Určitě jste to už slyšeli – lidé si stěžují proto, aby se podělili o to, co je trápí, dali průchod svým emocím, zkrátka si trochu ulevili. Zdá se ale, že tahle teorie může mít vážné trhliny.
Nejenže nám vyjadřování negativity prý neuleví, navíc ještě pravděpodobně otráví ty, kteří nás musí poslouchat. Neustálé stěžování si může zkrátka zničit náladu vám a vašim přátelům a kolegům a může být také škodlivé pro náš mozek a zdraví.
Mladý vědec Steven Parton na psychiatrickém blogu Psych Pedia vysvětluje, jak stěžování si mění náš mozek k horšímu a co všechno to pro nás může znamenat. Tohle jsou jeho hlavní argumenty:
1. Spojení, která se vybudují, přetrvávají
To je první lekce, kterou dostanou studenti neurovědy. „Mozek je vlastně sbírkou synapsí, které jsou od sebe odděleny prázdným prostorem, jenž se nazývá synaptická štěrbina. Když se vám v hlavě urodí myšlenka, jedna synapse vyšle chemikálii přes tento prázdný prostor k další synapsi, čímž se vytvoří jakýsi most, po kterém může projít elektrický signál nesoucí relevantní informaci, o níž zrovna přemýšlíte,“ vysvětluje Parton.
Čtěte také: Až 60 % lidí, které znáte, vám lže. Jak to poznáte?
Pokaždé když je tento elektrický náboj vypuštěn, se synapse zvětší a přiblíží k sobě, aby překonaly vzdálenost, přes kterou onen elektrický impulz musí přejít. Mozek tak vlastně zapojuje své obvody, fyzicky se mění, aby zvýšil pravděpodobnost, že synapse budou správně sdílet chemickou vazbu – jednoduše řečeno, aby myšlenka mohla snadněji projít.
Mít myšlenku tedy vytváří podmínky pro to, abyste příště tuto myšlenku měli snadněji. To není příliš dobrá zpráva pro věčné zasmušilce (i když opačně to funguje také – můžete tedy budovat pozitivní vazby), podle Partona to ale může být ještě horší – nejenže opakované negativní myšlenky usnadní průchod dalším negativním myšlenkám, jejich existence podle něj také zvyšuje pravděpodobnost, že vám negativní myšlenky začnou vyskakovat samy od sebe. Jinými slovy, pokud jste soustavně negativně naladění, může vám hrozit, že negativita postupně pohltí celou vaši osobnost.
Parton vysvětluje, jak tyto sblížené synapse vedou k obecně pesimističtějšímu pohledu na svět. „Skrze opakování myšlenky přibližujete synapse představující vaše (negativní) sklony blíž a blíž k sobě, a když nastane čas pro myšlenku… vyhraje ta, které stačí překonat kratší vzdálenost, tedy taková, které vytvoření mostu mezi synapsemi zabere méně času.“ Zasmušilost tak za krátký čas vymaže pozitivitu.
Čtěte také: Znáte lidské upíry? Tohle je 10 druhů toxických lidí a návod, jak jim čelit
2. Jste tím, s kým se stýkáte
Nejenže vaše negativní myšlenky přenastaví váš mozek na negativitu, stýkat se s negativně naladěnými lidmi udělá v podstatě to samé.
„Když pozorujeme, jak někdo prožívá určitou emoci (ať už štěstí, vztek, smutek), náš mozek si jakoby vyzkouší tuto emoci, aby dokázal pochopit, čím druhá osoba prochází. A udělá to tak, že vznítí ty podobné synapse, abyste i vy mohli pochopit emoci, kterou sledujete. To je v podstatě empatie. Tak vzniká davová mentalita… Tento princip například umožňuje sdílet potěšení na koncertě nebo hudebním festivalu. Stejně tak ale zafunguje i večer venku s kamarády, kteří se vyžívají v neustálém stěžování si,“ vysvětluje Parton.
Čtěte také: 6 způsobů, jak přežít den blbec. A „dýchat zhluboka“ vám neradíme
Jaké z toho plyne ponaučení? Pokud chcete zvýšit svou kapacitu pro pozitivitu, obklopte se pozitivně naladěnými lidmi a přestaňte si stěžovat.
3. Stres škodí i vašemu tělu
Všechno výše zmíněné zní jako dobrá obhajoba toho, proč se v rámci zachování psychického zdraví držet od negativity dál. Parton ovšem dodává, že odvykání stěžování si má zásadní vliv i na naše fyzické zdraví. „Když váš mozek vznítí synapse vzteku, oslabuje tím váš imunitní systém; zvyšuje se vám krevní tlak, čímž roste riziko srdečních příhod, obezity a cukrovky a celé řady dalších onemocnění.“
Viníkem je stresový hormon kortizol. Když jste negativní, začne se tento hormon uvolňovat a zvýšená úroveň této látky „nabourává schopnost učit se a paměť, snižuje imunitní funkce, hustotu kostí, přibírání, krevní tlak, cholesterol, srdeční onemocnění… A seznam pokračuje,“ dodává Parton.
