Několik let opuštěný prostor, Staroměstská tržnice mezi ulicemi 28. října a Rytířská, bude mít na tři a půl roku nového provozovatele. Od dubna by v něm měla začít fungovat galerie digitálního umění vedená týmem Signal Festivalu. „Začít v první polovině roku je sice ambiciózní, ale chceme využít co možná nejvíce času, který jsme dostali,“ říká Martin Pošta, zakladatel a ředitel Signal Festivalu.
I když s oznámením, že historické prostory Staroměstské tržnice ožijí na pár let digitálním uměním, přišel radní hlavního města Prahy Adam Zábranský (Piráti) teprve minulý týden, zakladatel a ředitel Signal Festivalu snil o podobném projektu několik let.
Přesněji řečeno více než pět. Tak dlouho objížděl Pošta muzea a galerijní instituce vystavující digitální umění po celém světě, sbíral know-how a řešil, jak a zejména kde by se podobný kulturně-umělecký prostor dal vytvořit i u nás.
„Jako jeden z prvních jsem viděl galerijní projekt Artechouse, který založil Sandro Kereselidze ve Washingtonu a který se mu následně povedlo rozšířit i do dalších měst: konkrétně do Miami a New Yorku,“ vzpomíná na počáteční impulz.
Důvod, proč se rozhodl program Signal Festivalu, který každoročně prezentuje kurátorovaný výběr děl z oblasti light designu, umělé inteligence, konceptuálního, vizuálního a digitálního umění, rozšířit a najít mu prostor pro celoroční fungování, je jednoduchý: festival trvá jen čtyři dny.
„Dáte do toho tolik energie, peněz, talentu a umu lidí, ale pak je za pár hodin konec. I proto jsem začal přemýšlet o tom, jak tohle všechno zachovat a dosah festivalu rozšířit,“ dodává ředitel akce, která každoročně do pražských ulic přiláká zhruba půl milionu návštěvníků.
Slibně to s jeho plánem vypadalo už v roce 2018, kdy se začala rýsovat spolupráce s rekonstruovaným Výstavištěm Praha. Z domluvy ale nakonec sešlo, stejně jako později z příslibu možného využití prostor bývalé vozovny Orionka.
I když pro oba z nich nechal Martin Pošta s týmem vypracovat studie proveditelnosti, nezbyl z několikaleté snahy víc než jen byznys plán. Toho se kulturní manažer nechtěl vzdát, a tak pokračoval v hledání vhodného prostoru.
Na pomoc si k sobě přizval kolegy od filmu (Martin Pošta vystudoval mimo jiné i FAMU, pozn. red.), stejně jako realitní kanceláře, aby mu pomohli místo pro digitální umění najít. Jak připomíná, vytipovat volný prostor, který má tisíce metrů čtverečních galerijní plochy stejně jako vysoké stropy, se ukázalo jako téměř nemožné.
Natož když podobné místo hledáte v užším centru Prahy. „Jeden kamarád mi pak řekl: Martine, vždyť je pořád volno ve Staroměstské tržnici. Napřed se mi to moc nezdálo, protože pokusů s ní něco udělat už pár proběhlo, nakonec jsem se ale rozhodl, že to zkusíme, a magistrát jsme sami oslovili,“ říká Martin Pošta.
Skutečně, snah oživit a zrekonstruovat chátrající prostor, kde dlouhá léta fungoval supermarket Albert, bylo hned několik. Naposledy se o to pražský magistrát pokusil v roce 2020. Z vize generální opravy, která se může podle odhadů vyšplhat na částky blížící se sedmi stům milionů korun, ale nakonec v roce 2021 z finančních důvodů sešlo.
Tehdy měl s tržnicí z konce devatenáctého století plány i zakladatel Manifesta Martin Barry: „Má to být místo pro všechny věci, které milujeme. Chtěl bych široký program, aby sem přilákalo velkou komunitu,“ řekl tehdy Forbesu o svém záměru, který počítal s tržnicí, stejně jako s obchody s knihami nebo gastronomickými podniky.
