Značka Duna zažívá skvělé časy, a tak proč by nemohla uživit i prequelový seriál? Inu, mohla, ale novinka s podtitulem Proroctví se bohužel úplně nepovedla. Premiéru má 18. listopadu na platformě Max.
Mohl to být pro HBO skvělý podzim. Sotva skončil „batmanovský“ seriál Tučňák, takřka univerzálně vzývaný a sbírající astronomická hodnocení v uživatelských databázích, přišel další filmový spin-off. Působivé spektákly Duna od Denise Villeneuva měl doplnit seriál Duna: Proroctví, zasazený dějově o deset tisíc let dříve.
Na papíře solidní nápad, když se povzneseme nad potřebu prequelovat a sequelovat vše, co má jen trochu úspěch. Jenže tenhle projekt od začátku klopýtal přes překážky – a do cíle sice doběhl ve svém nablýskaném balení, ale už značně potlučený.
Původně ho měl produkovat a první díl režírovat přímo Villeneuve, jenže přípravy se tak táhly, že mu na seriál vedle přípravy druhého filmu nezbyl čas. Zastoupit ho měl jiný renomovaný filmař Johan Renck, režisér Černobylu, ale ten nakonec projekt taky opustil.
V pozici showrunnera tak zůstala americká scenáristka Alison Schapker, která pracovala dříve třeba na seriálech Alias nebo Půjčovna masa. Hlavní role připadla Emily Watson, ze známějších jmen se v seriálu objeví Travis Fimmel nebo Mark Strong.
Tedy ne vyloženě hvězdná sestava, ale to by nemuselo být na škodu. Stejně tak zaměření na tajemný řád Bene Gesserit a jeho počátky, o němž vypráví hlavní postava Valya Harkonnen (Watson). Ta zažila v dospívání zostuzení rodiny vlivem činů jejího otce, a tak se ve snaze se vykoupit připojí k sesterstvu, z něhož později vzejde právě obávaný řád žen s nadpřirozenými schopnostmi.
Okolo něj se děj točí především, ale do hry vstupují i další: císař Corrino (Strong) a císařovna Natalya (Jodhi May), princezna Ynez (Sarah-Sofie Boussnina) a tajemný bojovník Desmond Hart (Fimmel), který přežil útok písečného červa na planetě Arrakis.
Pouštní svět, kolem něhož se točí děj filmů, se zde zmiňuje jen okrajově, stejně jako rody Atreidů a Harkonnenů. Příběh se odehrává převážně na jiných planetách, byť sdílí některé vizuální prvky, což mu jde pochopitelně k duhu, protože filmy patří obrazově k absolutní špičce.
Ale kdo by čekal podobně dechberoucí podívanou, jakou už nadvakrát naservíroval Villeneuve, bude zklamán. Svižně natočený pilotní díl sice vzbudí naději, že i v seriálové podobě může mít Duna podobné kouzlo, jenže časem se z efektní podívané stane slepenec dialogů dvou či více postav, akorát vždy zasazený do jiného prostředí.
Což by stále nemusel být průšvih. Hra o trůny ukázala, že na chytře vystavěných rozmluvách klidně lze postavit hodinové díly a nemusí to být nuda, když mají šmrnc a přednášejí je zajímavě napsané postavy. Jenže ani jedna ze zmíněných podmínek tady splněná není.
Duna se snaží o něco podobného jako fantasy fenomén, také tady jsou nejednoznačné postavy, které intrikaří o vládu nad vesmírem. Ale dialogy jsou napsány nezáživně, postav je zejména v sesterstvu příliš mnoho a děj se sune kupředu jen velmi pomalu. Charaktery mají navíc k charismatu filmového Paula Atreida, Duncana Idaho či Lady Jessicy tak daleko, jako je z Arrakisu na Salusu Secundus, kde se děj seriálu z velké části odehrává.
A ačkoli má Duna: Proroctví na seriál ještě solidní produkční hodnoty, stejně nad úchvatnými záběry obřích vesmírných lodí i cizích sci-fi světů převažují až klaustrofobické dialogy tu ve světlém, tu v tmavém interiéru.
Jako by se na seriálu podepsaly neustálé změny štábu a výsledek je poněkud bezbarvý, bez šťávy, jen se splnilo to, co se splnit mělo: přínést Dunu na televizní obrazovky roztaženou na šest hodin.
Ano, solidních sci-fi není ve streamovací nabídce mnoho a máte-li k žánru i k předloze blízko, asi vás šest dílů Duna: Proroctví neurazí. Ale chcete-li na vynikajícího Tučňáka navázat podobně kvalitní podívanou, raději hledejte jinde. Tím spíš, pokud si pod Dunou na obrazovce představíte něco podobného, co předvedl Denis Villeneuve.
