Smaženice, houbová omáčka nebo šaty. Houby se dají využít nejen na talíři, ale i v módním průmyslu. Brněnská společnost Mykilio společně se slovenským návrhářem Borisem Hanečkou představila kolekci z mycelia na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
Pro tyto účely vypěstovalo Mykilio takzvanou houbovou kůži, která je udržitelnou a etickou alternativou ke klasické kůži. Pro její výrobu není nutné zabíjet zvířata a na rozdíl od jiných náhražek kůže se v přírodě snadno rozloží.
Boris Hanečka je známý především jako dvorní návrhář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. A rád zkouší nové zajímavé materiály. S houbovou kůží pracoval poprvé a rozhodl se z ní vytvořit tři modely: korzet, plášť a vestu.
„Plášť jsem vytvořil jednoduchou alla prima technikou, takzvaně na první dobrou, korzet zase složitou historizující technikou. A vesta je klasická pánská krejčovina. S houbovou kůží se nakonec pracovalo snáze, než jsem čekal,“ popisuje Boris Hanečka.
Pro svou nejnovější kolekci se inspiroval pravěkými nástěnnými malbami, které jsou k vidění v jeskynních komplexech Lascaux nebo Altamira. „Houbová kůže je zatím ve stádiu vývoje. Pláty jsou někde tlustší, jinde tenčí, což vytváří krásnou kresbu. Přišlo mi zajímavé spojit to právě s jeskynními malbami, což byly také jakési prvotiny,“ vysvětluje návrhář.
Přestože zatím jde spíš o experimentální tvorbu, věří, že časem má tento materiál šanci na masovější využití.
„Každý experiment má potenciál dostat se do hlavního proudu. Yves Saint-Laurent v0sedmdesátých letech máčel bundy a košile v benzinu a tahle vůně se z nich linula na přehlídkách. Znělo to jako bláznivost, ale po pár letech se z toho vyvinuly impregnované látky,“ líčí Hanečka.
Boris Hanečka na představení kolekce z houbové kůže. Foto: Petr Gebauer
Návrhář Boris Hanečka na představení kolekce z houbové kůže. Foto: Petr Gebauer
S tím aby vyzkoušel mycelium, ho oslovila brněnská firma Mykilio, kterou založil Matěj Róth a Jakub Seifert a která je součástí investiční skupiny Progresus. Matěje Rótha přitom houby fascinovaly už jako malého kluka.
„Mámy kamarádka, která dělala ve Výzkumném ústavu bramborářském, mi nosila v zavařovačkách masožravé kytky pěstované na umělé živné půdě. Někde v abíčku jsem si přečetl, že se tak dají pěstovat i houby. Začal jsem to zkoušet podle návodu z dřevních dob internetu, ale všechny mi zplesnivěly,“ vzpomíná Matěj Róth na začátky svojí cesty k houbovému byznysu.
O řadu let později se dal dohromady se svým byznysovým parťákem Jakubem Seifertem, který působil v gastrobyznysu. A společně začali dodávat houby restauracím. Od toho se postupně odklonili a začali z hub vyvíjet ekologický materiál budoucnosti. Z mycelia neboli podhoubí se v kombinaci s dalšími přírodními materiály dají vyrábět obaly, cihly nebo třeba izolace.
„Věnujeme se primárně interiérovému designu a mycelium využíváme k výrobě nástěnných dekorativních panelů do kanceláří. Jsou to jakési živé obrazy, které se dají propojit i s mechem a sukulenty,“ přibližuje šéf Mykilia.
Jakub Seifer a Matěj Róth na karlovarském filmovém festivalu.
Zakladatelé Mykilia Jakub Seifert a Matěj Róth.
Zároveň ale brněnská firma hledá i jiné možnosti využití mycelia. Společně se sklářskou společností Lasvit a designovým studiem LLEV například vytvořili dvě udržitelné kolekce skla, pro které dělali biodegradabilní formy z mycelia.
„Ušetří se tím ztepilý buk, ze kterého se běžně formy vyrábějí. Navíc tím, že forma specificky odhořívá, dodává sklu jedinečný design a každá váza či sklenička je jiná,“ popisuje Róth.
Do budoucna se chce zaměřit také na stavebnictví a z mycelia vyrábět izolace do dřevostaveb. Na jejich vývoji spolupracuje i s firmou RD Rýmařov, která stejně jako Mykilio spadá do skupiny Progresus a staví dřevostavby.
„Chceme být ve svém oboru inspirativní. I proto do našich projektů zapojujeme například studenty architektury a děláme odbočky typu módní kolekce z houbové kůže. Jsme ale pořád v experimentální fázi. Houba je živý organismus a má své nálady. Po krůčcích tak zkoušíme, co všechno se s ní dá dělat. A postupně míříme ke kýženému cíli.“