Jeho záměr by však vyžadoval onu několikasetmilionovou investici, k ní chce však pražský magistrát znovu prostřednictvím soutěžního dialogu zájemce vyzvat až za několik let. Nájemní smlouva, kterou Martin Pošta získal, je tedy jen na tři a půl roku a slouží jako prozatímní řešení do doby, než magistrát připraví dlouhodobou vizi využití prostoru.
Stavební firma je na značkách, chceme začít co nejdříve. Termín je sice ambiciózní, ale proveditelný.
„Že jsme ho získali, je jen překonání jedné z několika překážek,“ říká Martin Pošta, který se se svým projektem přihlásil na výzvu několikaletého pronájmu jako jediný. „Teď nás čeká úprava technického zázemí a příprava výstavních prostor. Stavební firma je na značkách, chceme začít co nejdříve. Termín je sice ambiciózní, ale proveditelný,“ dodává.
Čas běží, proto by projekt s názvem Signal Space měl otevřít už na začátku dubna 2025. Na návštěvníky tu bude čekat galerie digitálního umění rozdělená do osmi studií. V jednom tu budou prezentovat imerzivní umělecká díla, v dalším budou interaktivní instalace, v jiném zase expozice pro dětské návštěvníky.
Martin Pošta, kterému s financováním projektu pomáhají investoři, plánuje, že jedna část jeho galerie, kde se budou prezentovat mladí digitální umělci, bude přístupná zdarma, další část bude zpoplatněná.
„Vstupenky se budou pohybovat v nižší cenové hladině, než je evropský průměr,“ říká s tím, že i když se prostor bude snažit cílit primárně na místní, s týmem počítají i s návštěvností turistů.
V plánu dočasného nájemníka je zprovoznit i pasáž spojující ulice Rytířská a 28. října. K odstranění podhledů, které brání výhledu na historickou střešní konstrukci, ale z finančních a časových důvodů nedojde.
O návštěvnosti mají už teď provozovatelé jasné představy: aby byl provoz prostoru, kde bude i kavárna a gift shop rentabilní, musí ho denně navštívit alespoň 450 lidí. Část příjmů pak bude plynout i z eventů, kterých tu provozovatelé chtějí pořádat až deset ročně.
Foto Jan Zima
Že lidé budou mít o galerii s digitálním uměním zájem, je Martin Pošta přesvědčený. Jistotu mu dodává nejen zkušenost z institucí, jako je Next Museum v Amsterodamu, ale i vzpomínaná návštěvnost Signal Festivalu, kterému se dlouhodobě daří oslovovat i lidi mimo uměleckou bublinu.
„Víme, že na Signal Festival chodí i lidé, kteří se jiným uměleckým institucím z různých důvodů vyhýbají. Chceme mířit primárně na ně,“ popisuje kurátorské záměry. Dodává však, že výstav typu „oživlé dílo Vincenta van Gogha“ či podobně primárně líbivých projektů se v Signal Spacu nedočkáme.
Jací umělci se budou na prvním výstavním programu podílet, Martin Pošta prozrazovat zatím nechce. Se smíchem ale odpovídá, že osloveni jsou umělci, kteří se Signalem v minulosti spolupracovali, i ti, kteří s ním ještě do kontaktu nepřišli.
„Hlavní přínos vnímám v tom, že najdeme smysluplné dočasné využití prostoru, který teď postrádá funkci a stojí město jen peníze. Zároveň si myslím, že budeme plnit i jakousi veřejnoprávní funkci, kdy Pražanům nabídneme umění, které v repertoáru galerií chybí,“ dodává.
Plánů má s prostorem ředitel Signal Festivalu mnoho, nevylučuje ani, že by se s týmem přihlásili do chystaného soutěžního dialogu na hloubkovou rekonstrukci tržnice a její dlouhodobé užívání. „Vše bude záviset na podmínkách. Pokud se ale dialogu nebudeme po těch třech a půl letech účastnit, budeme určitě hledat pro galerii nové místo,“ dodává.
