Navýšení věku odchodu do důchodu, zvýšení ceny kryptoměny bitcoin a více hlasů pro Donalda Trumpa než Kamalu Harris. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech měsíce a poznat je i z jiných perspektiv.
Rusové a Ukrajinci si vyměňují rakety
Krátce po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách povolil současný prezident Joe Biden Ukrajině vystřelovat rakety ATACMS na ruské území. A ta toho okamžitě využila útokem na muniční sklad v zemi agresora.
V reakci na to ruský prezident Vladimir Putin vytáhl vlastní raketu – takzvaný Orešnik. Ta má být podle jeho slov jednou z nejlepších technologií, které má dnes Rusko k dispozici.
Ve světě však vyvolala obavy především proto, že může nést jaderné zbraně. Celkově pak má prostor až pro čtyři hlavice a podle Putina ji západní protivzdušná obrana není schopna sestřelit. Přesto její první použití na Ukrajině nezanechalo výrazné škody.
Rakety smrti – Robert Harris
Nakladatelství Kalibr
O významu raket na výsledek poslední světové války píše na 256 stranách britský autor Robert Harris. Jeho thriller vypráví příběh fiktivního vědce, který pomáhá nacistům vytvářet rakety V2, a ženy, která se naopak snaží zničit odpalovací stanoviště těchto zbraní likvidujících Londýn.
V tomto historickém pohledu na hrůzy roku 1944 Harris mísí technické popisy raket s příběhem odlišných životů hlavních hrdinů.
Donald Trump znovu prezidentem
Podařilo se mu to v roce 2016 a letos znovu. Miliardář Donald Trump vyhrál souboj o post příštího prezidenta Spojených států a od 20. ledna 2025 opět převezme vládu nad zemí. Hned po jmenování plánuje provést zásadní změny – zavést cla, snížit daně a provést masivní deportace nelegálních přistěhovalců.
Peril – Bob Woodward a Robert Costa
Nakladatelství Simon & Schuster
To, jak probíhalo poslední předání klíčů od Bílého domu, popisují v knize Peril legendární novinář Bob Woodward, známý odhalením aféry Watergate, a politický novinář Robert Costa. Ve finální knize trilogie o Trumpově vládnutí autoři popisují, jak moc se mu ho nechtělo vzdát i jak reagovaly týmy kandidátů na výsledky voleb v roce 2020.
Neméně zajímavý je i pohled na útok na Kapitol, během kterého se příznivci tehdy dosluhujícího prezidenta pokusili zvrátit stvrzení vítězství Joea Bidena. Z odpovědí více než dvou set lidí ve středu událostí složili knihu vyprávějící o reakci Trumpa na násilí, ale i prvních Bidenových krocích po převzetí úřadu.
Rozsudek z Haagu a „klid“ zbraní v Libanonu
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Organizace se sídlem v nizozemském Haagu tak vyhodnotila jeho vedení války v pásmu Gazy.
Spolu s ním také vydala zatykač na Muhammada Dajfa, velitele ozbrojeného křídla Hamásu a organizátora teroristických útoků ze 7. října 2023, který je podle Izraelců již po smrti. Soud se zajímá i o izraelského ministra obrany Yo’ava Galanta.
Některé signatářské státy však toto rozhodnutí odmítly přijmout a například Francie oznámila, že izraelský premiér má imunitu, která znemožňuje jeho zadržení. Česká vláda rozhodnutí kritizovala, ale hodlá ho respektovat. Izrael se proti zatykači na Netanjahua odvolal.
Netanjahu pak koncem měsíce vyjednal dočasné příměří s libanonským militantním hnutím Hizballáh. Izraelská armáda však téměř okamžitě ohlásila porušení příměří ze strany hnutí a následně sama zaútočila na raketové sklady hnutí a některé pohraniční oblasti Libanonu.
The Netanyahu Years – Ben Caspit
Nakladatelství Thomas Dunne Books
Ale kdo vlastně Benjamin Netanjahu je? Na to odpovídá kniha izraelského novináře Bena Caspita The Netanyahu Years. Na více než pěti stech stranách představuje jeho politické kroky, boj proti íránskému jadernému programu, jeho vztahy se Spojenými státy a přibližuje, jak vůdce židovského státu přemýšlí a rozhoduje se.
Pohroma ve Španělsku
Přibližně 230 mrtvých nalezli po záplavách ve Valencii španělští záchranáři, kteří spolupracovali s přibližně statisícem dobrovolníků. Zpustošenou oblast následně navštívil španělský král Felipe VI. a vládní představitelé.
Od místních obyvatel se však dočkali jen bláta, kamenů a urážek, kterými je rozzuřený dav zasypal. Někteří křičeli, že je úřady nechaly napospas smrti, jiní obviňovali místní podniky, že je nutily chodit do práce i poté, co dostali varování před nebezpečím.
