Na seriál České televize a před několika dny uvedený film navazuje i nová výstava Muzea Kampa. Identita – příběh českého grafického designu tu plní všechna tři patra budovy a ukazuje propagandistické plakáty, původní navigační systém pražského metra, ale i výrobky s přesahy do grafického designu.
„Je to od nás vcelku troufalost, umístit grafický design, který běžně potkáváme na každém kroku ve veřejném prostoru, právě do muzea,“ říká na začátku komentované prohlídky jedna z kurátorek výstavy Linda Kudrnovská.
Společně se svým kurátorským kolegou, grafickým designérem, typografem a pedagogem Filipem Blažkem stojí v první místnosti výstavy.
Okolní zdi tu mají sytě tyrkysovou barvu a kromě propagandistických plakátů z dob nacismu i komunismu tu najdeme třeba i nerealizované návrhy československé vlajky či slavnostní provedení československé ústavy z roku 1932 od Josefa Sejpky.
„Chceme tu návštěvníkům ukázat, že s grafickým designem žijeme každý den a kromě snadnější orientace ve světě může ovlivnit i naše národní sebevědomí. Výstava jde ze všech projektů – seriálu i filmu – nejvíce do hloubky. Je to logické vyústění našeho několikaletého úsilí,“ doplňuje svou kolegyni Filip Blažek.
Naráží právě na jejich seriál Identita, kterým na České televizi provázel grafický designér Aleš Najbrt, a na nedávno premiérovaný film Identita: Film o českém grafickém designu, který se skrze svého průvodce, extravagantního dražitele a českého Američana Nicholase Lowryho, snaží zejména zahraničnímu divákovi předat, v čem je český grafický design jedinečný.
Pomyslnou třešničkou na dortu je právě nová výstava, která v pražském Muzeu Kampa potrvá až do února následujícího roku a jež pokrývá široké spektrum ukázek českého a československého grafického designu: od plakátu Vojtěcha Hynaise k Všeobecné zemské výstavě v Praze z roku 1891 až po oděvní kolekci vzniklé z korálků mladé grafické designérky Cindy Kutíkové.
Nebojte, zastávek je mezi oběma zmíněnými mnoho. Tou druhou je místnost od podlahy ke stropu zaplněná ukázkami logotypů od Bati až po současný Footshop.
„Tohle není místo, kde bychom ukazovali sponzory výstavy, chceme tu prezentovat to nejlepší, co můžeme potkat ve veřejném prostoru,“ říká Linda Kudrnovská s pohledem na tmavě modré zdi s bílými logy.
Prostor tu rozbíjejí šikovně umístěné navigační systémy pražského metra, od těch původních, jejichž autorem je Jiří Rathouský, až po ty nejnovější studia Side2 a teliéru A69 se svým vlastním písmem od typografa Vojtěcha Říhy, člena výběru 30 pod 30 z roku 2018. Mimochodem, vlastní písmo má i sama výstava, vytvořil ho typograf Tomáš Brousil.
Foto Martin Šimral
Najdeme ho i v druhém, žlutém patře, kde jsou ukázky známých i neznámých filmových plakátů. Nechybí oceňovaný plakát Něžná od Olgy Poláčkové-Vyleťalové k filmu Roberta Bressona či Pelíšky a Vratné lahve. K vidění jsou však i modernější počiny – vizuální identita festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě či pražského Prague Sounds.
Předposlední blok výstavy je věnován knihám a časopisům. „Knihy děláme my grafici nejraději, protože fungují hodně dlouho,“ říká Filip Blažek, když představuje tituly, kterými mohou návštěvníci výstavy listovat – najdou tu nestárnoucí vydání slavných dětských knih od Josefa Lady nebo Karla Čapka, ale i monografie věnované tvorbě významných grafických designérů, například Zdenka Seydla.
V poslední části výstavy, jež vznikla jako společný projekt Musea Kampa, spolku Typo a studia Mowshe, pak najdeme známé či méně známé produkty, kde grafický design hraje jednu z důležitých rolí.
Nechybějí tuby na kávu od pražské pražírny Alf & Bet, plechovky Vinohradského pivovaru, lahve vinařství Obelisk, Žufánkovy pálenky nebo povedená elpíčka, například Šťastné dieťa od Katarzie.
Foto Martin Šimral
Autorů jsou však na výstavě stovky. Nechybějí Petr Babák, Adolf Born, Zuzana Lednická, Alfons Mucha, Aleš Najbrt, Květa Pacovská, Martin Pecina, Ladislav Sutnar nebo Karel Teige.
Svého favorita si tu bezesporu najde každý. Doporučujeme si však na výstavu vyhradit dostatek času. Aby člověk odcházel s více než povrchní představou o tom, jak se československý a český grafický design vyvíjel, je dobré si pečlivě procházet popisky a nechat na sebe díla alespoň chvíli promlouvat.
