Malá hanojská restaurace Bún chả Hương Liên se od jiných vietnamských bister v okolí zase tolik neliší – dobře se v ní najíte za málo peněz, ale nepočítejte s kdovíjakým luxusem, naopak se připravte na plastové stoličky a umakartové stolky.
Jednu zvláštnost v ní ale oproti konkurenci přece jen najdete: skleněné akvárium, v němž jsou vystavené dvě sady talířů, dvě lahve od piva, dvě skleničky, dvě misky. V roce 2016 z nich jedli a pili Barack Obama a slavný kuchař a cestoval Anthony Bourdain.
A tak majitelé hospůdky místo, kde celebrity hodovaly a které se objevilo i v Bourdainově pořadu na stanici CNN, zavřeli do slavnostního, průhledného sarkofágu.
Lidí, kteří si pohostinský pomníček budou chtít prohlédnout, po dnešku nepochybně přibude – Anthony Bourdain totiž spáchal ve věku 61 let sebevraždu, oběsil se v hotelovém pokoji ve Francii, kde natáčel další díl ze své mimořádně úspěšné televizní série Parts Unknown.
Anthony Bourdain odešel ze světa jen pár dní po dobrovolné smrti designérky a módní návrhářky Kate Spade, další legendy newyorského světa umění, kultury a volnomyšlenkářství.
„Nechci, aby to znělo vychloubačně, ale smutnou pravdou je, že do nějakých 44 let jsem neměl bankovní účet a dlužil jsem všude, kam jsem se podíval. Žil jsem na hraně,“ svěřil se Bourdain loni finančnímu webu Wealthsimple.com.
Hranice definovaná bankovním účtem je celkem snadno čitelná. Z Bourdaina se celebrita stala po roce 2000, kdy mu vyšla kniha Důvěrnosti z kuchyně, do níž sepsal nejen svůj osobní příběh, ale i temné a špinavé příběhy z newyorských restaurací, jejichž kuchyně jsou plné ztracených existencí a lidí, kteří pracují v nedůstojných podmínkách.
Protože sám poznal, co to je dno, a pocházel z obyčejné rodiny, pohrdal vždy těmi, kteří se povyšovali a dávali najevo, že mají moc. Když vypukla aféra filmového producenta Harveyho Weinsteina, Bourdain upozorňoval na to, že stejně zvrácená, predátorská pravidla jako v Hollywoodu platí i v restauracích. Navíc Bourdainova přítelkyně, modelka a režisérka Asia Argento, byla jednou z žen, které Weinsteina obvinily ze zneužívání.
V posledních 15 letech se vypracoval v dolarového milionáře díky kontraktům se CNN a Travel Channelem a knižním bestsellerům. V době, kdy se živil jen vařením, to ale nikdy do opravdové extraligy nedotáhl, nejvíce je jeho jméno spojeno s dnes již neexistující restaurací v New Yorku, Brasserie Les Halles.
Když Bourdain říkal, že většinou žil na hraně, těžko si představit, že by přeháněl. Stačí pohled na jeho tělo: plno tetování, vyhublá postava, hluboko vryté vrásky. Prostě obraz někoho, kdo se s drogami, cigaretami ani alkoholem nikdy nemazlil. Ne náhodou byl jeho blízkým přítelem Iggy Pop.
Čtěte také: Po jaké kabelce ženy touží? Kate Spade to věděla
Rockerský byl i jeho přístup k práci. Pohrdal módními foodblogery, pozlátkem posh podniků, nablýskanými trendy. Spíš než molekulární kuchyně k němu seděla na oprýskané pánvi opečená mořská potvora kdesi v baru v zapadlém koutě třetího světa.
V tom bylo kouzlo jeho průlomového dokumentárního seriálu No Reservations: ukazoval země celého světa takové, jaké jsou. Včetně jejich kuchyně. Nebo se o to alespoň snažil. Když byl v roce 2010 v Praze, vyrazil se Zdeňkem Pohlreichem na klobásy na Václavské náměstí, pochvaloval si domácí kachnu novinářky Hany Michopulu i degustační menu v La Degustation Bohême Bourgeoise.
„Celkem rychle mi došlo, že je to stejně jako v hudebním byznysu. Peníze nejsou z desek, ale z turné. Nejvíc peněz mám z toho, že někam přijdu a tam vyprávím hovadiny,“ shrnul pro Wealthsimple, co je jeho největším zdrojem peněz.
Ne všechno, do čeho se absolvent střední kuchařské školy vrhl, ale skončilo úspěchem. Posledních pět let snil o tom, že v jednom z bývalých newyorských přístavních doků vybuduje něco jako gastronomický hub, kam budou lidé chodit nakupovat jak jídlo, tak suroviny na něj. Inspirací mu byly asijské trhy. Ačkoli o svých vizích přesvědčil mnoho novinářů i politiků, nikdy projekt nedotáhl dál než ke slovům.
V jednom z posledních interview, která Anthony Bourdain poskytl, hovořil letos na jaře o tom, že má pádný důvod k životu. „Cítím odpovědnost alespoň zkusit žít kvůli své dceři,“ řekl Bourdain americkému časopisu People.
Zároveň ale připustil, že myšlenky na sebevraždu, kterou nyní spáchal, mu nebyly v minulosti cizí: „Upřímně musím říct, že v životě jsem měl několik okamžiků, kdy jsem si řekl, že jsem se měl dobře, a proč teda neudělat nějakou totálně sobeckou věc, jako třeba skočit z útesu dolů.“