Pandemie nezmizela ani po dvou letech, ale lidská touha po kultuře existuje stále. Vydejte se do jednoho z muzeí, které vás přenese do jiného světa a potkáte v nich jen pár znalců, kteří o místě ví podobně spiklenecky jako vy. Divili byste se, kolik autentických míst se na území Čech a Moravy ukrývá a čeká na své objevení.
Modrý pokojík
Klobouk ve křoví, Tmavomodrý svět nebo Život je jen náhoda. Pusťte si do sluchátek jeden ze šlágrů Voskovce a Wericha a vydejte se do Kaprovy ulice kousek od Staroměstského náměstí. V prvním patře domu číslo 45 několik let žil a tvořil skladatel šlágrů Osvobozeného divadla Jaroslav Ježek, který byl mimo jiné i velkým milovníkem modré barvy.
Právě šmolkově modrý strop, stěny a záclony daly jeho památníku jméno Modrý pokoj. „Ježek trpěl šedým zákalem a modrá barva mu dělala dobře. Viděl díky ní ostřeji,“ vysvětluje Věra Šustíková, kurátorka Českého muzea hudby.
Do bytu se nastěhoval s rodiči a sestrou na začátku 20. let minulého století a v původním pokoji svého otce žil a tvořil až do roku 1939, kdy s Janem Werichem emigroval do Spojených států.
Památník je k vidění s původním funkcionalistickým zařízením od architekta Františka Zelenky, který působil jako scénograf her Osvobozeného divadla. Letos navíc uplynulo 80 let od smrti Jaroslava Ježka, což je ideální příležitost, proč mu věnovat tichou vzpomínku právě tady.
Otevřeno je pouze v úterý mezi 13. a 18. hodinou, vstupné vás vyjde na 50 korun. Více informací najdete na stránkách Národního muzea – Českého muzea hudby, které památník spravuje.
Rodný dům slavného architekta
Ideálním místem na osamělé toulky je i muzeum Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy. Rodný domek slavného vídeňského architekta a designéra společně spravuje Moravská galerie v Brně a vídeňský MAK.
Dům číslo 263, jehož historie sahá do roku 1500, vlastnilo několik generací Hoffmannových předků včetně tatínka Josefa, který celých 36 let působil jako starosta města a byl jeho váženým občanem.
Rodina původně bydlela v patře a spodní klenuté místnosti s průjezdem sloužily k provozním a hospodářským účelům. Po smrti rodičů navrhl Hoffmann, v té době už proslavený vídeňský architekt a autor Paláce Stoclet v Bruselu nebo proslulého kabaretu Fledermaus ve Vídni, pro interiér nové kusy nábytku a pokojům dopřál pestrou výmalbu.
Hned vedle průjezdu si zařídil pracovnu, jejíž stěny pokryl dřevěným táflováním. Na dokončenou práci byl patřičně hrdý, jelikož si ji nechal vyfotografovat a publikoval ji v dobovém tisku.
Právě pracovnu se podařilo i navzdory komunistické konfiskaci dochovat až dodnes. Slouží jako ukázka Hoffmannova životního stylu včetně originálního nábytku, i když se on sám do Brtnice po roce 1945 již nikdy nevrátil.
Přetření ornamentálně zdobených stěn bílou barvou až paradoxně dobře zakonzervovalo původní zdobení a tak se je v prvním patře podařilo zdárně zrestaurovat. Začátkem nového milénia dům dle archivních fotografií z tisku citlivě zrekonstruovalo brněnské studio Hrůša & Pelčák.
Přilehlou zahradu dnes doplňují díky návrhu architektonické kanceláře Chybik + Krištof instalace současného designu a architektury – třeba ukázka tiny housu, mobilní kavárna v přívěsu nebo relaxační zóna s knihovnou. V areálu najdete také půjčovnu elektrokol, díky kterým Brtnici a její okolí pohodlně prozkoumáte na dvou kolech.
V lednu a únoru je otevřeno na objednání den předem. Vstupné je 80 korun. Více informací najdete na webu Moravské galerie.
Jihočeské vyhnanství
Ještě než multimediálně nadaný umělec František Bílek postavil vlastní vilu v Chotkových sadech v Praze, vybudoval neméně zajímavý dům v rodném Chýnově u Tábora.
Pro sochaře, grafika, spisovatele a náboženského mystika to byla v roce 1889 první zkušenost s architekturou vůbec a o to obdivuhodnější je výsledek. Komplexní stavba odráží množství jeho talentů, které mu hned v prvním ročníku vysoké školy vynesly několik ocenění, a dokonce speciální umělecké stipendium v Paříži.
Jak už to ale u nadaných umělců bývá, i Bílek si v Paříži hledal výtvarné vyjádření, které by bylo rozpoznatelné a autentické jen pro něj. Bohužel se jeho představa neshodovala s tehdejší stipendijní komisí, a tak o sponzorství brzy přišel a musel nastoupit na vojnu, po které se se sklopenýma ušima odebral zpět do rodného města.
Chýnovský dům, který Bílek něžně nazýval „chaloupka“, nabízí oproti jeho monumentální vile na Hradčanech pokornější pohled do rozvíjející se tvorby budoucího génia, jehož díla zdobí mnoho míst po České republice. Mimo jiné svatovítskou katedrálu nebo náměstí v Táboře.
Bílkova vila v Chýnově se nachází na adrese Údolní 133 a otevřeno má mezi květnem a koncem října denně mimo pondělí. Mimo sezonu si můžete soukromou návštěvu jednoduše objednat telefonicky tři dny předem. Vstupné stojí 80 korun. Více informací najdete na webu Galerie hlavního města Prahy, která domek spravuje.
Husův pomník v Táboře|Foto archiv T.J.