Nová komediální dokufikce Je to ve hvězdách od slovenského režiséra Petra Kerekese míří do českých kin. Ukazuje, že nikdy není pozdě na změnu.
„Nemáte občas pocit, že žijete život, který není váš?“ říká vyhlášená astroložka Luciana de Leoni své klientce Alessandře, která se za ní vydala s nadějí na získání kýženého receptu na lepší život. Lucianina metoda je zdánlivě jednoduchá: podle ideální konstelace hvězd zjistí, na kterém místě se v den svých narozenin máte nacházet, aby vám štěstí přálo.
Může to být v Římě, na Bahamách nebo třeba v Grónsku. A když na astrologickou dovolenou nejsou peníze a čas? Nevadí! V pohodlí domova si zvládnete nasimulovat třeba i týden na Aljašce – s klimatizací na maximum, huňatým kožichem a vycpaným ledním medvědem.
Představa absolvování sebespásné cesty na základě hvězdných souřadnic může znít trochu absurdně. Svérázná Italka ale spíš než ezoterickou šarlatánku připomíná psychoterapeutku. Své zákazníky vyslechne, konfrontuje a formou narozeninové cesty nabídne prostor pro vyjasnění svých hodnot a priorit.
Není divu, že režiséra Petra Kerekese její způsob práce s klienty okamžitě okouzlil. A to i navzdory tomu, že po celou dobu natáčení nerozuměl ani slovo italsky.
Přehlídka Lucianiny klientely je pestrá – máme tu křehkou dvojnásobnou maminku, která už nevydrží předstírat lásku ke svému emočně oploštěnému manželovi-řezníkovi. Majitele pohřební služby Giovanniho, který se snaží vymanit ze spárů své přehnaně milující maminky. Nebo potrhlá dvojčata Adriannu s Giulliannou, jejichž životy a přání nemohou být odlišnější.
V pečlivě aranžovaných kulisách slunné Itálie, Tchaj-wanu nebo Chorvatska tak sledujeme kuriózní osudy šesti (ne)obyčejných lidí, kteří mají jediný cíl – najít štěstí a lásku. Kerekes jednotlivé postavy inscenuje do autentických situací, které jsou zábavné, dojemné i melancholické.
Když si energická seniorka Alessandra při své cestě za novým životem zvládne udělat řidičák, v listopadu plavat v chráněném jezeře a nechat se zatknout, musíme jí přece zákonitě fandit.
Ne každému se ale splní přesně to, po čem touží. Giovanni si sice najde ideální přítelkyni, ze starých vzorců chování se ale vymanit nedokáže. Na majetnickou maminku, která chce pro synáčka jen to nejlepší, si totiž ani Luciana nepřijde. Příběh řezníkovy manželky nám zase připomíná, že pocit osamění po cestě na Aljašku nezmizí, ať manifestujeme sebevíc.
Jednotlivé příběhy jsou sice humorné a krásně nasnímané, přesto by jim slušelo rychlejší tempo. Třeba s přihlédnutím k samotné Lucianě, která je sice oficiálně hvězdou příběhu, o jejím životě mimo práci se ale nedozvídáme dost.
Když se proto v závěru filmu sama vydává na symbolickou cestu do rodné Neapole, trochu nás zamrzí, že tam s ní nemůžeme zůstat o trochu déle.
Je to ve hvězdách je zkrátka optimistická a oku lahodící jednohubka, zkoumající lidská přání a nenaplněné tužby. Vhodná pro všechny, kterým se stýská po létě.
