Nová skupinová výstava v Galerii hlavního města Prahy vtahuje diváka do herního prostředí, jehož prostřednictvím mu přibližuje témata současného českého a evropského umění mladé generace. V Domě U Kamenného zvonu potrvá až do podzimu. Mezitím galerie otevře například velkou retrospektivu fotografa Tona Stana.
Prolínání fyzického a virtuálního světa se v umění stává přirozeným proudem ruku v ruce s tím, jak se to děje i v našich životech. Současné umění reflektuje čím dál více i témata, která vycházejí čistě z virtuálního prostředí. Mluví jeho jazykem a využívá jeho prostředky a algoritmy. A také herní mechanismy.
To je i způsob, jakým se návštěvníka snaží vtáhnout nejnovější skupinová výstava v Domě U Kamenného zvonu, již do 14. září pořádá Galerie hlavního města Prahy (GHMP). Kurátorka Sandra Baborovská na ni přizvala mladé umělce a umělecké kolektivy z Česka i z dalších evropských zemí a snaží se tak pomyslně navázat na někdejší tradici Bienále mladých, která se v GHMP konala v letech 1994–2010.
Výstava nazvaná Enter the Room vnímá návštěvníka jakožto herní postavu, která absolvuje třináct zastavení v instalacích, jež svou účastí v mnoha případech spoluvytváří. Do galerie vstupuje dveřmi, které jsou site-specifi intervencí Vojtěcha Radakulana. Postupně pak prochází místnostmi Domu U Kamenného zvonu a pomyslně plní herní úkoly, které mu ve svých dílech umělci předkládají.
Některé zvládne snáz, jiné vyžadují složitější osobní zapojení v rámci organizované události v naplánovaných termínech. K pochopení jednotlivých „misí“ slouží jakési tarotové karty s informacemi o dílech i jejich autorech.
Motiv karet využívá k zapojení diváka i řada instalací, a to v kombinaci s videohrami, jež nutí k zamyšlení nad tématy, jako je hledání identity, environmentální úzkost či budoucnost světa bez lidí.
Vyložit si budoucnost pomocí neobvyklých tarotových karet nabízí tvůrčí duo Filip Hauer a Phillipp Kolychev ve hře Ultimate Spread Logics. Jejich věštby předpovídají například další pandemii nebo globální oteplování.
Měnit virtuální krajinu pomocí karet a kamenů lze také v instalaci Tracing a Seeping Terrain od francouzsko-holandské dvojice Eloise Bonneviot a Anne de Boer.
Foto GHMP
Foto GHMP
Deskovou hru The Living Virtual Theatre pro návštěvníky připravil berlínský kolektiv OMSK Social Club. Na jejím konci slibuje osudovou proměnu osobnosti. Hra se ale aktivuje jen během několika eventů v rámci doprovodného programu, které vyžadují osobní přítomnost speciálně vyškolených průvodců.
Foto GHMP
Spolu s tvůrčím kolektivem No Fun se návštěvník ocitne v muzeu věnovaném obru Kolosovi, který se hýbe, jen když ho nikdo nevidí, a to velmi pomalu. V jeho roli si může zahrát videohru, která vyžaduje letargii a co nejpomalejší pohyby myší.
Pět studentů oboru herní design na pražské FAMU, kteří si říkají Herdek kolektiv, pak vytvořilo videohru Perpeter, kde návštěvník prostřednictvím tabletu ovládá postavu, která tak nevědomky podléhá manipulaci podobně jako člověk ve virtuálním prostředí.
Foto GHMP
Vizuálně přitažlivá instalace Natálie Sýkorové a Frederika Britzlmaira v kulisách historické architektury pracuje s velkoformátovými obrazovkami, které zobrazují stylizované LARP (Live Action Role Play) postavy.
Foto GHMP
Foto GHMP
Tematiku LARP, tedy zábavy založené na hraní rolí, zpracovává také video No Blade of Grass kolektivu BCAAsystem, kde se postavy snaží vymanit z područí panujícího mocenského uspořádání.
Za zmínku stojí také další z projektů Vojtěcha Radakulana – Little Curies. V něm herní umělec, který je zároveň architektem celé výstavy, propojuje videohru a kresby v 3D tištěných rámečcích. Tématem je bezvýchodnost životních situací, demonstrovaná na možnostech využití mobilního rentgenu na válečné frontě.
S fyzickými objekty pracuje také úvodní instalace celé výstavy, kde se návštěvník za zvukového doprovodu prochází mezi zavěšenými látkami s citáty popisujícími problémy světa, v němž již nežijí lidé.
Odlehčení od těžkých témat nabízí zvukově-kinetický projekt performera Tomáše Moravanského s názvem Carpet Stories IV. Na první pohled člověk vidí jen místnost potaženou koberci, ale jde o interaktivní storytelling, který reaguje na pohyb návštěvníka. Hlas umělce jej pak instruuje k další akci a vypráví mu vtipy i trapné historky z jeho osobního života.
Odpočinout si pak návštěvník může v závěrečné instalaci celé výstavy, v prostředí improvizovaných lázní Ontang, které vytvořili Jan Boháč, Viktor Dedek a Jonáš Richter. Podoba jejich projektu s názvem Ve stínech hlavní postavy vychází z estetiky počítačových her přenesené do prostředí galerie.
Autory zajímá především role vedlejších herních postav, takzvaných NPC, které mají ve hrách jen nápomocný charakter a stále dokola opakují tutéž namluvenou repliku. Do jejich role obsadili návštěvníky a během naplánovaných eventů budou ve formě audionahrávky pracovat i s jejich hlasy.
Souběžně s výstavou, jež odráží témata, média a principy, s nimiž pracují současní mladí umělci, uspořádá GHMP od 16. dubna do 24. srpna v Městské knihovně výstavu také retrospektivní výstavu světově etablovaného fotografa Tona Stana. Vzniká ve spolupráci s autorem a vedle ikonických fotografií a aktů nabídne i jeho dosud nevystavené práce.
Na Zámku Troja mezitím 4. dubna začne expozice věnovaná trávení volného času. Pod názvem Palác (volného) času v barokním paláci ukáže výsledky ruční práce, textil i keramiku, ale kritickým pohledem v kontextu společnosti orientované na výkon.
Plná společenské kritiky bude také plánovaná výstava s názvem Umění aktivismu, která na podzim vystřídá Tona Stana v Městské knihovně. Zaměří se na protestní a angažované umění po roce 2008, včetně mezinárodních hnutí jako Occupy Wall Street, Black Lives Matter, Me Too, Women Life Freedom, Fridays for Future nebo Extinction Rebellion.
V prostorách Domu U Kamenného zvonu na podzim současnou výstavu vystřídá projekt Dvojník (14. listopadu – 1. dubna 2026), který v pestrém výběru českých i zahraničních výtvarných děl a v kontextu literatury, psychologie i filozofie představí fenomén alter ega.
Dům fotografie zaměří pozornost na dvě velké osobnosti české fotografie druhé poloviny dvacátého století: Pavlu Jasanskému (6. května – 31. srpna) a Dagmar Hochové (7. října – leden 2026). První se bude věnovat autorovu pohledu na socialistické reálie, druhá má revidovat zažitou představu o fotografce dětí a dětských her ve prospěch dalších dokumentaristických zájmů autorky.
Ve veřejném prostoru bude GHMP například opět pokračovat v projektu Umění pro město, jehož součástí jsou například muraly nebo exteriérové výstavy. Na podzim v okolí stanice metra Vyšehrad uspořádá výstavu na počest stých narozenin Stanislava Kolíbala a další aktivity.
