Jeden z nejbohatších lidí světa, spoluzakladatel americké společnosti Google Sergey Brin, již dříve věnoval více než jeden a půl miliardy dolarů, tedy přes pětatřicet miliard korun, na výzkum léčby Parkinsonovy choroby. Nyní se vydal do boje proti autismu.
Nicole Shanahan na sebe upozornila během loňských prezidentských voleb ve Spojených státech, když se pokoušela kandidovat do Bílého domu v tandemu s neúspěšným uchazečem o prezidentský úřad a současným ministrem zdravotnictví v Trumpově vládě Robertem F. Kennedym mladším.
V průběhu loňské kampaně se Shanahan otevřeně svěřovala médiím, že její malá dcera trpí autismem, což dávala do souvislosti s očkováním, které dcera dostala v kojeneckém věku.
Přestože neexistuje žádný vědecký důkaz, že by vakcíny způsobovaly autismus, Shanahan tuto vyvrácenou konspirační teorii šířila ve veřejném prostoru několik měsíců.
„Moje dcera mi otevřela oči,“ prohlásila tehdy Shanahan v jednom podcastu s tím, že právě to ji přivedlo do politického tábora Kennedyho juniora, který se vůči očkování dlouhodobě vymezuje.
Bývalý manžel Shanahan a otec jejich zmiňované autistické dcery Sergey Brin se ke kontroverzním názorům své exmanželky nikdy veřejně nevyjádřil. Přesto začali už na počátku roku 2022 členové jeho filantropického týmu zkoumat možnosti, jak přispět na boj proti autismu.
Po více než dvou letech plánování a dosavadních téměř padesáti milionech dolarů (asi 1,2 miliardy korun) věnovaných na výzkum autismu spouští Brin novou iniciativu nazvanou Aligning Research to Impact Autism (ARIA, Propojování výzkumu k ovlivnění autismu), která bude financovat výzkum toho, co autismus způsobuje, i možné metody jeho léčby.
Podle osoby obeznámené s Brinovou filantropickou strategií nebyl dlouhodobý rozpočet projektu ještě upřesněn, ale výrazně přesáhne dosavadní výdaje.
První program spoluzakladatele Googlu, nazvaný Impact Network, má za cíl propojit skupinu center péče o autisty a přidružené výzkumné pracovníky, kteří budou spolupracovat na klinických studiích a koordinovat je. Přihlášky do projektu budou otevřeny v příštích měsících.
Podle Ekemini Riley, která má doktorát z molekulární medicíny, souvisí Brinovo zaměření na autismus s jeho nejnovější snahou soustředit většinu svých filantropických darů na onemocnění, která ovlivňují centrální nervový systém (CNS).
Riley pomáhá vést Brinovy iniciativy organizované pod zastřešujícím názvem CNS Quest. Velká část Brinových počátečních darů kladla důraz na základní vědecké poznatky o Parkinsonově chorobě, a to již od roku 2022, a na bipolární poruchu, o čemž už Forbes informoval dříve.
Ačkoli Brin téměř nikdy nemluví s novináři a svůj soukromý život si nechává pro sebe, je známo, že všechny tři nemoci – Parkinsonova choroba, bipolární porucha a autismus – postihly členy jeho rodiny.
Jeho matka, které byla Parkinsonova choroba diagnostikována před více než dvaceti lety, zemřela loni v prosinci ve věku 76 let. V roce 2010 Brin ve vzácném rozhovoru také prozradil, že má vyšší riziko onemocnění Parkinsonovou chorobou kvůli genetické mutaci, kterou trpěla i jeho matka.
„Tato práce je osobní, protože začíná Parkinsonovou chorobou a já jsem nositelem jedné z objevených genetických mutací, mutace G2019S genu LRRK2,“ sdělil spoluzakladatel Googlu Forbesu.
„Naše snaha vedla k objevu nové varianty genu GBA1, která zvyšuje riziko vzniku Parkinsonovy choroby u lidí afrického původu. Jsem optimistou ohledně podobných objevů, které zlepší péči o lidi s bipolární poruchou a autismem,“ dodal Brin.
Z Brinových loňských filantropických grantů ve výši téměř devět set milionů dolarů – což je téměř dvojnásobek jeho darů z roku 2023 a čtvrtina z jeho dosavadních 3,9 miliardy dolarů určených na dobročinné účely – šla zhruba polovina na projekty související s CNS Quest.
Americký miliardář rovněž začal v poslední době podporovat startupy a fondy rizikového kapitálu, které se zabývají léčbou těchto chorob. Dosud do nich investoval více než šest set milionů dolarů, z toho asi čtyři sta milionů dolarů jen v roce 2024.
Jelikož veškeré zisky budou reinvestovány nebo věnovány neziskovým organizacím, jde o další způsob, jak postrčit pokrok vpřed.
Celkem 1,75 miliardy dolarů už Brin vynaložil na výzkum Parkinsonovy choroby, ničivého degenerativního onemocnění, které celosvětově postihuje deset milionů lidí, tedy více než jakákoli jiná choroba.
