Ten den si pořád pamatuje, jako by byl včera, a přece je to už rok. Jenže právě on jí změnil život. Podnikla tenkrát trip se spolkem Supercars Club Arabia. „A potkala jsem se tam se šedesátkou majitelů superaut, eskortovala nás dubajská policie ve svých vlastních superautech. LaFerrari vedlo celý náš konvoj a nad hlavou nám létala helikoptéra.“
V tu chvíli se Alex Hirschi rozhodla, že opustí svou práci moderátorky v jednom dubajském rádiu, a naplno se vrhne do sociálních sítí. „A teď žiju svůj sen,“ říká.
Když byla mladá, řídila dlouho jen obyčejné Mitsubishi Lancer. Dnes je jí třicet a usedá do těch nejlibovějších bouráků, jaké by jí mohl nejeden fanda aut závidět. Na živobytí si totiž oblíbená influencerka z Dubaje vydělává tím, že řídí ta nejrychlejší superauta světa.
„Už jsem jela ve Ferrari 488 GTB, taky jsem řídila 488 Spider, McLaren 570S, Bentley GT3-R, GT Speed, Mercedes AMG GT nebo taky Lamborghini Huracan. A mnoho dalších,“ pochlubí se a fotografie na jejím Instagramu dokazují, že si nevymýšlí. Ona sama má doma BMW i8, kterému se přezdívá „tichá bestie“.
„To nejlepší na šoférování takových aut je ten pocit. Je to taková legrace, že se často přistihnu, jak se za volantem směju,“ říká blonďatá slečna, která vyrůstala v Austrálii a která už taky řídila Batmobile, žihadlo z filmu Batman. „Řídit taková auta je fakt hukot.“
Auta pro Hirschi nepředstavují jen prostředek, jak se dopravit z jednoho místa na druhé. Auta jsou pro ni stroje, které si užívá. „V Dubaji trávíme velkou část našich životů za volantem. Neměli bychom je marnit v něčem nudném, ale raději si vychutnávat každou minutu v něčem, co milujeme a co obdivujeme,“ je přesvědčená.
Asi nebude překvapením, jak je její instagramový účet jménem Supercar Blondie sledovaný. Ať na něj postuje super rychlé policejní auto nebo vzpínajícího se italského hřebce, obecenstvo má zajištěné. „Na Instagramu mě sleduje asi 200 tisíc uživatelů, 300 tisíc jich je na Facebooku a něco přes 10 tisíc lidí odebírá můj kanál na YouTube,“ vypočítává.
Dílem úspěchu je i to, že bydlí v hlavním městě superaut. „Je skvělé žít ve městě, kde rychlé vozy vidíte každý den. Pomyslela jsem si: Když se líbí mně taková auta vidět, musí být spousta dalších lidí někde jinde na světě, kterým by to taky dělalo radost. Tak jsem je začala dokumentovat.“
Současně ale věděla, že v záplavě různých jiných kanálů s podobnou tematikou musí svou práci, pokud chce být vidět, udělat jinak. A namísto klasických recenzí aut se rozhodla sdělovat své zkušenosti z pohledu laika.
„Protože nejsem autonovinářka, dávám vhled do kultury superaut odlehčenou a zábavnou cestou,“ vysvětluje a připouští, že ne každý její práci fandí. „Ale jsou i tací, kteří jí rozumějí. Tohle všechno mi nikdo nenaservíroval na stříbrném podnose. Musela jsem vystoupit ze své komfortní zóny, abych se dostala tam, kde jsem dnes.“