Sídlo lesníků i památník odbojářů. Tohle je šest nejlepších staveb Česka

Skoro 250 přihlášených, jednatřicet nominovaných, šest finalistů a jeden vítěz. To jsou České ceny za architekturu pro rok 2023 řečí čísel.

Mezinárodní porota vybírala ze staveb dokončených v posledních pěti letech. Jako vítěznou zvolila Lávku v Litomyšli, za níž stojí ateliér Ehl & Koumar Architekti.

Lávka v Litomyšli, Ehl & Koumar Architekti | Foto Tomáš Souček

Čerstvě rozdané tuzemské ceny za architekturu ale neminuly ani sarkofág, v němž jsou zakonzervovány pohnuté české dějiny 20. století. Pod jejich vlivem se v působivém Památníku tří odbojů rozevře v návštěvníkovi celý vějíř emocí, od vzteku přes dojetí až k pocitu hrdosti.

Emoce vyvolává už umístění památníku: vznikl ve středočeských Lošanech, kde stával rodný statek legionáře Josefa Mašína. Odkaz jednoho ze Tří králů, jak zněl název legendární protinacistické skupiny, a celé „královy“ rodiny umocňuje architektura vzešlá z Ateliéru IXA.

Statek, na němž se během éry minulého režimu podepsala nikoli odborná, nýbrž odporná péče komunistického jednotného zemědělského družstva, byl až v roce 2017 a ve zcela zdevastovaném stavu vrácen Zdeně Mašínové – dceři okupanty popraveného Josefa Mašína a sestře Josefa a Ctirada, kteří se postavili na odpor rudému teroru.

Mašínová se následně zasadila o vznik památníku, jehož středobodem je rodný dům otce. Z původního rázu selského stavení však už nezbylo nic. I proto mohl ateliér IXA zvolit radikální řešení, kdy byl celý objekt nastříkán betonem, takže se proměnil v nesmlouvavé memento dvou krutých diktatur, hnědé a rudé.

Památník tří odbojů, IXA | Foto Benedikt Markel

Tato nesmlouvavost je patrná zvenčí, interiér objektu naopak vyvolává pietu – pokud tedy můžeme mluvit o interiéru, když návštěvník sice stojí mezi zdmi bývalého statku, nad sebou však nemá strop, nýbrž nebe.

K nebi se pne uprostřed „místnosti“ zasazená moruše, oblíbený strom důstojníka Mašína. Jde to vnímat kupříkladu jako touhu po svobodě, která neustále roste, až v jednom okamžiku přesáhne zdi, jež ji svírají. Moruše obklopená stěnami je každopádně velmi silným obrazem.

K impresi se stromem je nutno projít místností se střechou, kde je instalován text dopisu Josefa Mašína staršího, v němž se před popravou loučí s nejbližšími. Někdejším pokojem zní i audioverze dopisu namluvená právě Zdenou Mašínovou a hercem Ondřejem Vetchým – po jejím vyslechnutí jde těžko dojít k moruši se zcela suchýma očima.

„Tento projekt je nádherný,“ konstatovala porota cen architektury. „Seznámíte se s dojemným příběhem odvážné rodiny, která v různých dobách vzdorovala utlačovatelům,“ zní její vyjádření.

Další finálové stavby: