V projevu je stejně jemná jako její písně. V Berlíně usazená indie-popová písničkářka Anna Vaverková si jimi vyzpívala zvučná hudební ocenění. Vedle úspěchu na cenách Anděl i Apollo působí v kapele The Flavians, která vystoupila na legendárním hudebním festivalu Glastonbury.

Všechno to vypadalo víc než slibně. V Berlíně vzniklá kapela The Flavians, kterou česká hudebnice Anna Vaverková spoluzaložila se svými zahraničními spolužáky, měla na mezinárodní hudební scéně slušně nakročeno. 

Na kontě měla několik singlů, debutové album a support show pro britskou skupinu Catfish and the Bottlemen. Alternativní indie zvuk lidi bavil, kapela se dokonce probojovala až na britský hudební festival Glastonbury. 

„Jeden z našich kapelníků pochází kousek od vesnice, kde se festival koná, tak se nám tam podařilo dostat jako lokální kapele,“ vzpomíná Vaverková, jak se skrze soutěž The Pilton Stage, kde rozhodoval i zakladatel festivalu Michael Eavis, dostali v roce 2019 na ostře sledovaná hudební prkna.

„Byla to samozřejmě skvělá zkušenost, ale náš nejlepší koncert to asi nebyl. Hráli jsme v podobném čase jako The Strokes nebo The Killers, ale i tak nás slyšelo pár stovek lidí,“ dodává k velké mezinárodní zkušenosti. 

Jenže rozjetý hudební vlak brzy zastavil covid. Berlínská kapela, kde kromě vokalistky a klávesačky Anny Vaverkové působí dva hudebníci ze Švédska a jeden Brit, přišla o nasmlouvané koncerty nejen ve skandinávské zemi, ale i Velké Británii.

A Anna, která se hudbě věnovala už odmala – jako dítě chodila na klavír, zpěv a potom na baskytaru –, se rozhodla nastartovat vlastní sólo projekt. Se songwritingem, který studovala na berlínském Bimm Music Institute, sice začínala už jako teenagerka (vystupovala dokonce v několika pražských klubech), ale až v covidové pandemii to zkusila v rodném jazyce.

Jako by posun z angličtiny do češtiny odblokoval něco, co jejímu citlivému uměleckému vyjádření dosud chybělo. „V angličtině se mi nepovedlo najít svůj hlas, autentický jazyk,“ popisuje Anna Vaverková, jak dospěla ke svým prvním českým singlům Sweet Spot a Ve snu.

„Baví mě v češtině hledat nové, nebanální jazykové prostředky. Snažím se za každou cenu nepsat kýčovitě,“ dodává zpěvačka, jež má na hudebních streamovacích službách v součtu statisíce přehrání a která se hrdě hlásí ke svým hudebním vzorům, jako jsou kapely Vypsaná fiXa, The Kooks nebo The Subways. 

Když se české zpěvačky ptám, jak by sama svou hudbu popsala, zdráhá se odpovědi a pomáhá si tím, co o její tvorbě říkají ostatní: Křehkým dívčím hlasem prý mnohým připomíná zpěvačku Janu Kratochvílovou.

Hned její EP Roztomilá holka, které vydala záhy po prvních autorských písních, zaznamenalo úspěch. Nominovaná byla na Objev soutěže Vinyla, stejnojmenná skladba aspirovala i na singl roku hudebních cen Apollo, nominace pak přišla i v kategorii Alternativa a elektronika cen Anděl. 

Dvě poslední ocenění zpěvačka proměnila letos, a to s debutovým LP Pozdravy z polepšovny vzniklým pod Kabinet Records.

„Na českou scénu vnesla unikátní kombinaci přístupného písničkářství a imaginativního textařství a porota cení hlavně její odvahu nebát se být divná,“ popsala v prohlášení poroty Apollo hudební publicistka Aneta Martínková.

„Bez okolků a s poetikou sobě vlastní vypráví o absurditách každodennosti, chuti prostě nedorazit do práce nebo vykloubených požadavcích rodičů na své děti,“ dodala s odkazem na jednotlivé písně z alba umělkyně, které můžeme chápat jako pozvánku do zpěvaččina vnitřního prožívání či minulosti. 

Například v písni Polepšovna tematizuje, jak ji rodičovská hláška „polepši se“ vychovala k perfekcionismu, v jejích skladbách ale najdeme i odkazy k toxickému chování v partnerských vztazích, očekávání v manželství nebo každodenní realitu nezávislých umělců. 

„Hudba je terapie, očistný proces, při psaní textů i hudby toho na sebe dost vyhrabu,“ přiznává Anna Vaverková. „Myslím, že mě bude v tvorbě stále provázet to, že si nepřijdu dost dobrá a dost často trpím syndromem podvodníka,“ dodává.

Dnes tvoří zásadně se zápisníkem po boku. Po vydání úspěšného debutového alba a nominacích na vzpomínané ceny totiž přišel tvůrčí blok, který se zpěvačce povedlo překonat až po několika měsících. „Měla jsem v sobě to, že všechno další musí být stejně dobré nebo ještě lepší než to, co jsem vytvořila dosud,“ říká. 

Pomohlo právě až rutinní zaznamenávání toho, co se kolem české songwriterky děje. Podnětů má ostatně kolem sebe mnoho. Kromě sólové dráhy je stále součástí znovu se probouzející kapely The Flavians. Vedle toho se svým manželem, spolukapelníkem a frontmanem této kapely, Liamem Blomqvistem, provozuje v hlavním německém městě hudební nahrávací studio. 

Anna Vaverková si ještě drží další neumělecké zaměstnání. „Jsem zaměstnaná na částečný úvazek jako zákaznická podpora. Dává mi to nejen finanční stabilitu, ale paradoxně i větší uměleckou volnost. Kdybych se rozhodla naplno věnovat jen hudbě, možná bych musela začít dělat věci, které mě zas tak nenaplňují,“ říká.

I tak se ale Anna Vaverková snaží primárně posouvat svůj sólový hudební projekt. Před několika měsíci například odjela na prestižní showcase festival ​​South by Southwest do amerického Austinu, kde sbírala mezinárodní kontakty. 

I když o ambicích příliš mluvit nechce, v plánu má upevnit svou pozici nejen na alternativní scéně v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku. „Myslím si, že o cizojazyčnou indie hudbu je dnes ve světě vcelku zájem,“ říká.

Se zápisníkem v ruce teď Anna Vaverková sbírá nápady na další album, zároveň se připravuje i na svou dosud nejsilnější festivalovou sezonu. Vystoupit by letošní léto měla na Colours of Ostrava, královéhradeckém Rock for People a brněnském Pop Messe.