Zvykli jsme si firemním akcím říkat teambuilding. Jenže vyrazit na dva dny na hory, chvíli sportovat, pak si lehnout do spa a sednout do baru, to nemá s budováním týmu tolik společného.
Pokud firmy chtějí od takových setkání výsledky, pomůže k nim přistoupit trochu jinak.
Opravdový teambuilding může mít mnoho výhod. To, že se kolegové potkají v jiném prostředí a uvolněnější atmosféře, opravdu může utužit vztahy. Správně zvolené aktivity mohou tým také rozvíjet, přispět k jeho lepšímu fungování, a tím přinést pozitivní efekt pro celou firmu.
Jenže aby to tak fungovalo, je potřeba, aby byl teambuilding dobře promyšlený, pokaždé jiný, sestavený na míru.
Bohužel zvykem je spíš každý rok stejné místo, velmi podobný program a žádný debriefing, který by příště přinesl zlepšení.
„Je trochu iluzí tomu říkat teambuilding. Při budování týmu jde primárně o to, že se cíleně snažíte vytvořit podmínky či aktivity, které podpoří a posílí spolupráci mezi členy týmu. Ať už se zaměříte na důvěru, vzájemné pochopení, či další podpůrné prvky spolupráce,“ popisuje pracovní psycholožka Kristýna Cetkovská, která spolupracuje s psychologickou poradnou Soulmio.
„Dva dny v horách v tradičním pojetí bych spíše nazvala firemní akcí než teambuildingem. Uvědomuju si ale, že se tento pojem do českých firem zapustil hluboko a spoustu z nich neřeší jeho reálný význam,“ dodává.
Přitom koncept teambuildingu podle ní dává velký smysl. „Vytváří zárodek pro větší pracovní angažovanost či produktivitu. Dnes možná více než dřív jsou týmové aktivity důležité, protože lidé v hybridním režimu ztrácí příležitosti spolupracovat spontánně,“ připomíná.
Proč to vlastně děláte?
Opravdový teambuilding se pozná podle jasného účelu a tématu. Nemyslí se tím zábavné tematické pojetí jako na nějakém večírku, ale program vytvořený na míru aktuálním problémům, potřebám či projektům, jež se v týmu zrovna řeší.
Cílem tedy může být například posílení důvěry v týmu, příprava na důležitou kampaň, kreativní setkání, ale třeba i vyhodnocení a závěry po náročném období.
Na jednotlivá témata potom existují různé aktivity, které zná každý HR manažer. Ovšem řešit jen aktivity bez účelu, jen čas, místo nebo jednotlivé chody večeře, aniž by někdo řekl, jaký je vlastně cíl, se nemusí úplně vyplatit.
„Osvědčuje se, když je část dne věnovaná i nějakému workshopu a teambuilding se naváže na určitou firemní strategii. Může to být například i společný brainstorming. Často z podobných akcí vyjdou nápady, které by během standardní firemní porady nepadly,“ potvrzuje také Lucie Gajdošová, která má coby obchodní ředitelka v síti hotelů Orea na starost byznys klientelu a právě i organizaci teambuildingů.
Chybou podle Kristýny Cetkovské také bývá, že manažeři ne vždy účel a obsah setkání srozumitelně komunikují týmu a lidem tak může klesat motivace k účasti.
„V neposlední řadě je důležité zmínit, že teambuilding by neměl fungovat jako spasitel. S týmem je potřeba pracovat kontinuálně a to, že v nesnázích naplánujete dva dny mimo kancelář, pravděpodobně nepřinese kýžený efekt,“ dodává.
Benefity i zábava zároveň
Podstatou, ale i motivací, aby byli zaměstnanci ochotní věnovat firemnímu setkání i svůj volný čas, je samozřejmě zábava. Přestože by na teambuildingu pracovní složka nikdy neměla chybět, vždy musí být vše naplánované zábavnou formou.
