Nachází se na místě, kde byste vyhlášenou restauraci nehledali, v přízemí kancelářského BB Centra na pražské Brumlovce. A přece si svých hostů už našla až až: Dian Restaurant se totiž právem zařadila mezi nejzajímavější nové podniky, které otevřely v květnu s koncem nejpřísnějších pandemických opatření.
Těžko se divit, vždyť za ní stojí v gastronomii už vyhlášená dvojice vietnamských bratrů Giang Ta Binh a Khanh Ta Quoc, kteří s úspěchem otevřeli asijské restaurace Gao Den a Taro.
O třetím podniku přemýšleli již déle, cesta k němu ale byla nebývale složitá. Až se začátkem roku 2020 konečně objevil vhodný prostor. V únoru začala jednání, jenže v březnu udeřila pandemie koronaviru a všechno se na chvíli zastavilo.
Nakonec si obě strany plácli v létě, začala rekonstrukce… no a pak přišel podzim a další dlouhé uzavření restaurací. „Byli jsme skleslí, ale aspoň byl čas si tady s tím pohrát a vyšperkovat to,“ říká Giang, který se stará o restaurace manažersky, Khanh zase šéfuje kuchyni.
A vyšperkovaný interiér skutečně je: hraje módní zelení plnou pokojových rostlin, přírodními materiály, tlumenými světly a otevřenou kuchyní. Prostory má na svědomí Vitalij Borisov ze studia Kist Design, které se postaralo třeba o Spojku Karlín.
„Chtěli jsme, aby to bylo hravé, aby to mělo správnou atmosféru a lidé tady chtěli trávit hodně času,“ popisuje Giang.
To se minimálně ze začátku moc nedařilo. Podnik otevřel v květnu dle nařízení pouze na zahrádce, kde se kvůli bídnému počasí nikdo moc zdržovat nechtěl. Postupem času ho ale začali plnit lidé nejen z přilehlých kanceláří.
„Na oběd chodí z 90 procent lidé z okolí, večer je to zase přesně naopak: 90 procent na rezervaci, 10 procent třeba ti, kdo se vracejí z práce,“ líčí 32letý Giang, který je o dva roky mladší než jeho bratr.
S tím při otevírání podniku také počítali a uzpůsobili tomu menu. Obědové nabízí vietnamské klasiky jako pho bo, bun bo nam bo nebo bun cha, to večerní pak komplikovanější jídla bližší fine diningovým pokrmům z Tara jako pošírované krevety, salát z manga a kedlubny nebo ryby hamachi. Jako obvykle se vychází z tradičních vietnamských receptů, které Khanh během cest po zemi důkladně studoval.
„Chceme se pořád posouvat a zkoušet nové věci. Tentokrát jsme vsadili na koncept sharování jídla,“ vysvětluje Giang, kterého můžete často vidět servírovat jídlo či odnášet prázdné talíře přímo na place.
„Je to trochu reakce na současnou dobu. Lidem chyběl kontakt, sociální aspekt, i proto jsme vsadili na sdílení jídla a zážitků obecně.“ Tři restaurace jim prý prozatím stačí, považují to za počet, který se ještě dá dobře zvládat řídit.
Oba bratři mluví perfektně česky, vyrůstali tady a místní reálie dobře znají. I proto se v roce 2014 rozhodli otevřít si vietnamskou restauraci, kterých tehdy v Česku bylo pomálu. Gao Den zprvu zůstával na Stodůlkách na okraji Prahy i zájmu, výrazně mu ale pomohla chvála od blogerky Kamu, díky níž se o šikovnosti obou bratrů brzy rozkřiklo.
Když o tři roky později otevírali Taro, foodies již byli v pozoru. Návštěvnost navíc loni nakopla účast Khanha ve speciálním vydání pořadu Prostřeno, kde právě Taro ukázal. I díky tomu, a rychlému dovozu, přečkali bratři a jejich kolegové pandemii bez bolestivějších ztrát a nemuseli nikoho propouštět.
Však i v Dianu, se 125 místy dosud největším podniku obou bratrů, je znát, že mezi personálem panuje rodinná atmosféra. A to takřka doslova: v podnicích totiž kromě obou bratrů pracuje také řada jejich více či méně vzdálených příbuzných.
Rodina je pro Khanha i Gianga zjevně důležitá, což dokládá také neonový nápis uvnitř restaurace: When eating fruit, remember who planted the tree. Doslovná translace hovoří o respektu k přírodě, ale do angličtiny přeložené vietnamské přísloví primárně odkazuje k úctě k rodičům. „Vazba na rodinu je pro nás důležitá. Není to jen nějaké naše PR, ale skutečně osobní věc,“ vysvětluje Giang. A tenhle rodinný byznys zatím šlape velmi slušně.
