřit.

Hudba pomáhá cvičit

Už v roce 1911 zjistil Leonard Ayres, že cyklisté, kteří poslouchají hudbu, jedou rychleji. Poslech hudby totiž utlumuje informace o únavě. Jsme-li unavení, vyšle naše tělo do mozku signál – žádost o přestávku. Ale když nám k tomu něco hraje, pak prosby těla soupeří v mozku o pozornost s hudbou a pro nás je lehčí na únavu „zapomenout“. Nejvíc to funguje u nízké a střední zátěže, při silně intenzivním cvičení je obtížnější odvrátit od signálů únavy pozornost.

Getting fit with music as their inspiration

Navíc díky hudbě šetrněji nakládáme s energií. Studie z roku 2012 zjistila, že cyklisté, kteří poslouchali hudbu, potřebovali o sedm procent méně kyslíku než ti, kteří jeli bez sluchátek.

Nedávný výzkum ukázal, že pokud jde o hudbu, existuje hranice tempa hudby 145 bpm (beats per minute – počet čtvrťových not za minutu) a hudba s vyšším tempem už moc motivace nedodává. Pamatujte na to, až si budete sestavovat playlist do posilovny.