Je jedním z mála lidí na světě, kteří věnovali takovou částku na jednu nemoc. Mezi další patří například miliardáři Bill Gates, Melinda French Gates a Warren Buffett, kteří se zaměřili na vymýcení dětské obrny. A dále zesnulý realitní magnát Harry Helmsley a jeho žena Leona. Ti věnovali obrovské částky na léčbu cukrovky.
Obětavost a spolupráce, které Brin uplatňuje ve své filantropii, se již začaly vyplácet. V listopadu roku 2023 vědci financovaní miliardářovým programem Aligning Science Across Parkinson’s (ASAP) a jeho partnerskou Nadací Michaela J. Foxe objevili výše zmiňovanou variantu genu, která téměř čtyřnásobně zvyšuje riziko onemocnění u lidí afrického původu.
A loni v srpnu vydal Úřad pro kontrolu potravin a léčiv podpůrný dopis, v němž vyzývá vědce a vývojáře léků, aby k včasné diagnostice Parkinsonovy choroby používali test na míšní tekutinu, jenž byl částečně financován programem ASAP.
Brin také významně financuje výzkum bipolární poruchy, závažného duševního onemocnění, kterým trpí přibližně čtyřicet milionů lidí na celém světě.
V roce 2022 se Brin zavázal přispívat po dobu pěti let částkou padesát milionů dolarů organizaci Breakthrough Discoveries for Thriving with Bipolar Disorder (Průlomové objevy pro zlepšení života s bipolární poruchou), zkráceně BD2. Celkově již spoluzakladatel Googlu věnoval na výzkum této poruchy 75 milionů dolarů.
Počátkem roku 2022 se Brinův tým již připravoval na to, že se dále zaměří na autismus. V říjnu loňského roku zahájil projekt ARIA, který se od počátku soustřeďoval nejen na základní vědecké poznatky, kam financování autismu historicky směřovalo, ale také na potenciální nové terapie.
„Z našich dalších iniciativ jsme se dozvěděli a ověřili si, že je opravdu důležité financovat obě věci souběžně a mít zpětnou vazbu napříč vědeckou i klinickou stránkou věci, jako je návrh studií, vývoj léků a terapie,“ říká Riley, která projekt ARIA spoluvede. To je důležité zejména v případě autismu, protože se jedná o neurologickou odchylku, nikoli o nemoc, kterou stačí vyléčit.
Dodává, že v příštích pěti letech má ARIA velké cíle (včetně vývoje kvantitativního hodnocení jazyka, sociální komunikace nebo smyslových dysfunkcí), jež by pomohly zlepšit léčbu autistů.
Spolu s Brinovým cílem zlepšit léčbu začal jeho tým podporovat biofarmaceutické společnosti. Koncem roku 2021 Brin založil Catalyst4 – typ neziskové organizace zvané 501(c)(4), která může lobbovat i vlastnit celé ziskové společnosti.
Brin této neziskovce tehdy daroval své akcie společností Alphabet a Tesla v hodnotě více než 450 milionů dolarů. V roce 2023 věnoval dalších 615 milionů dolarů.
Do portfolia Catalyst4 patří většinový podíl v biofarmaceutické firmě MapLight, která vyvíjí léčbu mozkových onemocnění a autismu. V současné době má ve druhé fázi klinického hodnocení potenciální lék, který má pomoci při „deficitech v sociální komunikaci“ u některých autistů.
Společnost Catalyst4 investovala i do firmy Stellaromics. Ta vytváří podrobné trojrozměrné mapy genové aktivity v řezech tkáně pro další společnosti, které je mohou využít při vývoji léků.
Rovněž vložila finance do společnosti Capsida Biotherapeutics, která je v počáteční fázi genové terapie, a do firmy Octave Bioscience, jež pracuje na zlepšení péče o neurodegenerativní onemocnění, počínaje roztroušenou sklerózou.
Catalyst4 má též nepřímé podíly v dalších startupech prostřednictvím několika investičních fondů. Největším z nich je specializovaný fond rizikové společnosti The Column Group, založený ve spolupráci se Simonsovou nadací zesnulého miliardáře Jima Simonse a jeho ženy Marilyn, který nyní disponuje aktivy ve výši přibližně dvou set milionů dolarů.
Fond míří na investice v rané fázi výzkumu léků, vakcín a startupů zaměřených na genovou a buněčnou terapii, jejichž cílem je vyvinout léčbu neurologických onemocnění.
Podle renomovaného biochemika Roberta Tjiana, profesora na Kalifornské univerzitě v Berkeley, byl fond vytvořen s ohledem na Brinovu vysokou toleranci k riziku, což ho odlišuje od ostatních filantropů a investorů rizikového kapitálu.
„V lidském mozku je velice obtížné pracovat, protože k němu nemáte přístup, že? Nechcete do něj řezat,“ poznamenává Tjian. „To znamená, že výzkum v této oblasti je mnohem delší, než je většina fondů rizikového kapitálu ochotna podstoupit.“ Tjian dodává, že u tak ambiciózních cílů, jaké má Brin, by měla být zřejmá ještě jedna věc: „Musíte mít štěstí.“
