Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz k vytvoření strategických rezerv z bitcoinů a dalších zabavených kryptoměn. Učinil tak před pátečním summitem s manažery z kryptoměnového průmyslu v Bílém domě. Cena bitcoinu však po ohlášení prezidentova nařízení klesla, protože trh zklamalo, že vláda neplánuje žádné nákupy kryptoměn.
Trumpovo rozhodnutí zvyšuje důvěryhodnost aktiva, často kritizovaného kvůli své spekulativní povaze a nevhodnosti pro směňování a transakce.
Podle Trumpova nařízení si americká vláda ponechá odhadovaných dvě stě tisíc bitcoinů, které již úřady zabavily v trestním a občanskoprávním řízení, uvedl Trumpův hlavní expert na kryptoměny David Sacks.
„Spojené státy neprodají žádné bitcoiny uložené do rezervy,“ doplnil Sacks a novou strategickou rezervu přirovnal k „digitálnímu Fort Knox pro digitální zlato“. Čímž odkazoval na pevnost Fort Knox, kde je uložena velká část zlatých rezerv Spojených států.
Americká vláda podle Sackse prodala za posledních deset let asi 195 tisíc bitcoinů za 366 milionů dolarů (asi osm a půl miliardy korun). Kdyby si je ponechala, měly by nyní hodnotu kolem sedmnácti miliard dolarů (téměř čtyři sta miliard korun).
Dnes ráno se bitcoin podle specializovaného serveru CoinDesk prodával zhruba za 88 tisíc amerických dolarů (2,02 milionu korun). Za posledních 24 hodin tak odepisoval asi čtyři procenta. Bezprostředně po oznámení Trumpova kroku jeho cena klesla až k 85 tisícům amerických dolarů (1,95 milionu korun). Odpoledne už se bitcoin obchodoval přibližně za devadesát tisíc amerických dolarů (2,07 milionu korun).
„Tento krok potvrzuje rostoucí institucionalizaci bitcoinu, ale zároveň naznačuje, že regulace a kontrola nad kryptoměnovým trhem budou dál sílit. České obchodování zatím zásadně nepoznamenal. Reakce ceny bitcoinu jen potvrzuje, jak citlivé je toto aktivum na politická rozhodnutí a očekávání trhu,“ řekl Martin Stránský, ředitel společnosti Bit.plus.
Trump býval dlouho vůči kryptoměnám skeptický, ale v předvolební kampani radikálně změnil postoj.
O nákupu bitcoinů do devizových rezerv uvažuje guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Bitcoiny by podle něj mohly mít na celkových rezervách ČNB, které nyní činí 140 miliard eur (tři a půl bilionu korun), podíl až pět procent. To by odpovídalo v přepočtu více než sedmi miliardám dolarů.
Začátkem února Michl řekl, že bankovní rada ČNB čeká na vypracování analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. Časový horizont pro vypracování analýzy podle něj není stanoven.
Proti Michlovu plánu se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a neměly by být zatíženy podezřením například na praní špinavých peněz.
Bitcoin jako devizovou rezervu nyní používají dva státy – Salvador a Bhútán. Salvador v září 2021 jako první země světa zavedl kryptoměnu bitcoin jako oficiální národní měnu, a to vedle amerického dolaru. Na konci letošního ledna ale salvadorský parlament schválil reformu zákona o bitcoinu, podle které už bitcoin nebude oficiální měnou.
Bitcoinové rezervy však zůstávají. Vláda v Bhútánu přišla s nápadem zařadit bitcoin do devizových rezerv centrální banky s cílem diverzifikovat devizové rezervy a podpořit hospodářský růst v roce 2020.