„Důležité je, aby se mohli zapojit všichni, i ti méně fyzicky zdatní nebo třeba introvertní. Vhodné je zařadit fyzické i dovednostní aktivity, aby si každý našel to svoje,“ připomíná Gajdošová. Zapomínat by se podle ní nemělo ani na stmelovací hry, během kterých se zaměstnanci rozřadí do různorodých skupinek, aby se blíže poznali i s lidmi, se kterými by se jinak bavit nezačali.
Jako problém se prý někdy ukazují i soutěže, které stupňují vítěze. „Stává se, že se mezi sebou kolegové nakonec pohádají a celý teambuilding to může negativně ovlivnit. Problém také je, když se nepamatuje na „suchou“ a „mokrou“ variantu,“ přidává ještě jeden důležitý faktor.
Vyplatí se také zvážit, zda vyrazí celá firma nebo jen jeden tým, což samozřejmě záleží na velikosti firmy i zmíněném účelu. Čím větší firma, tím větší pravděpodobnost, že se lidé budou bavit především s úzkým okruhem kolegů a pokus nastavit nové spolupráce a stmelit zaměstnance se tak mine účinkem.
Respekt k zaměstnancům
Na to, že pracovní den má jen osm hodin a zbytek patří osobnímu životu, by se mělo myslet i na teambuildingu. „Máme zkušenost, že pokud si zaměstnanci na něco stěžují, pak na příliš nabitý program a málo času na relaxaci. Je jim líto, že nemohli naplno využít třeba spa a wellness nebo sportovní činnosti podle svého výběru,“ popisuje své zkušenosti Katarína Mikulášiková, ředitelka hotelu Zochova chata, který je častým cílem slovenských teambuildingů.
„Naší výhodou je to, že jsme jen 30 kilometrů od Bratislavy,“ vysvětluje a připomíná tak, že není dobré jezdit daleko a obírat svůj tým o čas zbytečně strávený v autě.
Manažeři by měli respektovat i víkendy. „Teambuilding je pořád považovaný za pracovní záležitost a pokud je organizován o víkendu, může snižovat motivaci k účasti, což se pak odráží na celkové atmosféře i efektu zapojených aktivit,“ upozorňuje pracovní psycholožka. Dodává ale, že například v malých rodinných firmách, kde panují osobnější a přátelštější vztahy, to fungovat může.
S ohledem na osobní život také není dobrý nápad zapojit pátek, přestože to firmy často svádí – zatímco v pondělí či úterý mívají porady, vědí, že v pátek už morálka není taková. Jenže to by nemělo být důvodem, proč pátek lidem rovnou brát.
„Nejčastěji firmy upřednostňují zůstat jednu nebo dvě noci a rozhodně nejoblíbenějšími dny v týdnu jsou čtvrtek a pátek. My se je snažíme přesvědčovat, že i začátek týdne může být pro teambulding skvělý a dá se tak hezky rozběhnout celý pracovní týden,“ říká Mikulášiková. V hotelech Orea se přitom téměř stejně často jako ve čtvrtek a v pátek konají teambuildingy i v pátek a sobotu.
Výhodou začátku týdne přitom také je, že poznatky a nápady se mohou bezprostředně po návratu zařadit do pracovního procesu a nové poznatky a práci nerozdělí víkend.
Debrief jako klíč k úspěchu
V každém ohledu je však dobré ptát se přímo těch, kdo se setkání musí účastnit. „Je dobré po každé aktivitě dělat takzavný debriefing a ptát se lidí, co jim to přineslo a co se o sobě nebo o týmu naučili. Podporujeme tím velkou mírou efekt daných aktivit a srovnání si myšlenek všech zúčastněných,“ říká Cetkovská.
Komplexní debriefing by podle ní neměl chybět nejen na konci teambuildingu a v některých případech i s časovým odstupem, například po týdnu nebo dvou. Důležité pak samozřejmě se z něj také poučit a příště program vylepšit.
