Ačkoliv se každá z nich zrodila v jiný rok, na první pohled je patrné, že patří k sobě. Člověku mohou zdánlivě připomínat batmobil, nutno však podotknout, že s vozem slavného netopýřího hrdiny nemají ani přes svůj název pranic společného.
Nevšední tvar dostaly čistě z praktických důvodů: kvůli snaze vytvořit aerodynamicky dokonalé auto s nejnižším možným koeficientem odporu vzduchu na světě.
Sériové výroby se sice ani jeden z vozů označovaných jako Alfa Romeo BAT (Berlinetta Aerodinamica Tecnica) 5, 7, respektive 9 nedočkal, i tak se ale do dějin italského automobilového průmyslu stihly výrazně zapsat. Jejich karoserii navrhl florentský rodák a někdejší libyjský válečný zajatec Franco Scaglione, který během padesátých let minulého století pracoval pro známé designérské studio Carrozzeria Bertone.
Přestože se technicky vzato jedná o pouhé koncepty, auta byla plně pojízdná – i když slůvko ‚plně‘ je možná trochu nadnesené, neboť dle dostupných informací byly vozy pro jakoukoliv běžnou jízdu celkem nepraktické.
Tak například kola ‚pětky‘ měla z důvodu převislých panelů jen velmi malý zámek a automobilu jako takovému chyběly světlomety. Tyto neduhy však v roce 1953, kdy byl vůz v rámci turínského autosalonu oficiálně představen, nikoho příliš nezajímaly.
Foto Gregory Moine
Alfa Romeo BAT5 | Foto Gregory Moine
Alfa Romeo BAT 5 sklidila díky svým ladným křivkám nebývalý úspěch a upoutala pozornost celého světa.
Hned vzápětí začal Scaglione pracovat na dalším modelu. Modelu, který se od svého předchůdce lišil jiným číslem v názvu, přítomností inkriminovaných světlometů, ještě zatočenějšími postranními lamelami a také nižším součinitelem odporu.
Ten v případě ‚sedmičky‘ dosahoval těžko uvěřitelné hodnoty 0,19. Jen pro srovnání: u dnešních běžně používaných automobilů se koeficient aerodynamického odporu pohybuje na hranici 0,3, což jasně dokazuje, jak moc nadčasové a geniální Scaglioneho návrhy byly. Tím spíš, když neměl k dispozici nic víc než rýsovací prkno a své vlastní znalosti fyziky.
V rámci práce na prvních dvou konceptech stála turínská automobilka opodál, do třetího už se ale zapojila o poznání víc. Snad i proto, že si její vedení uvědomilo, jaký ohlas zaznamenaly předešlé dva modely a že by to pro ni – čistě z marketingového hlediska – mohlo vlastně být vcelku přínosné. Tak v roce 1955 vznikla Alfa Romeo BAT 9.
Alfa Romeo BAT9 | Foto AutoWP
Právě ‚devítka‘ se sériovým vozům své doby podobá ze všech tří modelů nejvíce. Ikonické postranní lamely jí sice zůstaly, jsou však výrazně menší než v případě jejích předchůdců. Zadní kola jsou vidět téměř celá a čumák zdobí pro italského výrobce tolik charakteristická trojúhelníková mřížka.
Společným základem všech tří vozů bylo šasi Alfa Romeo 1900, v jehož útrobách hřměl devadesátikoňový čtyřválec, díky kterému se mohly pohybovat i dvousetkilometrovou rychlostí.
Že jsou doopravdy pojízdné, dokázal v minulosti třeba Jeremy Clarkson, který se s nimi svezl při natáčení původního Top Gearu. BAT7 má za sebou podle dostupných informací dokonce několik závodů na americké půdě, kam byl prodán krátce pro svém představení na již zmíněném turínském autosalonu.
Foto Sotheby's
Spatřit všechny vozy pospolu bylo dlouhou dobu nemožné. Poprvé se veřejnosti tato příležitost naskytla až v roce 1989, od té chvíle jsou však součástí jedné sbírky. A té se nyní její současný majitel chystá zbavit.
Koncem října budou proto jako celek vydraženy aukční síní Sotheby’s, přičemž účastnit se dražby můžete pochopitelně i vy. Podle předběžných odhadů by vám na to mělo stačit 20 milionů dolarů, tedy nějakých 460 milionů korun.
