Seriály od Apple TV+ často nedostávají takovou pozornost jako konkurence od zavedených služeb. Sugar je dalším důkazem, že to je škoda. Za pomoci oscarového režiséra a nestárnoucího Colina Farrella moderně oživil žánr noir detektivky.
Jmenuje se John Sugar a nerad ubližuje lidem. Právě dodělal zakázku v Tokiu a teď se chystá na další v Los Angeles. Ale kdo vlastně je? Jakou má historii? Kdo jsou jeho spolupracovníci? A jak to, že má mimořádnou toleranci vůči alkoholu?
Sugar je osmidílná detektivka z dílny Apple TV+, vymyslel ji Mark Protosevich (spoluautor scénáře Thora nebo snímku Já, legenda) a zrežíroval Fernando Meirelles, autor oscarového bijáku Město bohů.
Točí se pochopitelně kolem detektivního případu: ztratila se Olivia Siegel, vnučka proslulého filmového producenta Jonathana Siegela, kterého s tradiční grácií ztvárnil James Cromwell. Ten si na vyšetřování objedná právě Sugara jakožto vyhlášené soukromé očko, který se ponoří hluboko do pohnuté historie rodiny Siegelových.
Bavíme se o filmových producentech, a tak není divu, že se příběh odehrává v Los Angeles. Město samotné i noirové filmy minulosti jsou v něm charaktery samy o sobě.
Režisér oběma vzdává poctu: Los Angeles prostřednictvím vábivých záběrů na kalifornské velkoměsto, klasickým snímkům s Humphreym Bogartem či Ritou Hayworth dokonce archivními prostřihy přímo do seriálu.
Není to nijak rušivé, střih má pokaždé smysl – někdy do děje zapadá to, o čem je na starých záběrech řeč, někdy jsou třeba jen natočeny na stejném místě. Experiment s formou je osvěžující a v druhém plánu funguje Sugar i jako milostné vyznání Hollywoodu. Koneckonců i sám detektiv v hlavní roli kinematografii zbožňuje a filmové klasiky uctívá.
Ale jak už bylo řečeno, je to jedna z mála věcí, kterou o něm víme. Také je až pozoruhodně laskavý, pomůže bezdomovci, mazlí se s jeho psem, ke všem se chová galantně. Ve voiceoverech sám naznačuje, že v jeho postavě se skrývá ještě nějaké tajemství.
V prvním plánu tak funguje záhada detektivní, v druhém mystérium o samotném hlavním aktérovi. Seriál všechny svoje dějové zákruty odhaluje postupně. Jednu epizodu si myslíte, že se koukáte na klasickou detektivku – a baví vás.
Jenže Sugar pořád ukazuje, že je ještě něčím víc, a s každou další vrstvou si vás začne omotávat stále pevněji.
Až přijde zhruba v polovině seriálu velký zvrat, který někoho možná naštve, ale ukazuje odvahu tvůrců obracet divácká očekávání naruby. A zároveň dává všemu dosud viděnému trochu jiný význam, čímž vybízí k opakovanému sledování.
To vše přitom fantasticky drží pohromadě Colin Farrell, kterému sice táhne na padesátku, ale vůbec byste to na něm nepoznali. Vypadá pořád stejně mladě a v roli Sugara je zatraceně cool: nosí perfektně střižené drahé obleky, bydlí v luxusním hotelu a řídí vintage corvettu.
Herec, který na řadu let zmizel z nejlepších snímků, tak potvrzuje svůj comeback do hollywoodské extraligy. Za předloňské Víly z Inisherinu získal oscarovou nominaci, hrál i v novém Batmanovi nebo vynikajícím thrilleru Třináct životů. Blýskl se také v seriálu Severní vody a Sugar je další povedený zářez.
K tomu si přidejte sympatickou stopáž epizod kolem čtyřiceti minut a máte jasný jarní tip. John Sugar patří k těm nejzajímavějším soukromým detektivům, které jste v posledních letech mohli vidět.