Není to však poprvé, co obyvatelé Valencie nechtěli svého krále vidět. Myšlenky separatismu jsou tam přítomné již od devatenáctého století, i když ne tak silně jako například v Katalánsku.
Vlast – Fernando Aramburu
Nakladatelství Akropolis
Oblastí, kde by se někteří nejraději od Španělska odtrhli, je mnohem více. Například Baskicko, ve kterém se odehrává děj románu Vlast. Tam se teroristická skupina usilující o samostatnost po čtyřiceti letech rozhodne skončit a oznámí své rozpuštění.
To však nevrátí život manželovi hlavní hrdinky, kterého separatisté zabili. Ta se následně rozhodne vrátit do města, kde před vraždou žila, ale rozpuštění skupiny separatismus ze dne na den nevymaže. Ve snaze zjistit, kdo jejího manžela zastřelil, se navíc střetává se starými známými, kteří z jejího návratu radost nemají.
Do důchodu nejpozději v 67
Poslanci schválili důchodovou reformu, kvůli které poroste věk odchodu do důchodu v závislosti na ročníku až na 67 let. Oficiálně začne platit až po podpisu prezidenta a schválení senátory, kteří o ní budou hlasovat na začátku prosince. Petr Pavel už dříve oznámil, že ji hodlá podepsat.
The Retirement Handbook – Ted Heybridge
Nakladatelství Summersdale
Ale až se konečně dočkáte důchodu, je dobré mít plán, jak si ho užít. Ted Heybridge připravil řadu rad, jak se s novou životní situací vyrovnat, a také možných koníčků, do kterých se můžete ponořit, i když vaše zdraví už není takové jako v mládí.
Některé tipy na aktivity se mohou zdát samozřejmé, ale Heybridge se jimi zabývá do hloubky, popisuje jejich vědecky prokázané přínosy a radí, jak s nimi začít.
Bitcoin oslavuje zvolení Trumpa
Kromě 65 milionů Američanů, kteří pro Donalda Trumpa hlasovali, se zdá, že jeho vítězství potěšilo i držitele kryptoměny bitcoin. Její cena se za jediný den od voleb vyšplhala o 175 tisíc korun a za poslední měsíc vzrostla zhruba o čtyřicet procent.
Zvolení exprezidenta vyvolalo takovou reakci především kvůli jeho stále pozitivnějším komentářům ke kryptoměnám, výrokům o budoucnosti Spojených států jako kryptoměnové velmoci a slibům uvolnit regulace, které se na ně vztahují.
Bitcoinové peníze – Michael Caras
Nakladatelství Braiins Publishing
Jak kryptoměna funguje a proč vůbec existuje, vysvětluje jednoduchou a srozumitelnou formou dětská kniha Bitcoinové peníze. Ta na příběhu dětí prodávajících limonádu popisuje s pomocí ilustrací vývoj od prvního směnného obchodu a vzniku peněz až po důvody pro zavedení bitcoinu i jeho výhody.
Putin telefonuje a vyhrožuje
Ruský vůdce Vladimir Putin měl minulý měsíc napilno. Nejenže představil novou střelu, ale také hodně telefonoval. Například s Trumpem a Elonem Muskem či německým kancléřem Olafem Scholzem, který ho přesvědčoval ke stáhnutí vojáků z Ukrajiny.
Jeho další oblíbenou činností je vyhrožování jadernou válkou. Proto schválil novou doktrínu, která Rusku umožňuje těmito zbraněmi útočit ve více případech.
Následně Putin prohlásil, že pokud Ukrajina získá jaderné zbraně, zaútočí na ni všemi dostupnými prostředky. Řekl to v reakci na zvěsti, že Joe Biden by je mohl Ukrajině darovat před odchodem z funkce.
Nuclear War – Annie Jacobsen
Nakladatelství Torva
Na obavy z jaderné války se rozhodla reagovat Annie Jacobsen, která letos vydala knihu o tom, co by se ve skutečnosti stalo se světem, kdyby jaderná válka vypukla. Na příkladu útoku Severní Koreje na Spojené státy popisuje minutu po minutě, jak by vypadala nejhorší tragédie v dějinách lidstva.
Od odhalení rakety Američany během prvních několika vteřin a následné odplaty, přes mylný strach ruského prezidenta z toho, že americké rakety míří na jeho zemi, a následné odpálení raket dalších až po zničení většiny severní polokoule během pouhých 92 minut.
Autorka se u toho však nezastavuje a vysvětluje dlouhodobé důsledky, které by vyhubily flóru a způsobily téměř celosvětový hladomor. Zničily by také ozónovou vrstvu, což by donutilo poslední zbytky přeživších pokusit se přežít v podzemí na dalších 24 tisíc let.
